Česká národní banka se chystá od příštího roku ztížit nebo zcela znemožnit přístup klientů bank k úvěru na bydlení v tom případě, kdy se jedná o takzvanou stoprocentní hypotéku čili tehdy, když si klient půjčuje v objemu přesahujícím 85 procent hodnoty pořizované nemovitosti.
Takové opatření je preventivního rázu a má pomoci zabránit případnému úvěrovému boomu a bublině v nemovitostní oblasti. Jde o jeden ze zásahů, který je široce zvažován, a někde již uváděn do praxe, coby pojistka proti opakování vývoje, který předcházel nedávné finanční krizi se všemi jejími důsledky.
Při současném stavu tuzemské ekonomiky jde však podle našeho názoru o krok zbytečně restriktivní, který principálně jde proti tomu, co představitelé České národní banky hlásají v souvislosti s aktuálním makroekonomickým stavem české ekonomiky a také v souvislosti s intervenčním režimem, který centrální banka zahájila loni v listopadu.
Nemovitostní trh v ČR zatím vykazuje jen velmi mírné znaky oživení a v blízké době nelze předpokládat jakoukoli jeho zásadní expanzi. Zatím lze podle našeho názoru nechat posouzení bonity a možnosti splácet v případě každého individuálního zájemce o úvěr na bydlení na možnostech příslušné komerční banky. Komerční banky mohou prostřednictvím své úrokové politiky předejít rizikovému vývoji.
Nevnímáme současné riziko jako potenciálně systémové, a proto nepovažujeme za kýžené, aby Česká národní banka činila zmíněné plošné opatření, na které za stávajících ekonomických podmínek nahlížíme jako přehnaně a svým způsobem i kontraproduktivně opatrnické.
