Průměrná sazba hypoték v březnu klesla z únorové hodnoty 2,27 procenta na 2,16 procenta. Jedná se tak o další rekordně nízkou hodnotu v řadě. Naposledy průměrná sazba vzrostla v lednu 2014. Propad sazeb přitom stále není u konce.
V březnu se průměrná sazba hypoték v ČR propadla meziměsíčně o 0,11 procentního bodu, ukázaly údaje FINCENTRUM HYPOINDEX. To je na těchto úrovních úročení bezprecedentně strmý pokles. Dynamika poklesu sazeb tedy i přes jejich historická minima zrychluje, a je tak již jen otázkou času, kdy prolomí hranici dvou procent. Průměrná sazba hypotečních úvěrů poskytovaných tuzemskými finančními ústavy bude totiž dále klesat i v nadcházejících měsících. Tuzemské finanční ústavy rozhodně nemají důvod očekávat v dohledné době jakékoli zpřísňování měnové politiky.
Česká národní banka na svém únorovém zasedání prodloužila období, po něž hodlá uplatňovat svůj stávající intervenční režim, a to minimálně do druhé poloviny roku 2016. Zprostředkovaně na výši sazeb v české ekonomice působí i program Evropské centrální banky, zahájený právě v březnu, v jehož rámci jsou odkupovány státní dluhopisy členských zemí eurozóny. Tyto faktory zajišťují další uvolnění měnových podmínek a představují tlak na pokles dlouhodobých úrokových sazeb v české ekonomice, včetně sazeb hypotečních úvěrů.
V rámci poměrně intenzivního konkurenčního boje, který o příjemce hypoték již nyní tuzemské finanční ústavy vedou a který se pravděpodobně dále vyostří, tak budou čelit silnému tlaku k dalšímu snižování úrokových sazeb u hypoték. Sazby přitom stále mají kam klesat. Například ve Švýcarsku se průměrná sazba hypoték pohybuje hluboko pod dvěma procenty, výjimkou nejsou ani sazby kolem 1,2 procenta.
Nízké sazby hypoték podněcují poptávku po nemovitostech a do jisté míry i samotnou bytovou výstavbu, a lze je tak v současnosti považovat za jeden ze stimulujících faktorů jen pozvolna oživujícího českého stavebnictví, které se svým výkonem nachází stále hluboko pod předkrizovou úrovní roku 2008.
