Evropské i americké výnosy rostou. Dolar v zisku pod 1,0820 za euro. Koruna se obchoduje slabší nad 25,30 za euro.

V řeckých stopách. Podemos si brousí zuby…

Nová španělská levicová strana Podemos (Můžeme) vyjádřila naději, že se jí podaří v blížících se volbách dosáhnout stejného úspěchu, jaký v neděli zaznamenala levicová SYRIZA v Řecku. Její vítězství je považováno nejen ve Španělsku za významný milník celoevropského hnutí proti hospodářským škrtům, které snižují životní úroveň většiny obyvatelstva postižených zemí.

„Jen málokdo sledoval volby v Řecku tak pozorně jako Španělé, z nichž mnozí viděli v (řecké) předvolební kampani náhled na blížící se volby v jejich zemi,“ napsal dnes britský list The Guardian.

Mezi prvními nadšeně zvěstoval vítězství řecké Syrizy vůdce Podemosu Pablo Iglesias, který vystoupil před 9000 svých stoupenců na shromáždění ve Valencii a společně s nimi skandoval: „Syriza, Podemos – zvítězíme“.

„Myslím si, že vítězství Syriza vyvolá v řeckém politickém spektru něco nového. Budou mít skutečného řeckého předsedu, nikoli delegáta (německé kancléřky) Angely Merkelové, jehož zájmy jsou nadřazeny zájmům země a jejích obyvatel,“ řekl také v neděli večer v rozhovoru na zpravodajském kanálu La Sexta.

Populistické strany: kryptonit pro evropské lídry?

Podemos si podle lednových průzkumů veřejného mínění ve Španělsku vede poměrně dobře: v preferencích ohrožuje před prosincovými parlamentními volbami postavení druhé Španělské dělnické socialistické strany (PSOE). Vládnoucí pravicová Lidová strana (PP) se drží zatím na prvním místě.

Otázkou ale je, nakolik situace ve Španělsku a v Řecku snese srovnání, byť si to vůdce Podemosu a jeho stoupenci hodně přejí. Jestliže to jednoznačně a podle očekávání odmítají například politici PP, ekonomičtí odborníci s nimi vesměs souhlasí.

Například William Chislett z královského institutu Elcano v Madridu upozorňuje na rozdílné dopady ekonomické krize na obě země. Řecké HDP kleslo o 25 procent, zatímco španělské jen o sedm procent. Řecko muselo přijmout mezinárodní záchranný program ve výši 240 miliard eur, kdežto Španělsko jen ve výši 41 miliard eur. Madrid jej loni opustil, avšak Atény jej stále využívají, i když dospěly k jeho závěru.

Rozdíl je také markantní mezi samotnými stranami Podemos a Syriza. Zatímco řecká levicová strana je v parlamentu od roku 2004, nová španělská levice je údajně stále ve fázi, kdy se potřebuje profilovat. „Syriza je skutečnost, Podemos stále jen možnost,“ napsal nedávno španělský list El Mundo.

Katalánci se ve Španělskem neuznaném referendu vyslovili pro nezávislost z 80 %

Snaha Podemosu o to, aby byl považován za španělskou variantu Syriza směřující k volebnímu vítězství, může být v očích potenciálních voličů ale nakonec dvojsečnou zbraní. Do španělských parlamentních voleb totiž zbývá téměř rok a Syriza bude nyní jakožto vládní strana sledována, jak si vede v plnění svých ambiciózních cílů a zda nemění situaci v Řecku naopak k horšímu.

Otázkou také je, kolik spojenců v Evropě mohou tyto levicové protestní strany vlastně získat. V severnější části kontinentu jsou v boji proti zavedenému systému politických stran podporujících Evropskou unii viditelné spíš krajně pravicové formace. Ty sice mohou vítat, že jižanské protestní organizace oslabují stabilitu unie, naopak ale mohou negativně vnímat jejich neochotu splácet dluhy bohatším partnerům.

Například vůdkyně francouzských nacionalistů z Národní fronty Marine Le Penová tak mohla podle zpravodajské stanice RTL zatím jásat nad „mohutnou demokratickou fackou uštědřenou Evropské unii“. Zároveň ale řekla, že pokud se Řecko svobodně rozhodne pro krajně levicovou politiku, pro Le Penovou je to další důvod pro to, aby například požadovala zrušení systému otevřených hranic v schengenském prostoru.

Podle ní byly řecké volby především nastolením otázky svobody. V EU prý Francie nemá svobodu v přistěhovalecké, měnové a zemědělské politice.

Katalánsko bude alespoň symbolicky hlasovat o nezávislosti

Newsletter