Těžařské firmy vydělávají. Naposledy, když se jim takto dařilo, je však jejich zadlužení spojené s nákupní a investiční horečkou málem stálo místo na trhu. Investoři proto doufají, že se ze svých chyb poučily…
„Vraťte nám peníze skrze dividendy přesně tak, jak to my akcionáři máme rádi,“ poslal těžařským firmám přes agenturu Bloomberg vzkaz Clive Burstow, který ve společnosti Barings spravuje 475 milionů dolarů převážně v aktivech sektoru surovin. „Upřímně doufám, že opět neuslyšíme něco o fúzích a akvizicích jako kdysi….“
Varování: Černé labutě se letos uhnízdily na komoditním trhu
Zvrat v případě těžařského sektoru je až překvapující. Ceny komodit, které spadly o zhruba polovinu z vrcholu roku 2011, totálně rozbily hodnotu akvizic a plánovaných investic, na které si těžaři v předchozích letech tolik brousili zuby. Netýkalo se to pouze „malých ryb“, zasaženi byli i klíčoví hráči jako firma Glencore či Anglo American. I tato známá jména byla donucena skrečovat veškeré plány na expanzi, a to pod vahou obrovského dluhu, který byl navíc umocněn propadem objemu volné hotovosti a zisku.
Ve špatném je však možné nalézt i dobré. Pád těžařského segmentu odstartoval historicky nejsilnější vlnu restrukturalizace za poslední dekády. Slabé divize byly prodány, dividendy osekány, či rovnou zrušeny a dluhy postupně snižovány. Po tom všem tak nakonec přišla spása „shora“, a to v podobě celkové obnovy komoditního trhu.
Komoditní trhy a hledání nové rovnováhy
Hromadění hotovosti a rostoucí stín minulosti
Podle odhadů banky UBS se těžařským firmám za rok 2016 podařilo nahromadit dodatečnou hotovost o velikosti 12,9 miliardy dolarů. Pro srovnání, ještě před dvěma lety to samé číslo dosahovalo pouhých 153 milionů dolarů.
Tím pádem mají firmy zhruba 47 miliard dolarů navíc k tomu, co potřebují k výplatě dividend během příštích tří let. Podle společnosti Platou Securities se dokonce dostáváme do situace, kdy těžaři sahají po největším objemu volného cash flow od roku 2011. Jenže…
Ke slovu se opět dostává známá písnička v podobě nových projektů a plánovaných fúzi i akvizic. I přesto, že se stále nacházíme zhruba v polovině objemu těchto transakcí z roku 2012, vloni ve srovnání s rokem 2015 se hodnota těchto dealů zdvojnásobila na truc všech, kteří by raději viděli vyšší dividendy.
Ropné šílenství. Blíže k deficitu a probuzení amerických zombií?
„Dění z let 2011 a 2012, kdy s sebou propad zisků stáhl velkou většinu projektů, si mnozí stále dobře pamatují,“ řekl pro Bloomberg Richard Knights, analytik společnosti Liberum Capita, který se zaměřuje na těžařský sektor. „Z tehdejší doby opravdu nemáme mnoho příkladů úspěšně dokončené činnosti v oblasti M&A.“
Výdaje na fúze, akvizice a nové projekty v letech 2011 a 2012 dosáhly více jak 200 miliard dolarů. Souběžně s vidinou zářné budoucnosti a neustále rostoucích komoditních cen se těžaři začali zadlužovat tak, až dluh 10 největších subjektů trhu dosáhl rekordních 145 miliard dolarů. Dá rozum, že jakmile začaly ceny padat, jen těžko se firmy s touto horentní sumou dokázaly vypořádat.
A kdo za to ve výsledku zaplatil? Samozřejmě, že akcionáři.
To vše už je však passé a situace se obrací. Lví podíl na tom má ekonomika čínského rudého draka, která je tradičně největším spotřebitelem komodit vůbec. Díky opatřením na obnovu růstu banka UBS čeká, že čínská poptávka nadále poroste i v první polovině roku, a to především díky zvýšené aktivitě tamního průmyslu.
Kostky jsou tak vrženy. Budoucí vývoj bude ale především záležet na tom, zda se těžaři udrží a nerozpoutají další vlnu přehnané investiční, dluhem financované, expanze. Očekávání jsou v tomto směru nastavena relativně pozitivně. Většina analytiků věří, že se firmy budou primárně soustředit na ozdravení svých rozvah, které bude doplněné obnovenou dividendovou politikou.
