Česká ekonomika se vrací do slušné kondice, ale neočekávám, že bychom se vrátili k tempům dohánění vyspělých zemí, srovnatelných s polovinou minulé dekády. Fundamentální důvody pro dramatické posilování české koruny proto nevidím, říká v rozhovoru pro Roklen24 k dění na koruně a opětovnému vstupu ČNB na trh Zdeněk Tůma, bývalý guvernér centrální banky a partner KPMG. Kurz koruny se v dohledné době nevrátí k úrovním z doby před krizí a švýcarský scénář šokového opuštění kurzového závazku na franku vůči euru je zcela jiný případ, než ČNB a u nás nehrozí, soudí.
R24: Trh testuje kurzový závazek ČNB na 27,00 k euru a přiměl centrální banku jej hájit intervencí první od listopadu 2013. Vidíte fundamentální důvod k ústupu z měkkého nastavení měnové politiky nebo naopak potřebu, aby ČNB důrazným zásahem zchladila tendenci trhu, nabuzenou daty o zlepšování kondice české ekonomiky?
Posilování koruny by bylo protiinflačním faktorem a inflace je od svého cíle stále vzdálena. Prognózy ukazují, že inflace by se k cíli měla blížit teprve během roku 2016. Z toho také vyplývají výroky představitelů ČNB, že kurzový závazek budou minimálně do poloviny příštího roku držet.
Kromě toho bychom také měli vzít v potaz, že dřívější opuštění kurzového závazku by bez řádné a včasné argumentace významně poznamenalo kredibilitu centrální banky.
R24: ČNB intervenuje na pro ni neomezené straně prodeje korun. To přináší růst devizových rezerv, dle některých odhadů na polovinu českého HDP i víc. Vnímáte zde riziko pro ČNB a její politiku?
Ne. Na této straně centrální banka opravdu není omezena. Samozřejmě se tím zvyšuje „kurzová expozice“ bilance ČNB, ale to není nic nového. Život s negativním kapitálem si ČNB vyzkoušela již v minulosti a žádný problém to nebyl.
ČNB na trhu? Koruna skokově oslabila přes 27,10
R24: Je pro ČR reálnou hrozbou švýcarský scénář vynuceného ukončení kurzového závazku s následným šokovým posunem kurzu? Plyne z toho nějaké poučení pro moment, ve kterém se nachází ČNB?
Paralela se Švýcarskem je podle mne dosti vzdálená. Švýcarský frank byl pod permanentním tlakem kvůli silné poptávce po franku a centrální banka chtěla zastavit posilování, které nebylo úměrné kondici ekonomiky. V našem případě kurz byl v době intervencí koncem roku 2013 spíše mírně nadhodnocen.
Nyní se česká ekonomika vrací do slušné kondice, ale neočekávám, že bychom se vrátili k tempům dohánění vyspělých zemí srovnatelných s polovinou minulé dekády. Fundamentální důvody pro dramatické posilování české koruny proto nevidím.
Samozřejmě k určitému posílení (pozn.: při odchodu ČNB ze zakotvení koruny) dojít může, navíc ze začátku může dojít k výraznější volatilitě koruny, jak obchodníci budou testovat trh. Nevěřím ale tomu, že bychom se mohli v dohledné době vrátit k úrovním z doby před krizí.
R24: Může dojít na uplatnění negativních sazeb ČNB? Za jakých okolností?
Může, ale jsem příliš dlouho mimo Českou národní banku na to, abych se v této oblasti pouštěl do větších spekulací.
R24: Vývoj v eurozóně, Řecko, domácí debata o budoucím přijetí eura. Potvrdíte vámi připuštěný scénář, podle kterého by se opuštění intervenčního režimu ČNB na koruně mohlo odehrát směrem procesu přijetí eura v ČR?
Řecko má své problémy a naše rozhodování by to nijak nemělo ovlivnit. Scénář, který zmiňujete, jsem zmiňoval jako jednu z možností. Zároveň ale vždy dodávám, že rozhodnutí o euru zůstává primárně politickým rozhodnutím.
VIDEO Tůma: Zásah #ČNB na koruně může skončit i přijetím eura – http://t.co/46R0YfkhWn @roklen24 $CZK #eurozone $EUR pic.twitter.com/pHbMwuJRqC
— Roklen24 (@roklen24) 2. Červen 2015
Zdeněk Tůma (1960) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, později absolvoval postgraduální vzdělávání na Československé akademii věd. Začátkem devadesátých let stál u obnovení výuky ekonomie na Univerzitě Karlově, kde byl habilitován docentem. Dodnes učí na Institutu ekonomických studií FSV UK, přednášel či přednáší na téma makroekonomie, monetární ekonomie a finanční regulace. V polovině 90. let pracoval jako hlavní ekonom ve společnosti Patria Finance, a.s., v roce 1998 odešel do Evropské banky pro obnovu a rozvoj na pozici člena „Executive Board“. V roce 1999 byl jmenován viceguvernérem ČNB a v prosinci 2000 guvernérem; tuto pozici zastával do června 2010. Současně působil jako guvernér za Českou republiku v Mezinárodním měnovém fondu a od roku 2004 byl členem Generální rady Evropského systému centrálních bank. Zdeněk je v současné době partnerem ve společnosti KPMG Česká Republika.
