Za dva dny jeden miliardář. Tak to chodí v Asii

Miliardáři se v Asii v posledním roce objevovali jako houby po dešti. V kategorii „velmi bohatých“ vzrostl počet boháčů v loňském roce o 17 procent. Primát v držení bohatství sice stále drží Spojené státy americké, podle banky UBS je však asijští soci předběhnou už do čtyř let. 

V nedávno zveřejněné zprávě švýcarské banky UBS stojí, že v minulém roce vznikl v Asii každý druhý den jeden miliardář. Celkové bohatství miliardářů v regionu tak vzrostlo na 6 bilionů dolarů. Tři čtvrtiny nových ultraboháčů pak pochází buď z Indie, nebo Číny. Konkrétně v Číně je „zrozen“ nový miliardář jednou za tři týdny.

„Někdo by mohl namítnout, že do tohoto bohatství nepřímo přispívaly i vlády, regulátoři a centrální bankéři. Ano, to je částečně pravda,“ uvedl pro CNBC Josef Stadler z UBS. Na dotaz, zda toto extrémní zvýšení počtu boháčů v Asii způsobilo větší oddělení bohatých od zbytku společnosti, pak odpověděl, že když se podívá na data, je to přesně naopak, což může být pro mnohé možná až překvapením.

„Pokud se nad tím zamyslíme, můžeme pozorovat spojení pomyslného mostu ze strany kapitalismu na stranu altruismu. Když se zaměříme čistě na data, tak 1500 miliardářů v Asii zaměstnává přímo nebo nepřímo 28 milionů lidí, to je – pro představu – celá pracovní síla Velké Británie,“ vysvětlil Stadler.

Která země je nejatraktivnější pro investice do obnovitelných zdrojů?

Největší procento miliardářů se objevuje, dle očekávání, v sektoru technologií. „Pokud uvážíme rovnováhu mezi zničenými pracovními místy, za kterými stojí nové technologie, a jejich přidanou hodnotu, která představuje daleko efektivnější využití pracovní síly, tak se jedná čistě o pozitivní vývoj. Studie ukazují, že 98 procent přidané hodnoty z technologických inovací využijí lidé a pouze dvě procenta zůstanou inovátorům. Není to tedy pouze honba za ziskem, ale miliardáři v Asii výrazně přispívají celé společnosti,“ dodal.

Zajímavé je také porovnání mezi miliardáři, kteří své bohatství zdědili, a těmi, kteří si svoji první miliardu vydělali sami. Celkový počet miliardářů – dědiců je asi pětkrát menší. Meziročně jich v Asii přibylo pouze přes šedesát, kdežto „poctivých“ miliardářů přes 400.

Byl „tajný“, teď předpovídá: Režim KLDR nevydrží ani další rok

Zajímavou implikací zvyšujícího se počtu nejbohatších na celém světě je posílení financování sportu a umění. Od roku 2000 ceny umění vzrostly doslova raketově. Mezi 200 nejvýznamnějšími sběrateli jsou téměř tři čtvrtiny miliardářů. Nejdražší kousek si v minulém roce pořídil japonský boháč Yusaku Maezawa, který v aukci zakoupil obraz od Jeana-Michela Basquiata za 110,5 milionu dolarů, tedy zhruba za dvě miliardy korun.

Více než 140 špičkových sportovních klubů na světě pak vlastní 109 miliardářů. Jejich průměrný věk je mírně pokročilý – 68 let – a jejich průměrné bohatství je dle výzkumu UBS pět miliard dolarů.

Newsletter