Impactové podniky pozor, Marc Impact Programme vstupuje do Česka

Startupy, sociální podniky, neziskové organizace a další projekty s měřitelným dopadem dostanou vítanou pomoc. Marc Impact Programme, za kterým stojí nadace rakouské banky ERSTE, přijímá přihlášky do svého druhého ročníku. Program se tímto poprvé představí v Česku a zájemci se mohou hlásit do 29. září. O úspěchu prvního ročníku svědčí i to, že se jeho absolventům podařilo získat více než 2,5 milionu eur z externích zdrojů na rozvoj svých projektů.

Marc Impact Programme chce pomoci projektům s významným společenským nebo ekologickým dopadem. Startuje také v dalších zemích střední a východní Evropy a prohlubuje tak svou mezinárodní stopu. U nás se spojil se startupovou komunitou Startup Kitchen, díky které se mu otevřely dveře k českému startupovému ekosystému. Startup Kitchen tak bude fungovat jako organizátor české verze Marc Impact Programme.

Vybraní uchazeči se zúčastní sedmiměsíčního programu, ve kterém budou mít přístup k workshopům a mentoringu (podrobněji viz rozhovor). Postarají se o ně Dominika Prekopová, spoluzakladatelka Startup Kitchen a Country Lead Marc Czechia, a Michal Slavev, Head of Mentors programu Marc Czechia. Proč je vstup programu do Česka důležitý? Bude mít nějaké významné české rysy? A co vlastně znamená společenský dopad v praxi? Přečtěte si rozhovor s Dominikou Prekopovou a Michalem Slavevem.

Jaké jsou vize a cíle Marc Impact Programme?

Dominika Prekopová (DP): Chceme pomoci sociálním a environmentálním podnikům stát se atraktivnějšími pro investory. Budeme jim také asistovat při tvorbě strategie růstu. Program je postavený na praktickém know-how – od workshopů přes individuální mentoring až po přípravu zásadních podkladů jako jsou pitch deck nebo „road map“.

Zároveň budujeme regionální komunitu „impact“ podnikatelů ve střední a východní Evropě (CEE), která jim otevře nové možnosti spolupráce a expanze.

V neposlední řadě pro nás hraje klíčovou roli spojení ekonomické udržitelnosti s reálným společenským dopadem. Podporujeme projekty, které dokážou posouvat společnost i životní prostředí k lepšímu.

Proč je důležité, že se teď Marc Impact Programme spouští i v Česku?

DP: Jde o druhý ročník programu, který už dříve fungoval v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Vytváří se díky němu velká impact komunita v regionu CEE, letos se totiž program rozšiřuje do Česka, Srbska a Chorvatska, příští rok se přidá Slovensko a možná i další země.

V Česku je hodně zajímavých projektů, a přitom nejen ve startupech. Je důležité zmínit, že se Marc Impact Programme netýká jen jich, ale třeba i sociálních podniků nebo nevládních organizací, které chtějí růst, také díky externímu financování. Tady je sice dostatek akcelerátorů a podpůrných programů pro startupy, ale na druhou stranu méně podpory pro další formy podnikání. Právě na ně se obrací Marc Impact Programme. Náš záběr je proto širší než jen startupy.

Jak dlouho trvala příprava české verze programu? Chtěli jste v ní zohlednit nějaká místní specifika?

DP: Prvotní iniciativa vzešla od zakladatele programu – nadace ERSTE Stiftung – letos v květnu. Od června ladíme podobu programu, do kterého jsme začali přijímat přihlášky.

Michal Slavev (MS): Čekali jsme na dořešení některých technologických záležitostí jako přeložení webu, lokalizaci materiálů, přípravu podmínek pro partnery a tak dále. Teď v září ještě dolaďujeme program pro český trh, budujeme partnerskou síť a zároveň se inspirujeme některými příklady ze světa, abychom zajistili co nejvyšší kvalitu.

DP: Program sice vznikl v Rakousku, nicméně ERSTE Stiftung si v každé zemi hledá lokálního implementačního partnera, aby se právě mohla zohlednit místní specifika. Tady si vybrali Startup Kitchen, protože známe místní mentalitu a fungování zdejších startupů a sociálních podniků. Máme navázaný vztah s mentory, a proto dokážeme připravit nejlepší program. ERSTE Stiftung nestojí o jednotnou centralizovanou verzi programu, chce zohlednit lokální specifika.

V české edici jsme zařadili několik specifických prvků. Patří mezi ně moderní témata, například využívání AI nástrojů pro zvýšení efektivity, nebo důraz na well-being zakladatelů. Dalším rysem je silná spolupráce s partnery – zapojila se řada regionálních inovačních center, investorů i byznysových komunit, které pomáhají program šířit a v některých případech se do něj zapojí i jako mentoři.

Podle jakých kritérií budete posuzovat přihlášené projekty?

MS: Projekty posuzujeme podle několika hlavních kritérií. Hodnotíme tým a jeho zkušenosti, dosavadní výsledky a také jasnost a validitu společenského či environmentálního dopadu. Díváme se i na ambici zakladatelů růst, škálovatelnost jejich byznysu a impact modelu a potřebu externího financování. Přihlášení účastníci musí být zároveň právně registrováni v Česku nebo na Slovensku. Neexistují žádná tvrdá vyřazovací minima, každý projekt má své silné i slabé stránky. Proto se snažíme najít takové, které nejlépe zapadnou do letošní kohorty a mají reálný potenciál se posunout k investiční připravenosti.

Sledujeme také diverzitu projektů, chceme být co nejvíce inkluzivní z pohledu zastoupených generací a pohlaví. Diverzita obecně hraje v impactu důležitou roli. Zatím teprve přijímáme přihlášky, a proto nevíme, jestli budeme schopni všechno dodržet. Ale je naším vnitřním cílem, aby to takhle bylo postavené.

Dalšími aspekty, na které se hodnoticí komise zaměřuje, jsou energie a motivace zakladatelů, potenciál trhu či připravenost na škálování projektu. Posuzujeme také, jak přesvědčivá je jejich vize a jak lze měřit dopad, kterého chtějí dosáhnout.

Jak se Marc Impact Programme liší od klasických akcelerátorů nebo inkubátorů pro startupy?

DP: Projekty neplatí za svou účast v programu a také si v nich nevezmeme žádný podíl. Navíc, neomezujeme se jen na startupy, jsme otevření také sociálním podnikům a nevládním organizacím.

MS: Marc je založený na intenzivní práci s mentory a experty, kterou účastníci dostávají bezplatně a cíleně na své potřeby. Program je navíc strukturován tak, aby projekty měly dostatek autonomie, ale zároveň jasné vedení směrem k investiční připravenosti.

Odlišujeme se také multiregionálností. Mnoho akceleračních programů funguje lokálně, my však věříme v „network effect“ díky zapojení dalších zemí. Projektům v pozdějších fázích může pomoci rychle růst.

Jaké konkrétní problémy českých zakladatelů se společenským dopadem chcete programem řešit?

MS: Zejména „founders’ well-being”. V impact sektoru často pracují lidé, kteří by se rozkrájeli pro ostatní a zapomínají na sebe. Chceme je proto naučit principu známého z letadla, kdy si při poruše musíte nejprve sami nasadit dýchací masku a teprve potom začít zachraňovat ostatní.

Sekundárně chceme podpořit také byznysový pragmatismus. Spousta projektů má sice krásnou myšlenku, ale musí obsahovat i nějaké ekonomické racio, které je extrémně důležité pro to, aby byl ten byznys dlouhodobě udržitelně fungující.

DP: To byznysové racio se bude týkat hlavně impactových projektů nevládních organizací a podobně. Naopak, se startupy chceme řešit škálovatelnost, cenotvorbu. Velmi důležité však pro všechny projekty bude, že je budeme připravovat na investice a fundraising. Nepůjde ale jen ve vztahu k venture kapitálu, ale například také o žádost o úvěr v bance, vyjednávání s angel investory a podobně. Naučíme proto projekty, jak správně připravit pitch deck a jak se správně prezentovat.

Jak měříte společenský dopad? Co to pro vás znamená v praxi?

MS: Existují metodiky, které pomáhají s měřením dopadu. My se snažíme používat principy, které už někde fungují, typicky je to třeba teorie změny. Mám nějaký vstup, na který se váže nějaká aktivita a ta má krátkodobý a dlouhodobý dopad. Každý projekt má vizi něco změnit. My budeme usilovat o nalezení aktivit, které by měly vést k požadované změně. Chceme v rámci programu naučit projekty toto pravidelně měřit a vyhodnocovat. Aby zjistily, jestli jejich aktivity dávají smysl a mají potenciál impactu.

Které oblasti (vzdělávání, zdravotnictví, cirkulární ekonomika a další) vnímáte jako nejslibnější pro české projekty?

DP: Je to určitě vzdělávání a zapojování zvýhodněných skupin do pracovního procesu. V minulém ročníku se například hodně zapojily firmy zaměstnávající handicapované lidi. Patří sem také zdraví, osobní rozvoj a med-tech.

MS: Já se třeba těším na projekty týkající se paliativní péče. Tato oblast mi přijde velmi zajímavá a pro Česko velmi důležitá, i kvůli stárnutí populace.

Pro koho je program nejvhodnější? Spíše pro začínající startupy nebo zaběhnuté projekty?

MS: Projekty by neměly být úplně v bodu nula. Jedním z kritérií je už založená právní forma, která prokazuje zájem svého zakladatele. Projekty by měly mít počáteční trakci například ve formě zákazníků nebo rostoucího týmu. Zájemci by se neměli hlásit, pokud mají jen nápady, které si teprve potřebují ujasnit. Účastníci programu by už měli pracovat na svém projektu. My jim pomůžeme najít případné chyby v něm a roztlačit ho správným směrem.

DP: Je to velmi individuální program, Michal bude párovat mentory a experty specificky pro každý projekt. Neomezujeme se proto jen takové, které se nacházejí v konkrétní fázi vývoje. Náš záběr je mnohem širší.

MS: Počítáme s tím, že se potřeby projektů budou hodně lišit. Chceme jim proto nabídnout personalizovaný přístup díky široké účasti našich partnerů. Velmi pravděpodobně proto budeme schopni si vybírat experty i na relativně specifická témata a domlouvat s nimi konzultace. Program bude hodně postavený na míru projektům.

Máte odhad, kolik přihlášek do programu dostanete?

MS: Určitě se pohybujeme v desítkách. Kdybychom se dostali o řád výš, tak by to bylo super. Budeme proto rádi, když se dostaneme do co nejvyšších čísel.

DP: Z nich nakonec vybereme 15, které se stanou účastníky programu.

Co čeká projekt po odeslání přihlášky?

DP: Určitě ho budeme chtít poznat osobně. Zjistíme, jaké jsou jeho cíle a silné a slabé stránky. Poté mu navrhneme „road map“ a napárujeme k němu konkrétní mentory. Následovat bude kick-off event, kde se projekty představí, což bude oficiální zahájení programu.

Projekt pak čeká sedmiměsíční cesta, každý měsíc projde jedním až dvěma expertními workshopy na různá témata – například impact strategy a měření dopadu, finanční plánování a capital stack, pricing a go-to-market, právní otázky a governance, využití AI pro produktivitu, scaling a partnerství, nebo přípravu investor decku a osobního brandu. Každý workshop je doplněn individuální 1:1 session s expertem. Zároveň bude probíhat individuální mentoring, uprostřed programu na ně čeká validace ze strany našich partnerů a mentorů. Na konci, v květnu 2026, proběhne „Demo Day“, kde se projekty představí široké investorské veřejnosti. Budou zde prezentovat, kam se posunuly. Tři nejlepší se pojedou prezentovat do Maďarska na mezinárodní investorské fórum.

Marc Impact Programme už proběhl v jiných zemích. Jaké zkušenosti z nich chcete přenést do Česka?

MS: Osvědčený model, který je podobný ve všech akcelerátorech. Poskytneme expertní workshopy na různá témata, kterými budou projekty procházet v průběhu svého fungování.

Sekundárně jim nabídneme také individuální mentoring. Budou mít k dispozici průvodce, který s nimi bude řešit obecná témata. Předá jim svoje zkušenosti z pohledu zakladatele startupu a další.

Poskytneme jim také kanál komunikace směrem k veřejnosti, aby projekty mohly oslovit svoje cílové skupiny. Naším úkolem bude tyto cílovky vytipovat. Budou mezi ně patřit koncoví zákazníci, investoři, noví zaměstnanci a podobně. Jsme také schopni posílit komunikační strategii jednotlivých projektů, protože věnujeme hodně pozornosti osobním značkám zakladatelů.

Můžete uvést konkrétní příklad startupu, který prošel programem, a díky tomu zásadní posunul svůj byznys nebo dopad?

DP: Ano, například rakouský startup Social Cooling. Tato firma se zaměřuje na ekologický a cenově dostupný chladicí systém. Dosahuje díky tomu až o 40 procent nižší spotřebu elektřiny než standardní klimatizace. Tomuto startupu se teď v září 2025 podařilo v pre-seed kole vybrat od investorů 400 tisíc eur.

Jak investoři reagují na impact startupy?

DP: S investory jsme v pravidelném kontaktu, protože je zveme do role partnerů programu. V Česku působí fondy, které mají impact jako jednu z klíčových investičních oblastí, například Tilia Impact Ventures, PurposeTech, Soulmates Ventures, nebo JSK Investments Simony Kijonkové. Vedle toho jednáme i s obecněji zaměřenými investory, kteří sice nemají impact jako hlavní strategii, ale tuto oblast sledují a stále častěji v ní hledají zajímavé příležitosti.

Jaká bude budoucnost Marc Impact Programme v Česku? Bude probíhat každý rok?

DP: Máme slíbené, že určitě proběhne ve dvou ročnících. ERSTE Stiftung však stojí o dlouhodobou existenci programu.

Jak si vlastně ERSTE Stiftung vybrala Startup Kitchen jako lokálního organizátora?

DP: Vyhráli jsme jejich výběrové řízení. Asi se jim nejvíc líbil náš přesah do startupů. Minulý ročník se totiž hodně zaměřil na sociální podniky a nevládní organizace.

Startup Kitchen se hodně věnuje vzdělávání, zaměřujeme se zejména na „first-time founders“. Účast v Marc Impact Programme nám dobře zapadá do našich aktivit. Máme obrovskou komunitu investorů a dalších partnerů, a proto se dokážeme napojit na konkrétní lidi.

MS: Téma impactu je velmi atraktivní pro partnery a opravdu láká zajímavé lidi. Trochu se liší od klasických startupistů, kteří se primárně zaměřují na rychlý růst. Je to hezké rozšíření komunity o další lidi, kteří za sebou mají extrémně hodně zkušeností, ale i institucí. Domluvili jsme totiž například spoustu univerzit. Marc Impact Programme je tu rozšíření komunity a partnerského ekosystému.