Hlavním tématem týdne zůstává energetická krize spojená s konfliktem na Blízkém východě. Napětí kolem Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy, nadále narušuje globální energetické trhy a zvyšuje nejistotu investorů. Ropa se během týdne dostává nad hranici 100 dolarů za barel, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2022 a zároveň výrazně zvyšuje tlak na energeticky závislé ekonomiky.
Strach ze stagflace
Rychlý růst cen energií okamžitě vyvolává debatu o návratu stagflačního scénáře, tedy kombinace vyšší inflace a slabšího ekonomického růstu. Vyšší ceny ropy a plynu se postupně promítají do nákladů firem i domácností a mohou zpomalovat ekonomickou aktivitu v Evropě i Asii. Ekonomové zároveň upozorňují, že pokud ceny ropy zůstanou dlouhodobě nad hranicí 100 dolarů, může to výrazně zvýšit globální inflační tlaky.
Akcie pod tlakem drahé energie
Akciové trhy reagují na energetický šok spíše negativně a během týdne vykazují zvýšenou volatilitu. Vyšší ceny energií zvyšují náklady podniků a zároveň snižují kupní sílu spotřebitelů, což vytváří tlak na zisky firem. Americké i evropské indexy proto během týdne spíše oslabují a investoři jsou opatrnější zejména u technologických titulů a odvětví citlivých na ceny energií.
Dolar nadále jako bezpečný přístav
Geopolitická nejistota i rostoucí ceny energií nadále podporují poptávku po americkém dolaru, který tradičně funguje jako bezpečný přístav v obdobích zvýšené volatility. Silnější dolar se projevuje napříč měnovými páry a vytváří tlak zejména na měny energetických importérů. Nejcitlivější jsou měny ekonomik, které jsou silně závislé na dovozu ropy a plynu, především v Evropě a Asii. Oproti koruně dolar překonal maxima z předchozího týdne a kurz USD/CZK atakuje hranici 21,24.
Dluhopisy a sazby znovu v centru pozornosti
Růst cen ropy vede investory k přehodnocování očekávání ohledně měnové politiky centrálních bank. Vyšší inflace by totiž mohla donutit centrální banky odložit plánované snižování úrokových sazeb, což se odráží i na vývoji dluhopisových trhů. Americký desetiletý výnos se během týdne drží kolem hranice 4 %, což odráží rostoucí obavy z přetrvávajících inflačních tlaků.
Klíčové události a výhled na příští týden
| Pondělí 16.3. | CZK | Indexy cen výrobců |
| CZK | Indexy cen vývozu a dovozu zboží | |
| CAD | Inflace | |
| PLN | Inflace | |
| Středa 18.3. | USD | Zasedání FOMC – rozhodnutí o úrokových sazbách |
| USD | Jádrový index cen výrobců meziměsíčně | |
| Čtvrtek 19.3. | CZK | Jednání bankovní rady ČNB – měnověpolitické jednání |
| JPY | Zasedání BOJ – rozhodnutí o úrokových sazbách | |
| CHF | Zasedání SNB – rozhodnutí o úrokových sazbách | |
| GBP | Zasedání BOE – rozhodnutí o úrokových sazbách | |
| EUR | Zasedání ECB – rozhodnutí o úrokových sazbách | |
| USD | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti |
Trhy budou i nadále sledovat především další vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na energetické trhy, zejména situaci kolem Hormuzského průlivu. Vedle geopolitiky však bude nadcházející týden mimořádně bohatý také na měnověpolitická zasedání centrálních bank. Investory čekají rozhodnutí Fedu, Bank of Japan, Swiss National Bank, Bank of England i Evropské centrální banky, k nimž se přidá také měnověpolitické jednání bankovní rady ČNB. Takto koncentrovaný kalendář může výrazně zvýšit volatilitu na měnových i dluhopisových trzích, protože trhy budou hledat signály o dalším vývoji úrokových sazeb v prostředí zvýšených inflačních rizik způsobených drahými energiemi.
