Známý makléř, ekonom a komentátor Peter Schiff se vyjádřil k současnému dění v Japonsku. Ve svém sloupku pro CNBC poskytl tento fanoušek rakouské ekonomické školy pohled mnohem odlišný od těch, na které jsme zvyklí od ekonomického mainstreamu. Dle Schiffa se Japonsko stalo „Petriho miskou keynesiánského myšlení a potvrzuje to i samotný vývoj japonské ekonomiky.“
Japonsko v recesi, HDP za třetí čtvrtletí klesl meziročně o 1,6 %
Data z tohoto týdne ukázala, že se japonská ekonomika nachází v recesi. Druhý mezikvartální pokles po sobě „mohou zastánci keynesiánství vysvětlovat jako důsledek toho, že prospěch inflace tažené monetárním stimulem byl dočasně potlačen negativními efekty inflace způsobené zvýšením daní“, vysvětluje Schiff.
I přesto, že je japonská ekonomika paralyzována více jak dvacet let, nejhorší období dle Schiffa začalo v prosinci 2012, kdy nastoupil do úřadu Šinzó Abé. „Od začátku bylo jeho hlavním cílem oslabení jenu a vytvoření inflace. V obou případech byl úspěšný. Jen oslabil oproti dolaru o 23% a jádrová inflace, jež byla od roku 2012 střídavě negativní, dosáhla dle dat japonské centrální banky úrovně 3,1%.“
Japonský jen na 7letých minimech, dolar nastartován k dalšímu růstu
Schiff je však toho názoru, že zvýšit inflaci či oslabit měnu není žádné umění. „Jediné, co je k tomu potřeba, je jednoduše razit mince, tisknout peníze nebo, jak je tomu v moderní době, elektronicky připsat peníze na účet pomocí úvěrů.“ Za poslední dva roky trvání programu kvantitativního uvolňování stačila Bank of Japan měsíčně nakoupit japonské státní dluhopisy o hodnotě 7 bilionů jenů, což odpovídá 65 miliardám dolarů. „V absolutní hodnotě je to sice méně, než nakupoval Fed během QE, ale v relativní jej značně převyšuje.“
Spojené státy mají přibližně 2,5x více obyvatel než Japonsko. „Vzhledem k tomuto násobku se měsíční nákup japonských státních dluhopisů rovná hodnotě 162,5 miliard dolarů, neboli je o 91% vyšší než v případě Fedu. Avšak to není vše, je nutné započítat i rozdíl v HDP. Podle odhadů MMF je americký HDP 3,3x větší než japonský, čímž se po přepočtu tímto násobkem dostáváme na měsíční úroveň 214,5 miliard dolarů. Neboli japonské QE je teď o 152% větší, než bylo to americké s tím, že je jeho konec v nedohlednu“, vysvětluje Schiff.
BoJ zaskočila trhy posílením QE. Akcie na 7letém vrcholu, jen padá
„A čeho jiného, vyjma oslabení jenu, tří procentní inflace a rally na akciových trzích, tento finanční šok dokázal?“ Dle Schiffa již ničeho jiného než bona fide recese a rostoucí hrozby stagflace.
Podle předpokladů měl slabý jen také zvýšit export a pomoci japonské obchodní bilanci. Ani to se nestalo. Data za září ukazují deficit obchodní bilance na úrovni 958 miliard jenů (9 miliard dolarů). Jedná se v přímém pořadí již o 27. měsíc, kdy skončila bilance v deficitu.
Ani úroveň cenové hladiny nezpůsobuje to, co by keynesiánci chtěli. Nedochází k žádnému růstu mezd, nýbrž naopak k poklesu. „Podle čísel za srpen, japonské reálné mzdy upravené o inflaci meziročně klesly o 2,6 %, což odpovídá již 14. poklesu v řadě. Z toho jasně vyplývá, že japonští spotřebitelé si reálně koupí mnohem méně, než mohli před nástupem Abého do úřadu“, upozorňuje Schiff.
Analýza: Pohled do útrob japonské Abenomiky
Japonský spotřebitel se musí také vypořádat s nepopulárním zvýšením daně z obratu z 5 na 8%. To bylo provedeno proto, aby se podařilo udržet na uzdě veřejný dluh, který se po zahájení Abenomie vymyká kontrole. V tomto případě Schiff poukazuje na parodox. „Je zajímavé, že keynesiánci poukazují na zvýšení daní jako důvod poklesu spotřeby. Zapomínají však aplikovat stejné myšlení i na růst cen, který taktéž musí nutně přispět k poklesu domácí spotřeby.“
Schiff poté popisuje podstatu keynesiánského myšlení. „Ta spočívá v tom, že nižší ceny způsobují recesi, jelikož spotřebitelé oddalují svou spotřebu do budoucna. Naopak při zvýšení cen budou svou spotřebu, a sní i ekonomický růst, zvyšovat. Jestliže ale byli spotřebitelé odrazeni vyššími cenami způsobenými vyšší daní, proč by měli více spotřebovávat, pokud by ceny rostly díky monetární expanzi“, ptá se Schiff. Na to odpověď neexistuje.
MMF pobízí Japonsko ke zvýšení daně z obratu
I přes všechny tyto nedostatky, je Abé stále chválen západními ekonomy i investory. 6. října byl v časopise The Daily Princetonian publikován rozhovor s Paulem Krugmanem. Na otázku ohledně evropské krize odpověděl, že „Evropa potřebuje něco jako je Abenomika, něco, co bude dostatečně agresivní na to, aby byl opět obnoven růst….“
Závěrem svého zamyšlení pak Schiff odkazuje na to, aby se „každý, kdo není zaslepen keynesiánským dogmatem, pořádně zamyslel nad tím, kam až vedla, a co způsobila, cesta permanentního stimulu po japonském způsobu.“
