Vyhoření není slabost, ale signál, že něco dlouhodobě nefunguje. Firmy o tom začínají mluvit, často ale jen naoko, říká v rozhovoru pro Roklen24 Roman Kunčar, spoluzakladatel Vitruvia. Firma, která se zaměřuje na budování duševní kapacity a prevence vyhoření ve firmách, si klade za cíl přinést do firem systém, ne jen jednorázová řešení. V rozhovoru mluví o tom, proč je dlouhodobá spolupráce klíčem ke změně, co ho samotného ochránilo před fatálním vyhořením i proč „akční krok“ není jen fráze.
Vitruvio slouží mimo jiné jako prevence proti vyhoření. Zažil jste někdy sám vyhoření – nebo něco, co se mu blížilo?
Zažil a občas stále zažívám. Myslím, že práce jakéhokoliv odborníka vede přes osobní zkušenost a úspěšné vypořádání se s ní. Ačkoliv jsou ty předpoklady často jinde, tak nikdo z nás není, ani nemá být perfektní. Jen transparentní ve svých přednostech i nedokonalostech. Myslím, že moje schopnost pohybovat se na hraně maximálního úsilí a nepřepadávat přes ni příliš často se zlepšuje každým dnem, i každým přepadnutím. Moje dlouholeté zkušenosti ve zdraví a ověřené nástroje v oblasti práce s kapacitou jsou důvodem, proč moje vyhoření nikdy nebylo fatální.
Jak velký problém je podle vás vyhoření v českých firmách dnes?
Bez jakéhokoliv přehnaného pesimismu si myslím, že poměrně velký. Ono to tak navenek často nevypadá, protože se to firmy snaží skrývat. Dobrá zpráva je, že to neskrývají jen pasivně, ale taky aktivně. Zvou si do firmy různé odborníky z oblasti zdraví, pořádají sportovní dny, dávají lidem možnost různých zdravotních měření. Což samo o sobě, bez dlouhodobého plánu a přístupu, je taky jen izolepa na prasklém betonu. Odborník, který přijde na jednorázový workshop často nezná výchozí bod A, a rovnou mluví o bodu Z. Ten zní krásně a lákavě, lidé se nadchnou, ale většina z nich tam nikdy nedojde.
Vnímáte posun v tom, jak firmy k tématu duševního zdraví přistupují?
Jak už zaznělo v předchozím bodě. Ty finance a pozornost se do tohoto tématu pouští víc a víc. Jen tam chybí systematičnosti a často ten opravdový záměr někam dojít. Krátkodobé řešení, versus dlouhodobá změna. Nesnažit se vypadat, že nám na tom záleží, ale opravdu se tak i chovat.
Kdy přišel nápad na založení Vitruvia a co vás k tomu vedlo?
Během druhé vlny covidu jsem poskytoval spoustu online přednášek pro firmy, v oblasti zdraví a spokojenosti. Tím jsem se dostal do kontaktu se spoustou HR pracovníků, kteří mi až příliš často zmiňovali jednu konkrétní překážku. „My nevíme, co je ten nejlepší další krok“. Mají budget, mají chtíč, ale mají také nespočet možností, jak to uchopit. Upřímně to chápu. Tito lidé většinou nejsou školeni na to, aby uměli poskládat smysluplný roční plán, kde se budou jejich týmy posouvat vpřed v rámci takto komplexních témat.
Tak mě napadlo, že tohle přece umíme my. Tohle děláme pro jednotlivce už osm let. Pomáháme jim nastavovat, udržovat i upravovat dlouhodobé plány a překonávat bariéry na jejich cestě. Tohle potřebují i firmy. A tak vzniklo Vitruvio.
Jak dlouho už Vitruvio funguje a co považujete za vaše hlavní milníky?
Vitruvio funguje přes tři roky, ale jako značka jsme o něco mladší. To, co ve mě utkvělo asi nejvíce, byla naše první dlouhodobá spolupráce. První firma, která si nás pustila dovnitř na celý jeden rok a zahrnula do toho všechny své zaměstnance. Byl to krásný, výživný a produktivní proces s velkým úspěchem na konci. Když nám poprvé někdo svěřil tolik důvěry, byl to pro nás důležitý signál a potvrzení naší mise.
Jaká je vaše vize – kam chcete firmu dál směřovat?
Chceme se stát první volbou všech, kteří se rozhodnout tohle téma řešit. Chceme (nejen) česku ukázat, že tohle a další zdánlivě negativní/vážná témata, lze řešit s lehkostí a nadhledem. Prakticky, srozumitelně a s reálnými výsledky.
Kdo dnes tvoří tým Vitruvia a co vás jako tým nejvíc spojuje?
Hlavní tým jsme stále já, kolega Šimon a naše COO Bibi, kterou považujeme za nezbytnou součást našeho celku. Je to náš třetí mozek, bez kterého už si to neumíme představit. Naším cílem není být velká firma, která točí stovky milionů. Naším cílem je opravdu žít to, za čím stojíme a co učíme. A to je i to, co nás nejvíce spojuje. Společné hodnoty a přístup ke každodennosti.
Jak probíhá první den spolupráce s firmou?
Máme předem vybrané téma, na základě konverzací s příslušnou osobou z dané firmy. Tohle setkání nastíní atmosféru, v jaké chceme dlouhodobě fungovat. Uvolněnou, transparentní a bez soudů. Je to něco velmi praktického, hravého a týká se to většiny lidí. Vznikne akční krok pro každého účastníka. Něco, co je pro něj relevantní, uchopitelné a jednoduše splnitelné. Pro nás vznikne spousta podnětů k tomu, jak uchopit další setkání. Protože plán je důležitý, ale je potřeba reagovat na lidi.
Máte představu, kolika firmám nebo zaměstnancům jste už pomohli?
Konkrétní číslo nemám, ale pokud se bavíme o offline interakcích, mluvíme v řádech tisíců.
V čem vidíte největší rozdíl mezi jednorázovým workshopem a dlouhodobou spoluprací?
Možnost identifikovat a překonávat bariéry. Jednoznačně ten nejdůležitější princip úspěchu. Bariéry jsou nevyhnutelné. Čím dřív to člověk přijme, začne je vítat a soustředit se na jejich překonávání, tím lépe. Jeden týden dává smysl dělat X, potom začne život kouzlit a najednou už dává smysl Y. Ale pokud nejsme schopni upravovat svoje přístupy a nelpět, budeme zaseklí.
Jak důležitá je pro vás zpětná vazba od klientů?
Na tom to celé stojí. Stojíme za principem CCC – Client Centered Coaching. Kdy my jsme odborníci na dané téma, ale klient je odborníkem na svůj život. Tudíž je jeho pohled, názor a potřeby absolutně nezbytný k dosažení společných cílů.
Co vás na téhle práci nejvíc baví – a co je nejtěžší?
Jsem přesvědčen o tom, že všude existuje cesta, když je tam alespoň minimální míra spolupráce z obou stran – což vnímám jako komunikaci. Nejvíce mě baví tu cestu hledat. Když na 100% víte, že ten poklad tam zakopaný je, tak je to kopání prostě zábava a nepřestanete. Největší výzvou je jednoznačně byznysová stránka věci. Asi jako každý nadšenec do nějaké oblasti, si příliš neužívám obchod a marketing, ačkoliv je to nezbytná součást úspěšného byznysu a tím i jeho mise.
Kdybyste měl dnes začínat znovu, udělal byste něco jinak?
Vložil bych jen trošku více pozornosti do definice služby. Postavili jsme celkem drahé stránky a identitu na něčem, co bylo velmi čerstvé. Tak se samozřejmě stalo, že jsme utratili jednou tolik na všech úpravách, které přišly zanedlouho. Naštěstí je tohle už hudba minulosti a i to nás hodně naučilo.
A co byste poradil lidem, kteří cítí, že se blíží k vyhoření?
Zařaďte do své týdne alespoň jednu radost. Něco, co vás baví a už dlouho to neděláte. Zvedněte telefon a pozvěte toho kamaráda na tenis, do sauny, nebo na procházku. Spojíte sociální interakci s přítelem (což je velký zdroj kapacity), přidáte fyzickou aktivitu (tady snad netřeba argumentů o důležitosti) a budeme chvíli offline. Za mě skvělý akční krok pro někoho, koho vůbec neznám.
Na co jste ve Vitruviu osobně nejvíc hrdý?
Jsem hrdý na to, jak moc jsme přesvědčení o tom, co děláme. Neumím si představit argument, který by zpochybnil důležitost naší mise. Už roky jsme ochotni procházet různými výzvami našeho byznysu a to jen proto, jak moc v něj věříme. Samozřejmě fakt, že tyto věci dělám se svým nejlepším kamarádem přidává hodně.
Roman Kunčar je člověk, jehož činnosti zasahují do vícero stran. Rozhodl se nežít v tom, že by člověk měl dělat jen jednu věc a limitovat tak svoje touhy. Koučink a práce s lidmi ho živí primárně, ale zdaleka to tu nekončí. Nahrává podcasty, tvoří hudbu, věnuje se herectví, tanci a nově se rozhodl natočit dokument o chybějících rodičích a jejich vlivu na náš život. Všechno to podporuje jeho osobní misi. Šířit povědomí o důležitosti lidské kapacity, vztahů, nastavení mysli a hlavně lidskosti a humoru.
