Dušan Vaškovic

Míra inflace je pokus o vtěsnání velmi komplexního a těžce uchopitelného jevu do jedné číselné hodnoty. Chladná statistická metodika, podle které je každý měsíc vypočítávána, nepostihuje mnohotvárnost a komplikovanost, s jakou inflace působí na naše životy, stejně jako nedokonale popisuje stav živého organismu, jež nazýváme ekonomikou.

Přijdeme-li o blízkou osobu, zaměstnání, příjem, majetek či jinou existenciální hodnotu, procházíme v následujícím pořadí pěti emocionálními stavy. Jsou to denial (popírání), anger (vztek), bargaining (doprošování se), depression (deprese), acceptance (vyrovnání), zkráceně DABDA. Inflační vlna a následné vzedmutí úrokových sazeb bezesporu znamená šokovou událost pro mnoho jedinců, jak z pohledu osobního, tak profesionálního. Je proto pravděpodobné, že procházejí procesem DABDA.

Představa, že po agresivní úrokové kampani zůstane ekonomika v nezměněném stavu a vrátí se do své „pohodové“ předinflační podoby, je naivní. Takový způsob myšlení je zejména pro investora a obchodníka velmi nebezpečný a může být příčinou spousty investorských chyb.

Polské snížení úrokových sazeb dokresluje hrozivý obrázek, který nám nabízí zbytek EU, a hlavně německé makroekonomické ukazatele.

Dnešní FX zpráva bude trochu technického rázu. Někteří z nás si možná kladou...

Opční kontrakt neboli právo na nákup aktiva za předem stanovenou cenu existuje na trzích od nepaměti. Jednu z jeho výhod ocení především spekulanti, totiž že nabízejí omezenou ztrátu, ale neomezený potenciál profitu. Je tak automaticky zajištěno něco, co si obchodník, který si aktivum kupuje nebo prodává bez krytí, musí zajistit sám, totiž tzv. stop-loss.

Ukazuje se, že problém nezmizel, ale ještě víc se prohloubil. Nemovitostní sektor představuje podstatnou část HDP, ale taktéž jsou na něj navázány investice běžných čínských střadatelů. Ekonomika je jím prorostlá takovým způsobem, že snahy o jeho útlum mohou způsobit nepředstavitelné problémy.

Ve Spojených státech amerických se často skloňuje pojem “wealth effect“ neboli efekt bohatství. Průměrný Američan, který se netěší komfortu evropského průběžného penzijního systému, si musí šetřit na důchod prostřednictvím různých spořících schémat. Tyto odložené prostředky jsou investovány do finančních instrumentů obchodovaných na nejvyspělejším a nejlikvidnějším trhu na světě, který je jedinečným fenoménem.

Činy centrálních bankéřů se málokdy setkávají s všeobecným souhlasem. Ať centrální banka učiní to či ono, vždy se najde skupina ekonomických subjektů, pro něž je tento pohyb nepříznivý.

Překvapivě nikoho z ekonomů nenapadl docela jednoduchý a prozaický důvod, proč by měly být úrokové sazby na dolarech a eurech invertovány.

Portfolio manažer průměrného akciového fondu je vojákem bojujícím na frontě finančních trhů. Jeho úkolem je zajistit pro své investory výnos převyšující benchmark, na jehož výkonnost je fond navázán, a zajistit tak klientovu spokojenost, která je podmínkou spokojenosti všech zúčastněných. Nepřítelem je konkurence, která se snaží klienta „přetáhnout“ lepší výkonností.

Přestože sleduji finanční trhy již dlouhou řadu let, odpověď na jednu otázku mi stále uniká. A to, zdali má na vývoj měnových trhů větší vliv politika nebo ekonomika.

Většina obchodů s indexem S&P500 se odehraje mimo hlavní obchodní hodiny. Korunu drží domácí poptávka, zahraničí má tendenci ji prodávat. Druhá polovina roku bude spjata s rizika slabší domácí měny.

Dosažení inflačního cíle může být pro centrální banky čím dál složitější. Kolaps banky Silicon Valley Bank může být jedním z mnoha dalších případů dopadů aktuálního inflačního a úrokového prostředí. Americké akcie dál rostou, euro zpevnilo, koruna oslabila.

Politici těžce snižují výdaje, na něž si obyvatelstvo zvyklo během covidového období. Bezpečnostní situace nutí státy zvyšovat výdaje na obranu. Prigožinův puč by neměl mít na finanční trhy výrazný dopad. Od koruny čekáme hodnoty mezi 23,50-23,80 za euro.

Když přemýšlím, jak bych popsal, co prožívali majitelé akciových a fixed income portfolií v minulých dvanácti měsících, nenapadá mne lepší přirovnání než chaos, nejistota a zmar. Úrokové sazby, jejichž existenci spousta investorů ani nevnímala, z ničeho nic rozvířily vody investičního světa a jejich pravidelné zvyšování centrálními bankami působilo jako nekonečná dělostřelecká baráž.

Odjakživa mě fascinovala lidská schopnost uvěřit jakékoliv fantastické představě nebo komplikovanému konstruktu založenému na vymyšlených předpokladech jenom z důvodu jeho estetických nebo narativních kvalit. Jako děti jsme hltali pohádkové bytosti, jako dospělí věříme na nejrůznější spiknutí, dávnověké astronauty a jiné neověřené teorie. I ve financích má tento rys lidské povahy svou obdobu.

Inflace v Turecku bude po znovuzvolení prezidenta Erdogana dlouhodobým problémem. Erdoganova ekonomická doktrína boje s inflací pomoci nízkých sazeb a fiskální expanze jde proti všem poznatkům z praxe i ekonomické teorie. Ani v západních ekonomikách nebyla reakce na inflaci optimální a lze proto očekávat ještě relativně dlouhé období vyšších sazeb a zvýšené inflace.

Je evidentní, že ani jedna strana nechce americký vládní deficit zredukovat. Čeká nás růst doprovázený zvýšenou inflací a úrokovými sazbami a izolovanými krizemi.

Vysoké valuace růstových titulů jsou ještě absurdnějším jevem než v roce 2021. Přestože býčí trend může ještě nějakou dobu vydržet, euforické nálady bylo dosaženo mnohem dříve, než se akciové indexy přiblížily ke svým historickým maximům. Riziko únavy je proto značné.