Země na základech dluhu: V zahraničí dluží téměř dva biliony

Čínský hospodářský zázrak začal zhruba před třemi desetiletími, kdy se tehdejší tamní vůdce Teng Siao-pching rozhodl, že ze socialistické Číny vybuduje světovou hospodářskou velmoc. A nelze tvrdit, že by se mu to nepovedlo. Čína oslňuje svým hospodářským růstem už dlouhé roky celý zbytek světa, vyrábí se zde všechno, co vás může napadnout, a obrovské metropole a mrakodrapy zde rostou jako z vody.

Jak uvádí server Zero Hedge na základě dat Mezinárodního měnového fondu, Čína od roku 2005 přispěla ke globálnímu hospodářskému růstu celou jednou třetinou. To můžete sledovat ve sloupečcích na grafu za jednotlivé roky, přičemž žluté části náleží Číně, červené vyspělým ekonomikám a ty zelené pak zbytku světa.

Čínská bublina prý nepraskne. Povede ale k většímu dluhu

Není však všechno tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Čínské hospodářství v sobě skrývá několik časovaných bomb, z nichž tou nejobávanější je podle všeho enormní objem čínského dluhu. Celkové čínské zadlužení dosahuje v poměru k HDP podle odhadů zhruba 250 až 300 %. Jeho dynamický růst v posledních letech můžete sledovat na následujícím grafu.

Jak ukazuje graf, jedním ze specifik čínského zadlužení přitom je, že neproblematičtější složkou je obrovský korporátní dluh, za který jsou zodpovědné zejména tamní značně neefektivní státní podniky. Čínský korporátní dluh tvoří zhruba třetinu globálního korporátního dluhu.

Obávaný čínský dluh v grafech: Kde se skrývá problém?

Další problémy se pak ukrývají v čínském finančním systému. Například více než polovina čínského bankovnictví je tvořena tzv. šedým bankovnictvím, tedy finančním aktivitám, které nepodléhají žádné regulaci. Číňané se však nezadlužují jen u domácích bank, ale ve stále větší míře také u těch zahraničních, a to zejména kvůli úvěrovým omezením, které byly uvaleny na domácí bankovní sektor.

Jak ukazuje graf z reportu HSBC Group zveřejněný na serveru Business Insider, objem nesplacených čínských půjček u zahraničních bank na konci první poloviny roku 2017 dosáhl 1,89 bilionu dolarů. Nejvíce si přitom Čína půjčuje od hongkongských bank a dále pak od institucí v asijsko-pacifické oblasti.

Zahraniční banky tímto sice vydělávají na vysokých úrokových sazbách, které Číňané ochotně akceptují, ovšem, jak Business Insider cituje varování HSBC group: „Expozice související s Čínou přináší pro banky větší rizika dohledu a řízení než domácí úvěry, protože jsou méně obeznámeny s trhem Číny.“ V reportu se dále píše, že „další nárůst expozice v Číně bez odpovídající kontroly a kapitálových rezerv by mohl mít negativní dopad na ratingy bank“.

Čína chce omezit své zahraniční investice do realit, hotelů a sportu

Newsletter