Očekávání, že ECB na svém čtvrtečním zasedání oznámí spuštění některého z nástrojů dodatečně uvolňující měnovou politiku, získává další silný argument v podobě slábnoucí míry inflace v eurozóně. Index spotřebitelských cen v květnu meziročně vzrostl o 0,5 %, zpomalil tak 0,7procentní růst v dubnu a vrátil se na březnovou úroveň, která byla 52týdenním minimem.
Ekonomové v průzkumu Bloomberg očekávali mírnější zpomalení inflace a to na 0,6 %, průzkum Reuters byl dokonce nastaven na potvrzení 0,7% růstu. Jádrová inflace (po očištění od cen potravin a energií) se snížila z 1 % na 0,7 %. Dnešním údajům z eurozóny již včera předcházela zpráva o zpomalení meziroční inflace v německé ekonomice (0,9 % za očekáváním 1,1 %), zatímco meziměsíčně spotřebitelské ceny v Německu dokonce klesly o 0,1 % při očekávání 0,1% růstu.
Míra růstu inflace se již osmý měsíc v řadě drží pod polovinou oficiálního 2% cíle Evropské centrální banky. Ta po varování svého šéfa Maria Draghiho před rizikem poklesu cenové hladiny připravuje sérii opatření zamýšlených k podpoře inflačních tlaků, potažmo růstu celé ekonomiky. V úvahu připadá další snížení sazeb, včetně stanovení záporné depozitní sazby (poprvé v historii), nákup krytých cenných papírů (ABS) či nějaká forma programu nákupu dluhopisů.
Zda se Rada guvernérů k některé z variant definitivně přikloní, ukáže čtvrteční zasedání ECB, které je trhy napjatě očekáváno. Lze říci, že ponechání měnové politiky beze změny by tento měsíc bylo značným zklamáním. Podle posledního průzkumu agentury Bloomberg plných 44 ekonomů z padesátky oslovených očekává, že ECB ve čtvrtek jako první z klíčových centrálních bank posune depozitní sazbu do záporných čísel, a dále drtivá většina (58 z 60) sází na snížení také klíčové repo sazby.
Eurozóna se navíc potýká s vysokou nezaměstnaností, která ač dle dnes zveřejněných údajů v dubnu nečekaně poklesla o desetinu procenta na 11,7 %, zůstává stále poblíž historického maxima. V rámci srovnání jednotlivých členů měnového bloku se míra nezaměstnanosti značně liší – od nízkého poměru nezaměstnaných v Rakousku (4,9 %) až po Španělsko, kde je bez práce více než čtvrtina způsobilých lidí (přesně 25,1 %). Jako dlouhodobější problém se jeví nezaměstnanost mezi mladými lidmi, bez práce je 23,5 procenta obyvatel zemí eurozóny do 25 let věku. Prezident Evropské komise Jose Barroso se včera nechal slyšet, že boj proti dlouhotrvajícímu efektu krize v podobě vysoké míry nezaměstnanosti je prioritou číslo jedna.
