Řídit firmu o 100 zaměstnancích bez vedoucích a manažerů je efektivní. Bublinový systém týmů o sedmi lidech v současnosti stojí za českou firmou ICE, která disponuje největším počtem programátorů na automatizaci výroby u nás. Z týmu 20 zaměstnanců se firma Tomáše Vránka vypracovala na odborníka světového formátu, který se podílel i na sestavení výrobní linky Muskovy Tesly.
Mohl byste představit, co Vaše firma dělá?
ICE Industrial Services je firma, která vyvíjí a vyrábí automatizované stroje a linky. To znamená, že pro různá odvětví průmyslu, od automotive, přes metalurgii až po dřevozpracující, zajišťujeme stroje a linky, které zefektivňují jejich provoz, či podporují bezpečné prostředí na pracovištích.
Kdo před šesti lety profesně tvořil tým zakladatelů?
Byli jsme tým odborníků na řízení a elektroprojekci. Začali jsme jako subdodavatel výrobců mechanických částí strojů, ale byli jsme na nich absolutně závislí. Po dvou letech jsme se rozhodli založit vlastní mechanickou konstrukci, kde jsme měli štěstí a sehnali pár skvělých kluků, na kterých se během pár let vybudoval silný téměř dvacetičlenný tým konstrukce, který nyní určuje směr fungování celé firmy.
ICE nedávno zrušila hierarchickou strukturu firmy. Jak funguje váš „bublinový“ systém v praxi? Přeci jen má vaše firma už přes 100 zaměstnanců.
Zrušení hierarchické struktury nebylo nějaké náhodné rozhodnutí. Když máte lidi, co si hodnotově sedí, dělají svoji práci jako naprostí profesionálové, dodržují principy a pravidla, která si určíte, nepotřebují, aby jim někdo říkal, co mají dělat. Když si své úkoly a cíle vymyslí sami, dotáhnout vše do konce rychleji a ještě u toho budou spokojenější. Řídíme se pravidly agile project managementu a jedním z jeho principů je práce v malých cross-funkčních týmech.
Kolik členů týmy mají?
Inspirovali jsme se pravidlem, že optimální počet lidí v kreativním týmu je sedm a i my jsme si začali vytvářet týmy o sedmi lidech. V případě, že nějaký projekt vyžadoval větší tým, rozdělil se na další bublinky. A tento systém nyní používáme napříč celou firmou. Každé ráno máme pětiminutový stand-up, abychom si řekli, jaké úkoly má kdo naplánované. Každé pondělí děláme report toho, jak na tom každý projekt je, jednou týdně prezentujeme stav našich projektů zákazníkům. A když je projekt odevzdán, prezentujeme výsledky a poučení do celého týmu. Všechny reporty i schůzky jsou otevřené všem. Používáme na vše služby Googlu – tedy hangouty, sdílené tabulky s úkoly i plány. Je to krásná práce a neuvěřitelně efektivní.
Jaký na tuto strukturu máte feedback z řad zaměstnanců a provozních výsledků?
Zpětná vazba je skvělá. Když všichni víme, že si můžeme vymyslet a vybrat, na čem budeme pracovat, a že si neseme plnou odpovědnost za výsledky své práce, pracuje se nám líp. Byl to zajímavý efekt zrušení hierarchické struktury – už se nejde schovávat za rozhodnutí šéfa. Naše práce je najednou transparentnější. Samozřejmě, že tento přístup není pro každého. Ale my chceme v týmu lidi, co jsou ochotni na sebe vzít úspěchy i neúspěchy, které vyplývají z jejich vlastních rozhodnutí. Víme, že tohle je přístup, co přitahuje hlavně mladé lidi, co chtějí ve své práci vidět smysl a dělat ji rádi. A takové lidi chceme mít kolem sebe. Nejen protože to je lidsky fajn, ale i proto, že to přináší super výsledky i po finanční stránce. Když máte spokojené lidi v týmu, dodávají zákazníkům super profesionální práci a zákazníci jsou spokojeni a vrací se s dalšími, často komplikovanějšími zakázkami. A to nese další práci a peníze, které pak můžeme lidem rozdělovat, nebo věnovat do rozvoje firmy. Naše loňské hospodářské výsledky to jen potvrzují. Obrat převyšující 200 milionů korun a zisk na více než dvojnásobku oproti roku 2017 – to je důkaz místo slibů.
Na tiskové konferenci jste uvedl, že firma má největší počet programátorů na automatizaci v ČR. Jak se vám podařilo získat tolik programátorů v podmínkách napjatého trhu práce? V čem je vaše tajemství.
Odpovědí je rozhodně firemní kultura. Máme jasnou vizi – chceme být jedničkou v oboru, která dělá zajímavou práci pro ty největší klienty – a hledáme si jen takové lidi, co sdílí naše hodnoty. Práce u nás tedy lidem dává smysl. Lidem věříme a nepodmíněná důvěra, kterou dostávají, je naplňuje a motivuje k neustálému zlepšování se. Navíc jsme opravdu ve všem otevření. Nepříjemné věci nezametáme pod koberec, ale řešíme je. Rychle a efektivně. Strategická rozhodnutí děláme společně… A to vše vytváří prostředí, ve kterém nemusíte lidi motivovat přeplácením. Pro naše lidi je důležitá jistota dobrého zacházení, férového platu, který odpovídá jejich zkušenostem a tomu, co si firma může aktuálně dovolit. Každý zná naše finanční možnosti a ví, jak hospodaříme s penězi. Naše práce není jednoduchá, je plná výzev, ale když máte o koho se opřít, jde všechno lépe. To věřím, že je naše tajemství. Kdo jednou ICE ochutná, už nemůže jinak.
Taktéž dáváte důraz na firemní teambuilding. Můžete nám přiblížit, jestli během teambuildingu děláte nějaké specifické aktivity?
Jako všechno co v ICE děláme, není teambuilidng povinnou záležitostí. Když se někdo rozhodne, že chce jet na lyže, na loď, nebo na řeku, prostě uspořádá akci a pozve na ni kolegy. A to je kouzlo našich akcí. Když děláte to, co vás baví, baví se i ti, kteří se k vám připojí. Já takhle pro kolegy organizuji vždy v červnu celofiremní výjezdní zasedání. Hodně pracujeme – společně řešíme, kam se chceme strategicky rozvíjet, plánujeme, hodnotíme, co se povedlo. Pak se i hodně bavíme a jsme spolu. I se stovkou lidí pořád můžete zachovávat atmosféru rodinné firmy.
Zaujalo mě, že mezi vaše zákazníky patřila také firma Tesla. Jakou zakázku jste pro ně zhotovovali?
Pro Teslu jsme dodávali programátory a elektrikáře na jejich svařovnu, kde programovali svařování několika částí karoserií a podíleli se na uvádění celé linky do provozu. Závod Tesla se snaží o vysokou míru automatizace a v době, kdy se stavěly nové linky, byla z jejich strany velká poptávka po odbornících, kteří měli zkušenosti z evropských automobilek.
Jedním z vašich hesel, které se chce ICE držet, je „automatizace pro lepší zítřek“. Jak si vysvětlujete, že automatizace je u nás často brána jako negativní fenomén?
Ze současné obavy z automatizace a robotizace mám pocit, že se trochu vracíme do dob ničení strojů, protože berou lidem práci. Už v roce 1992 mi na střední škole učitel fyziky říkal: ”Běžte na techniku, s právníky a ekonomy se bude dát dláždit, protože jich bude nadbytek.” A po téměř třiceti letech od jeho slov poptávka po technicích roste, ale nikoliv zájem studentů o tento obor. A pro mě je to celé dost nepochopitelné. Možností jak se uplatnit v segmentu automatizace je mnoho v různých oborech od elektrotechniky, přes programování až po obchodní činnost. Jsem přesvědčený, že uplatnění si může najít kdokoliv, ať má jakékoliv zaměření, nejen technik – protože základní práci s robotem se může naučit téměř kdokoliv. My sami chceme do tří let nabídnout víc jak stovku nových pracovních míst těm, kdo nějaké z těchto profesí vládnou. Kdo se bojí, že mu stroje vezmou práci, ten je ničí. Kdo chce mít jistotu práce i v budoucnu, stane se tím, kdo stroje a roboty vytváří nebo ovládá.
