Přidaná hodnota kvalitního učitele může za každý odučený rok dosáhnout až milionu amerických dolarů za jednu třídu o dvaceti studentech. To je řádově čtyřicetinásobek ročního platu průměrného pracovníka. Investice do vzdělání je tak jednou z těch úplně nejvýhodnějších, ukazují data z USA.
V odborné literatuře stále neexistuje obecná shoda, jaké vlastnosti určují kvalitního učitele a už vůbec nevíme, jak ho poznat. Naopak víme, že kvalitní učitel je nejdůležitějším faktorem ovlivňující úroveň vzdělání. Vliv kvalitního učitele tak výrazně převyšuje efekt počtu žáků ve třídě nebo například vybavení školy. Několik studií ukazuje, že kvalita učitele není dána ani zkušenostmi. Po několika prvních letech se učitel přestane zlepšovat (ve smyslu lepších výsledků svých žáků). Rozdíl mezi učitelem s pětiletou a dvaceti pětiletou zkušeností je zanedbatelný. Podobné výsledky platí i pro kvalitnější přípravu (Kane & Staiger, 2008; Kane, Rockoff & Staiger, 2008).
Ve své studii se profesor Hanushek (2011) snaží vyčíslit efekt kvalitního učitele. Za použití základního modelu odhaduje, že pokud by místo průměrně kvalitního učitele měla třída jednoho z top deseti procent učitelů, pak by za třídu o dvaceti studentech za pouhý jeden rok výuky přidaná hodnota přesáhla půl milionu dolarů. Přidanou hodnotou je zde myšlena současná hodnota celoživotních příjmů všech dvaceti studentů. Podobně jak dramaticky roste přidaná hodnota pro učitele s nadprůměrnou kvalitou, tak i dramaticky klesá pro učitele s podprůměrnou kvalitou. Při srovnání učitele ze spodních deseti procent kvality s tím z nejlepších deseti procent, rozdíl přesahuje milion dolarů. Ve srovnání s hodnotou mediánu čistých ročních příjmů za rok 2011 (rok vydání článku), který činí řádově 27 tisíc dolarů (ssa.gov), je pak každoroční přidaná hodnota kvalitního učitele (horních deset procent oproti spodních deseti procentům) téměř čtyřicetkrát hodnota středního čistého ročního příjmu. Podobné výsledky naznačují i odhady dalších autorů (e.g., Chetty, Friedman & Rockoff, 2014).
Navíc tento odhad pouze kvantifikuje hodnotu kvalitního učitele v monetárním vyjádření pro jednotlivce a nezahrnuje celou řadu dalších pozitivních externalit. Například děti vzdělanějších rodičů budou pravděpodobně rovněž vzdělanější, a tím se efekt prvotní investice do vzdělání násobí. Obecně vzdělanější lidé rovněž jsou často spokojenější v soukromém životě a to včetně zdravotního stavu. V neposlední řadě se individuální efekt vzdělání promítá do agregované úrovně ekonomického růstu, kde je efekt pravděpodobně ještě silnější (Hanushek & Woessmann (2008, 2011)).
Zdroje:
Chetty, R., Friedman, J. N., & Rockoff, J. E. (2014). Measuring the impacts of teachers II: Teacher value-added and student outcomes in adulthood. The American Economic Review, 104(9), 2633-2679.
Hanushek, E. A. (2011). The economic value of higher teacher quality. Economics of Education Review, 30(3), 466-479.
Hanushek, E. A., & Woessmann, L. (2008). The role of cognitive skills in economic development. Journal of economic literature, 46(3), 607-668.
Hanushek, E. A., & Woessmann, L. (2011). How much do educational outcomes matter in OECD countries?. Economic Policy, 26(67), 427-491.
Kane, T. J., & Staiger, D. O. (2008). Estimating teacher impacts on student achievement: An experimental evaluation (No. w14607). National Bureau of Economic Research.
Kane, T. J., Rockoff, J. E., & Staiger, D. O. (2008). What does certification tell us about teacher effectiveness? Evidence from New York City. Economics of Education review, 27(6), 615-631.
https://www.ssa.gov/oact/cola/central.html
Psáno pro iEkonomie.cz k tématu podpory výchovy a vzdělání.
