Trend poslední doby se nese ve znamení digitalizace. Nejvíce je to patrné ve finanční sféře. Alternativní kyberměny, equity crowdfunding, peer-to-peer financování, to jsou jen někteří zástupci moderního finančního světa, který postupně vytlačuje své původní a dnes již zkostnatělé prvky.
Mezi ty by se z určitého pohledu dalo zařadit i používání hotovosti. Právě na tuto oblast se zaměřila dánská vláda, když položila základní stavební kámen nového zákona o používání fyzických peněz. Návrh, který parlament představil na začátku tohoto měsíce, stanovuje, že obchody budou moci odmítnout hotovost jakožto prostředek platby za poskytnuté zboží či službu.
Tato myšlenka přitom není ve finančních luzích a hájích žádnou novinkou. Před rokem se tímto tématem zabýval například profesor ekonomie z harvardské univerzity Ken Rogoff. Ten ve své studii argumentuje, že zákaz používání hotovosti by pomohl omezit trestnou činnost, v jejímž rámci se jako anonymní prostředek směny používá právě cash.
Někteří ekonomové taktéž argumentují, že zákaz hotovosti by mohl podpořit centrální banky, které by svou politikou chtěly stimulovat ekonomický růst. V tomto směru se hovoří především o trendu poslední doby, kdy některé monetární autority vytvářejí prostředí záporných úrokových sazeb. Jakmile by klienti neměli jinou možnost než držet své prostředky na elektronických účtech, banky by je v podstatě mohly penalizovat za to, že volné prostředky nepoužívají ke spotřebě.
Fakt, že se využití hotovosti rapidně snižuje, potvrzují i tvrdá data. Dle informací magazínu Fortune se ve Spojených státech zvýšilo používání kreditních a debetních karet od roku 2000 bezmála devětkrát. Hlavním důvodem je rychlost a pohodlí, což obzvláště podpořilo zavedení bezkontaktních karet.
Návrh dánského zákona byl již předložen k projednání obchodní komoře. Pokud by ho ta přijala, obchody by od ledna 2016 mohly přijímat pouze a jen bezhotovostní platby.
