Americký dolar má za sebou poměrně bouřlivé dva roky. V roce 2014 byl jednoznačně nejsilnější měnou, která si po dobu celých 12 měsíců udržovala intenzivní sentiment zpevňování. Během minulého roku už jeho vývoj nebyl tak suverénní jako předtím, ale i tak se udržel „převahu“ vůči naprosté většina ostatních měn.
Největší otazník má již tzv. greenback za sebou. Spekulace o tom, zda Federální rezervní systém konečně zvýší své hlavní úrokové sazby, se trhem nesla po celý rok 2015. Debata o tomto kroku dosáhla takových dimenzí, že jakmile v prosinci Fed úroky navýšil, nebyla reakce dolaru nikterak výrazná, jelikož již byla dávno obsažena v jeho ceně.
Teď stojí americká měna na prahu nového roku, který, jak se zdá, rozhodně nebude nudný. Magazín Forbes proto vytvořil seznam hlavních fundamentů, jejichž potenciál může výrazně ovlivnit postavení dolaru na devizových trzích.
Fed a další kola úrokové „normalizace“
Poté, co měnový výbor Fedu v prosinci navýšil své sazby z technické nuly do pásma 0,25 až 0,5 %, investiční publikum spekuluje o dalších kolech tzv. úrokové „normalizace“. Vzhledem k aktuálnímu vývoji, do kterého vstupuje především pokračující propad ropy a jeho vliv na klíčový ukazatel inflace, většina expertů sází až na druhou polovinu roku jako dobu, kdy budou úroky dále navýšeny (viz tabulka č.1).
Pravdou je, že samo vedení centrální banky přiznalo, že sazby budou navyšovány pozvolna. Díky tomu by případná reakce dolaru neměla být kdovíjak silná. Potvrzuje to i fakt, že velká většina investičního publika zcela opustila představu o možném dosažení parity eura a dolaru (viz tabulka č.2, medián očekávání EURUSD).
Prezidentské volby
Významnou politickou událostí, která bude mít na sílu dolaru bezesporu výrazný vliv, je volba 45. amerického prezidenta. V tuto chvíli vrcholí debaty a „spanilé jízdy“ jednotlivých kandidátů a blíží se začátek tzv. primárek. „Hlavní“ hlasování pak proběhne 8. listopadu 2016.
Ať už v Bílém domě zůstanou Demokraté, či nikoliv, nový prezident s sebou přinese i nový pohled na politické a ekonomické spektrum Spojených států, což se nutně projeví na síle americké měny.
Cena ropy
Situace na ropě se již ukázala jako silný fundament, který dokáže dolar poměrně rozhýbat. Nedávný propad komodity až na 13letá minima ovlivnil především měny těch největších ropných producentů, jako je například Norsko, Kanada či samotné Spojené státy.
Se stažením západních sankcí uvalených na Írán se na trhu objevil další producent, jehož potenciál má na to dlouhodobě udržet ceny ropy pod hranicí 30 dolarů za barel. Situace je navíc umocněna tím, že je ceny ropa kotována v amerických dolarech. Případné posílení americké měny by pro „nedolarové“ investory znamenalo její zdražení, oslabení naopak zlevnění.
Čínská otázka
Dění na čínských trzích a v ekonomice bylo, a stále je, klíčovým fundamentem roku 2015, který se přelil i do letoška. Silný propad akcií čínského rudého draka ovlivnil světové trhy nejen na přelomu srpna a záři, ale rovněž rozpoutal mohutné prodeje ze začátku ledna 2016.
Vliv na dolar byl umocněn nejen „nákazou“, která s sebou stáhla americké trhy, ale rovněž i z pohledu Číny jakožto největšího konkurenta Spojených států z hlediska exportu. Proto se dá čekat, že jakékoliv dění na čínských trzích a v ekonomice, obzvláště pokud se bude jednat o „extrém“, bude mít vliv i na vývoj americké měny.
Stagnace rozvojových trhů
Rozvojové trhy si ve srovnání s těmi vyspělými procházejí poměrně slabým vývojem. Jejich výkon se nutně projevil i v oslabení domácích měn, zejména vůči dolaru. To se pak nutně projeví i v americké ekonomice, především pak ve zhoršení konkurenceschopnosti amerických exportérů.
Evropská měnová politika
Evropská centrální banka v roce 2015 zahájila svou verzi programu kvantitativního uvolňování. Na základě dosavadního průběhu se však analytici shodují na tom, že vliv nákupu vybraných aktiv na reálnou ekonomiku není doposud v souladu s proklamovanými cíli. Proto se silně spekuluje o tom, že vedení ECB pravděpodobně přistoupí k dalšímu uvolnění své politiky.
Ostatně tuto představu nepřímo potvrdil i samotný šéf ECB Mario Draghi, který při lednovém zasedání prohlásil, že na příštím (březnové) meetingu bude potřeba přezkoumat a možná opětovně posoudit aktuálně prováděnou měnovou politiku. Pokud by k tomu došlo, zásadní pohyb se dá čekat především na eurodolaru.
„Brexit“
Referendum ohledně setrvání, či odchodu Spojeného království z Evropské unie pravděpodobně proběhne až v roce 2017, ovšem jeho vliv se může objevit i v roce letošním. Dokud je Velká Británie součástí Unie, profituje nejen z některých regulatorních opatření, ale rovněž má zabezpečený i volný přístup do evropské ekonomiky, obzvláště co se týče vývozu.
Pokud by země z Unie odešla, dá se čekat změna této situace, která by pro libru působila převážně negativně. Nejvýrazněji by se tak tento pohyb projevil především na páru s eurem a dolarem.
Globální rizika
Na dolar mohou působit i další globální rizika, od geopolitických problémů, až po kybernetické hrozby. Obyčejně mají tyto události vliv především na domácí měny zemí, kterých se týkají. V takovém případě by jakákoliv negativní situace mohla pro dolar vyznít pozitivně, jelikož je stále považován za měnu tzv. bezpečného přístavu.
