Pandemie Covid-19 citelně zasáhla téměř všechna průmyslová odvětví. Obzvláště velký dopad měla na výrobu polovodičových čipů, které jsou nyní nedostatečným zbožím. Dle expertů bude jejich nedostatek trvat přibližně rok. Trvat může ale i mnohem déle. Problémy s výrobou této na první pohled nenápadné komodity se nemusí jevit jako velký. Avšak čipy jsou používány téměř ve veškeré spotřební elektronice a jsou hlavní stavební jednotkou moderních technologií. Jejich nedostatek tak má vážné důsledky pro celou světovou ekonomiku.
Hlavní příčinou nedostatku je obrovský nárůst poptávky po spotřební elektronice v důsledku pandemie. Dle společnosti Gartner bylo jen za rok 2020 prodáno více než 275 miliónů osobních počítačů. To je oproti předchozímu roku takřka pětiprocentní nárůst. Jedná se navíc o největší nárůst od roku 2010. Osobní počítače ale nejsou zdaleka jediný produkt závislý na čipech, který je momentálně vysoce žádaný. V důsledku zvýšeného provozu bylo velké množství poskytovatelů cloudových služeb nuceno masivně investovat do svých datových center. Přestože tato centra používají trochu jiné čipy než běžné telefony a počítače, všechny jsou vyráběny v těch samých továrnách. Každý čip do datových center, které tyto továrny vyrobí, tak pomyslně představuje čip do běžné spotřební elektroniky, který nevyrobí.
To zároveň vysvětluje další příčinu panujícího nedostatku. Většina světové výroby je závislá pouze na dvou společnostech. Jedná se o tchajwanskou firmu TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) a jihokorejskou firmu Samsung Foundry, které vyrábějí společnostem jako Apple, AMD či Nvidia jejich nadesignované čipy. Problém tkví v tom, že výroba čipu trvá několik měsíců. Společnosti tak musí odhadovat několik měsíců dopředu kolik toho prodají. Tomu pak přizpůsobují svou výrobní kapacitu. Za normálních okolností továrny pracují přibližně na 85 % procentech své maximální kapacity a pokud se nějaký z jejich zákazníků setká s větší poptávkou po svých produktech, tak si část této volné kapacity zakoupí. V současné situaci však továrny již využívají veškerou svou kapacitu. Firmy si tak nemohou zakoupit kapacitu nad rámec toho, co si předobjednali a nejsou tak schopny reagovat na neobvykle vysokou poptávku.
Situace má na první pohled jednoduché řešení. Nestačilo by postavit více továren na čipy? Výrobci čipů by zvýšili své zisky díky vyššímu počtu vyrobených čipů, technologické firmy by vydělaly více díky vyšším prodejům a zákazníci by byli spokojeni, jelikož by si mohli pořídit výrobky, které si chtějí koupit. Odpověď na výše položenou otázku je rovněž jednoduchá: ano, stačilo. Přesně to se také firmy rozhodly udělat. Například TMSC již oznámilo plán investovat více než 100 miliard dolarů v průběhu dalších tří letech do expanze svých současných továren a do stavby nových. Mimo jiné plánují investovat 12 miliard dolarů do stavby nové továrny v Arizoně. Avšak postavit novou továrnu na čipy stojí desítky miliard dolarů a trvá několik let. Ta v Arizoně navíc začne vyrábět nejdříve v roce 2024. Samsung Foundry také plánuje postavit v USA novou továrnu za více než 17 miliard dolarů. V provozu však bude nejdříve v roce 2023.
Vedle firem se s nedostatkem čipů snaží bojovat i světové vlády. Americký prezident Joe Biden doporučil Kongresu, aby vynaložil alespoň 50 miliard dolarů na americkou infrastrukturu zaměřenou na výrobu polovodičů. Chce tím docílit alespoň částečné americké soběstačnosti. Amerika totiž v současné situaci produkuje pouze 10 % své spotřeby. Podobný cíl si v únoru stanovila též Čína a Evropská unie. Všechny tyto plány se však projeví až v několikaletém horizontu, což je hlavní důvod toho, proč se svět pravděpodobně bude muset s nedostatkem čipů potýkat ještě několik let. Poptávka po polovodičích má navíc tento rok dle International Data Corporation ještě vyrůst o 12,5 %, což situaci v krátkodobém horizontu situaci rozhodně neprospěje.
Ne všechny firmy a odvětví ale byly nedostatkem zasaženy rovnoměrně. Například Apple téměř nezasáhl, přestože používá čipy od TSMC. Důvodem je, že Apple dlouhodobě prodává přibližně stejné množství elektroniky a pouze zvyšuje jeho cenu. Díky tomu je pro Apple velice jednoduché předpovědět, kolik čipů bude potřebovat. V podobné situaci je i Intel, který v posledních letech také nezažil příliš růstu. Poptávka po jeho produktech se tak příliš neliší od předpokladů a jeho produkty jsou díky tomu momentálně dostupné. Intelu navíc pomáhá fakt, že si většinu svých čipů vyrábí sám a nespoléhá se na outsourcing.) Naopak velmi zasaženy tímto nedostatkem jsou firmy, které v posledních letech rostly rychlým tempem. Pandemie růst ve většině případech ještě urychlila a současná poptávka vysoce převyšuje předpoklady. Společnosti jako AMD a Nvidia tak nejsou schopny obsloužit poptávku. Je však potřeba zmínit, že i přes nedostatek čipů AMD i Nvidia v posledních několika čtvrtletích oznámily rekordní příjmy. Ty by však mohly být ještě mnohem vyšší, pokud by byly schopny obsloužit zákaznickou poptávku. Dle odhadů analytiků totiž například poptávka po grafických kartách od Nvidie momentálně převyšuje nabídku až o 30 %.
Zdaleka nejvíce však byl zasažen automobilový sektor. To má dvě hlavní příčiny. První z nich je fakt, že automobilky skladují většinou pouze velice malé množství součástek. Téměř všechny si nechávají komponenty dovézt přesně ve chvíli, kdy je potřebují na výrobní lince. Snižují tak celkové náklady, ale rovněž se spoléhají na velice křehké dodavatelské řetězce. Jakékoli zpoždění vede k narušení celého výrobního procesu. Druhou příčinou je fakt, že poté, co se na začátku roku 2020 začaly prodeje automobilů prudce snižovat, automobilky zrušily část svých objednávek čipů. Tato volná tovární kapacita byla okamžitě zakoupena firmami vyrábějícími spotřební elektroniku. Poptávka po automobilech se však vrátila do normálu mnohem rychleji, než kdokoliv očekával. Většina automobilek tak byla tento rok nucena zpomalit či dokonce pozastavit své výrobní linky, jelikož neměly naskladněné téměř žádné čipy. Dle odhadů firmy KPMG by kvůli tomu mohly automobilky tento rok přijít až o 100 miliard dolarů v tržbách.
Naštěstí lze očekávat, že se situace bude díky navyšování výrobních kapacit a snižování poptávky postupně zlepšovat. Může však trvat roky, než se vrátí kompletně do normálu. Celá situace nás však nutí zamyslet se nad zranitelností světových dodavatelských řetězců a obecně pak nad riziky globalizace. Je potřeba dodavatelské řetězce učinit mnohem méně zranitelnější, abychom předešli tomu, že v případě další globální katastrofy dodavatelské řetězce opět nezkolabují a neohrozí tak i celou ekonomiku.
Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
