Saúdská Arábie se mne ruce. Její ropná strategie se vyplácí. Ponechání stávajícího tempa těžby ropy na stejné úrovni postupně sráží na kolena vysokonákladové těžaře, především ty ve Spojených státech. Saúdskoarabské království si tak i dál udržuje svou výsadní pozici největšího producenta „černého zlata“ na světě.
Za duben vzrostla těžba ropy Saúdské Arábie na rekordních 10,3 milionů barelů za den a výhled do dohledné budoucnosti nenasvědčuje tomu, že by se toto číslo mělo nějak výrazně měnit. „Není pochyb o tom, že cenový propad posledních několika měsíců odradil investory od nákladných těžišť, včetně těch amerických a hlubinných,“ řekl pro server Financial Times oficiální zástupce Saúdskoarabského království.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) pak ve středu zveřejnila svou oficiální zprávu o situaci na ropném trhu. Saúdské Arábii se sice podařilo svou strategií vytlačit téměř 60 % amerických těžařů, avšak i tak je tvrzení o tom, že OPEC definitivně zvítězil boj o výsadní podíl na trhu, poněkud předčasné. Faktem totiž je, že světová nabídka ropy vzrostla nejenom díky Saúdskoarabskému království a ostatním zemím OPEC, ale svůj podíl si udržela i rostoucí produkce nákladnějších brazilských těžařských společností.
IEA: Za růstem dodávek ropného kartelu OPEC stojí zejména Saúdská Arábie
Někteří analytici jsou taktéž přesvědčeni, že je příliš brzo spoléhat i na neustále rostoucí podíl Saúdskoarabského království. Argumentují faktem, že v letech 2011 až 2014 sice vzrostl jeho export do Indie a Japonska, avšak v případě Číny byla Arábie převálcována svými kolegy z OPECu, jako je například Irák a Irán.
I přes rostoucí počet alternativ fosilních paliv a vzájemnou konkurenci uvnitř Organizace zemí vyvážejících ropu je Saúdská Arábie přesvědčena o tom, že si snadno udrží svou současnou dominanci. „Hodláme věk ropy udržet co nejdéle naživu. Chceme, aby ropa zůstala i nadále hlavním energetickým zdrojem a my jejím největším producentem,“ zní oficiální vyjádření země.
Tato slova přišla téměř šest měsíců po zasedání zemí OPEC, na kterém bylo odsouhlaseno zachování současné úrovně produkce celé organizace. Tento krok tehdy poslal ceny ropy ještě níže, což ve výsledku zasáhlo ty nejchudší exportéry, stejně jako energetické společnosti, jež byly nuceny rušit plánované výdaje a propouštět zaměstnance.
V posledních měsících se však cena „černého zlata“ dočkala obratu. Brent se dostal až nad hranici 65 dolarů za barel a americká WTI nad 60 dolarů za barel. Dle Mezinárodní energetické agentury stojí za tímto zvratem především očekávání určité normalizace ropného trhu během poloviny letošního roku.
