Dopoledne přineslo měnám regionu mírnou korekci předchozích ztrát. Koruna se postupně posouvá od 27,20 za euro směrem k 27,00 za euro. Libra vůči euru dopoledne oslabovala. Komentář šéfa Bank of England o tom, že záporné sazby nejsou zatím v plánu, jí pomohl dnešní ztráty smazat.

3D digitální výroba není jen módní odborný výraz, ale realita

3D tisk stále čeká na širší využití v mnoha průmyslových oborech jako je třeba stavebnictví, obaly nebo potravinářství. Nejvíce se zatím etabloval v automobilovém průmyslu. Největší bariérou dalšího rozvoje a využití 3D tisku v průmyslu je paradoxně člověk a jeho konzervativní myšlení. V rozhovoru to pro server Roklen24 uvedl jednatel společnosti 3Dees Industries Ondřej Štefek.

Pamatujete si na den, kdy jste poprvé viděl v akci 3D tiskárnu?

Naživo před osmi lety v New Yorku na jedné technické show. Můj kolega Daniel Adam nicméně instaloval první 3D tiskárny v Česku už v první polovině devadesátých let. Tehdy o technologii věděla jen hrstka odborníků.

Co jste si jako první sám vytiskl?

Většina uživatelů si nejdříve vytiskne nějakou blbinu a nadšeně sleduje, jak se před jeho očima postupně zhmotňuje. V mém případě to byla malá plastová přezka s nápisem. Od počátku jsme nicméně vsadili na průmyslová zařízení, takže poté jsme už tiskli objemnější a složitější výtisky.

Jaký vidíte potenciál 3D tisku? Dočkáme se „3D revoluce“?

Z hlediska technologického vývoje žádnou velkou revoluci nečekám. Na 3D tisku je ale nejzajímavější to, že je pořád na začátku z hlediska aplikací. Stále čeká na širší využití v mnoha průmyslových oborech jako je např. stavebnictví, obaly nebo potravinářství. Nejvíce se zatím etabloval v automobilovém průmyslu.

Bude 3D tisk jednou přímou součástí průmyslu?

On už je jeho pevnou součástí. Je těžké si bez něj dnes představit vývoj a prototypování dopravních prostředků a lékařských pomůcek. S novými technologiemi, jako je např. HP Multi Jet Fusion, vstupuje do sériové výroby finálních plastových dílů. 3D digitální výroba tak není jen módní odborný výraz, ale realita. Sami jsme si to vyzkoušeli na výrobě ochranných polomasek.

Je něco, co rozvoj 3D tisku omezuje?

Největší bariérou dalšího rozvoje a využití 3D tisku v průmyslu je paradoxně člověk a jeho konzervativní myšlení. 3D tisk vám totiž dává naprostou volnost nejen při designu a konstruování dílů, ale také mění technologické procesy. Lidé ve firmách jsou často mentálně svázáni naučenými a ověřenými postupy konvenční výroby jako jsou např. vstřikolisy nebo obrábění. Mnozí z nich nechtějí opustit to, co jim funguje desítky let nebo nemají chuť či sílu přesvědčovat nadřízené něco změnit a investovat do něčeho jiného. To se nicméně postupně mění. A hodně tomu napomáhá současná ekonomická krize vyvolaná Covidem-19.

Je tedy současná globální pandemie pro 3D tisk brzdou nebo příležitostí?

Karanténní opatření urychlila řadu pozitivních změn a nejde jen o zavádění různých online aplikací, komunikačních platforem a softwarových řešení pro vzdálenou správu zařízení. Někteří manažeři rychle pochopili, jak lze pomocí aditivních technologií reagovat na měnící se podmínky podnikání, nové požadavky na produkty a nenadále výpadky v dodávkách. Zjišťují, že některé dodavatelské řetězce mohou efektivně nahradit jedním digitálním skladem a průmyslovou 3D tiskárnou. Krize jako je tato se může kdykoliv opakovat. Po každé krizi je třeba rychle vstoupit na oživující se trh a zaskočit konkurenci. Každá nucená odstávka výroby povede k dalšímu snižování pracovních sil na výrobních linkách, a proto je třeba hledat nejnovější technologie, které omezí manuální výrobní procesy a zefektivní výrobu.

Podíleli jste se na respirátoru, který kvůli pandemii vyvinuli na ČVUT. Můžete spolupráci popsat? Ukázalo se, že vše může jít velmi rychle…

Od počátečního testování po dodávku prvních smontovaných kusů uběhlo zhruba 10 dní. Byl to příklad nejen efektivní spolupráce mezi univerzitou a firmou, ale také úspěšné otestování výrobní sítě propojených firem, které měly instalované stejné produkční 3D tiskárny. Obrovská publicita, která se kolem unikátního projektu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) strhla, vyvolala zájem řady firem o aditivní technologie právě z pohledu rychlého prototypování a okamžitého náběhu do výroby.

Jaké trendy budou podle Vás dále ovlivňovat segment 3D tisku?

Rychlý rozvoj softwaru nejen pro konstruování dílů, ale také pro řízení 3D digitální výroby a rozvoj nových materiálů. Software pomáhá konstruktérům optimalizovat navržené díly a simulovat jejich využití v různých podmínkách. Výsledkem jsou například složité a zároveň výrazně odlehčené konstrukce, které jinak, než na 3D tiskárně nevyrobíte. Letecký průmysl je využívá spolu s odolnějšími materiály pro stavbu úspornějších dopravních prostředků.

Které země jsou na tom podle Vás ve využití 3D tisku nejdál?

Na první místě jednoznačně Spojené státy, kde mají sídlo všichni největší výrobci průmyslových 3D tiskáren na světě (Stratasys, 3D Systems a HP). V Evropě jsou nejvýznamnějšími hráči Německo a Velká Británie. V závěsu Itálie a země Beneluxu. Významné postavení má Izrael z hlediska vývoje nových technologií a aplikací ve zbrojním průmyslu. Na dálném východě dominuje Čína se spoustou vlastních značek, o kterých se tady zatím moc neví, ale postupně se v Evropě prosazují.

Co české firmy, jak jsou na tom s využitím 3D tisku?

Česko je určitě specifické výraznou propagační a edukační rolí Josefa Průši a jeho stolních zařízení. Laická i odborná znalost o 3D tisku je tak poměrně vysoká. Málo se však ví, že Česko má aktuálně největší počet instalací produkčních 3D tiskáren v regionu střední a východní Evropy. Máme výhodu strojírenské tradice a odbornosti lidí a také je tady stále nemálo firem, které mají vlastní vývoj. Byť jsme často označovaní za montovnu, oproti některým sousedům jsme na tom stále relativně dobře. Škoda Auto, dominantní český průmyslový podnik, navíc neustále investuje do nových technologií a tím tak nepřímo tlačí i na své mnohé české dodavatele, aby s ním drželi krok. Český stát si určil jako jednu ze svých priorit technologickou obnovu a rozvoj pro malé a střední firmy. Mnozí podnikatelé využívají evropské dotace pro investice do nákladných aditivních technologií.

Působil jste také v PR. Co by pomohlo rozšíření 3D tisku?

Prezentace co nejvíce konkrétních aplikací 3D tisku v různých oblastech českého průmyslu a to nejen z pohledu mechanických vlastností vytištěných komponentů, ale také se zaměřením na náklady na instalaci a provoz 3D tiskáren. To je ostatně způsob, jakým spolupracujeme s našimi klienty. Sestavujeme jim nákladové analýzy na základě kterých se rozhodnou, zda se jim vyplatí investovat do 3D digitální výroby, v jakých částech výroby a v jakém časovém horizontu.

Newsletter