Biohacking už dávno není výstřelek technologických nadšenců. Z hobby několika geeků se stal vznikající průmysl, který propojuje data, genetiku, výživu a AI. Firmy po celém světě začínají chápat, že lidský výkon se dá stejně měřit a zlepšovat jako jakýkoli jiný proces v byznysu. A že zdraví zaměstnanců může být největší konkurenční výhodou.
Jiří Votava, zakladatel BrainMarketu, patří mezi ty, kdo tenhle posun táhnou z Česka. V rozhovoru vysvětluje, co skutečně znamená biohacking bez marketingových zkratek, jak může AI proměnit péči o zdraví a kde leží hranice mezi rozumným biohackingem a posedlostí výkonem. Přečtěte si rozhovor s Jiřím Votavou.
V posledních letech se pojem biohacking stal módním. Jak byste ho dnes definoval vy – bez marketingových pozlátek?
Je pravda, že dnes stačí dát si ráno studenou sprchu, kávu a vynechat snídani – a už děláte „biohacking“. Ve skutečnosti ale biohacking znamená, že znáte své tělo do detailu – víte, jaký máte krevní cukr, jak spíte, jak reagujete na stres, trénink i doplňky. Sledujete svou variabilitu srdečního rytmu, VO₂max (maximální množství kyslíku, které tělo dokáže využít během intenzivní fyzické aktivity), regeneraci, krevní markery a genetickou výbavu. A když tohle všechno znáte, můžete své tělo systematicky vylepšovat – dnes už i s pomocí umělé inteligence.
Když jsem s tím začínal, musel jsem všechno googlovat a číst zahraniční studie. Dnes máte informace doslova na stříbrném podnose během pár vteřin. Jen bych dodal, že není dobré brát výsledky DNA testů jako dogma – věda je zatím na začátku.
Například mně testy potvrdily Gilbertův syndrom (gen UGT1A1) – tedy predispozici k horší regeneraci a nižší toleranci vytrvalostní zátěže nalačno. Kdybych se tím striktně řídil, asi bych nikdy nezjistil, že dokážu vyběhnout Lysou horu ráno nalačno (14 km a 900 výškových metrů) a přitom spálit 2000 kilokalorií úplně v pohodě.
Takže pro mě osobně je biohacking o tom, že posloucháte své tělo, testujete své limity a hledáte cestu, jak být každý den o kousek lepší – ne o slepém následování trendů.
Kde podle vás leží hranice mezi biohackingem a posedlostí vlastním výkonem?
To je tenká linie. V podstatě, když se z toho stane obsese. Je to ten okamžik, kdy si přestanete užívat život a jste determinován jen informacemi, které vychází z dat o vás. Např. když máte chuť na pizzu, ale začnete počítat kalorie, inzulinový spike a všechny škody, které vám to způsobí. Občas je dobré si prostě užít život a neřešit následky. Samozřejmě jako správný biohacker znáte protokol pro zmírnění škod v podobě doplňků stravy a ten použijete, např. Bryan Johnson by si pizzu určitě nedal 🙂 (Pozn. znáte z Netflixu).
Umělá inteligence začíná zasahovat do personalizované výživy a zdraví. Jakou roli podle vás AI sehraje v budoucnosti biohackingu?
AI už teď hraje hlavní roli v biohackingu a v budoucnu to bude v podstatě práce jen pro ni a kvantové počítače. My sami vyvíjíme naší aplikaci BRAIN doctor s AI. Jde o robustní aplikaci, která na základě výsledků krevních a genetických testů dokáže poradit, co a jak užívat. Samozřejmě výsledky bude validovat lékař, ale celý proces analýzy klienta a navrhnutí vhodných doplňků stravy to podstatně zrychlí a zefektivní. Už teď si v ChatGPT můžete interpretovat např. své výsledky krevních testů a jsou to opravdu velmi přesné interpretace dat.
Lidé můžou být z biohackingu nejistí. Kde by měl začít někdo, kdo chce „hacknout“ sám sebe bezpečně a rozumně?
Začít by měl tím, že se o sobě dozví co nejvíce faktických informací. Základním krokem jsou krevní testy, které odhalí široké spektrum markerů – od hormonální rovnováhy a krevních buněk až po cholesterol, hladiny vitamínů, minerálů či funkci jater a štítné žlázy.
Z takového rozboru už získáte relativně dost informací, v jakém stavu vaše tělo skutečně je a na čem má smysl pracovat.
K dispozici máme dnes celou řadu nástrojů, od AI aplikací až po chytré prsteny a hodinky, které vám pomáhají sledovat pokroky v čase. Ale i tady platí: data jsou jen pomůcka, ne cíl.
Je důležité naučit se naslouchat svému tělu, ne se slepě řídit čísly. Jinak se snadno stane, že když vám prsten jednou ukáže horší spánek, automaticky se budete celý den cítit mizerně.
Biohacking by měl být o vědomém zlepšování zdraví, ne o posedlosti dokonalostí.
Zdraví je dnes obrovský byznys. Jak v BrainMarketu hlídáte, aby komerční tlak nešel proti vaší původní filozofii „nejprve zdraví, pak zisk“?
Od samého začátku založení BrainMarketu existuje kodex, který je velmi jednoduchý. Co bych si sám neužil, to se v naší nabídce nikdy nesmí objevit.
Tohle pravidlo držíme už sedm let a nikdy jsme z něj neslevili. Mohli bychom mít v nabídce spoustu produktů, které by přinesly víc zisku a zákazníků, ale to není naše cesta. Chceme být ostrovem kvality, jistoty a funkčnosti, který si stojí za svými hodnotami.
Upřímně, není to vždy snadné. Na poradách se občas ozve otázka, jestli zákazníky skutečně zajímá složení, když vidíme, že jiným firmám „to ekonomicky funguje“ i bez důrazu na kvalitu. Ale já věřím, že zdraví není oblast, kde bychom měli dělat kompromisy. Byla by to určitě jednodušší cesta dělat produkty, kde neřešíme složení, ale to není náš styl.
Naší misí je dodávat lidem produkty, které skutečně fungují, mají jasný původ a stojí na vědeckých základech. Protože pokud jde o zdraví, zisk by měl být až důsledkem správného přístupu – nikdy jeho cílem.
Jste průkopníkem českého biohackingu. Kam se může posunout v blízké budoucnosti?
Myslím, že v nejbližších letech se biohacking výrazně posune díky spojení s umělou inteligencí. AI dnes dokáže lidem jednoduše přiblížit složité principy, které dřív znali jen nadšenci nebo vědci. Typický příklad mám doma :). Můj táta začal držet půst poté, co mu AI „vysvětlila“, co je to autofágie, tedy buněčná recyklace. Za tři měsíce shodil deset kilo a začal se víc zajímat o to, jak funguje jeho tělo. To už je jen krok od skutečného biohackingu.
Myslím, že uvidíme rychlý rozvoj firem a center zaměřených na optimalizaci zdraví a výkonu s technologiemi jako hypoxické či hyperbarické komory, červené světlo, infuze nebo aplikace genové terapie a peptidů. Některé z těchto metod zatím narážejí na legislativu, ale je otázka času, kdy se to začne měnit. Tyto inovace mohou zásadně proměnit podobu zdravotní péče, jak ji známe dnes.
A ano, věřím, že už v příštích dekádách uvidíme, jak se malá skupina lidí díky AI, genetice a kvantovým technologiím přiblíží „nesmrtelnosti“ – podobně jako ve filmu Elysium. Zní to jako sci-fi, ale když o tom dnes diskutují i prezidenti Číny a Ruska, možná nejsme od této reality až tak daleko.
BrainMarket působí ve více evropských zemích. Dají se v nich vysledovat nějaké rozdíly, co se přístupu ke zdraví týče?
Trend longevity je na vzestupu jak na západě, tak na východě. Zákazníci kupují NAD+ boostery (pozn. NAD+ nikotinamid adenin dinukleotid – je molekula, kterou potřebuje každá buňka v těle, aby mohla fungovat) a další pokročilejší produkty spojené s longevity. Takže je jasné, že pojem dlouhověkosti je celoevropská záležitost. A je jedno, jestli je to Rumunsko nebo Německo.
Které trhy vás lákají pro další expanzi?
Určitě by se mi líbilo Dánsko, Nizozemsko a také Řecko. A možná se tam brzy podíváme!
Jiří Votava není jen podnikatel, ale i experimentátor na vlastním těle. Jeho cesta začala před deseti lety, kde místo odpočinku hledal způsoby, jak mít víc energie, lépe spát a být mentálně odolný. Z tohoto nápadu vznikla společnost BrainMarket, dnes jeden z lídrů v oblasti funkční výživy v Česku.
Pod vlastní značkou BrainMax vyvíjí vysoce kvalitní doplňky stravy založené na vědecky podložených poznatcích, které podporují hormonální rovnováhu, spánek, energii, mentální výkon a celkovou vitalitu. Společnost klade důraz na čistotu surovin, účinnost složení a udržitelný přístup.
Workoholik z BrainMarketu, amatérský horolezec, vášnivý cyklista, táta tří dětí a člověk, který dokázal strhnout i svého kamaráda, herce Jiřího Langmajera k lásce k horám a doplňkům stravy. Věří, že zdraví je nejlepší investice a že ji může dělat každý, bez ohledu na startovní pozici.
