Produkce českého průmyslu se v srpnu podle dat statistického úřadu meziročně propadla o 8 %. To představuje horší výsledek v porovnání s očekáváním trhu, který kalkuloval se zhruba polovičním poklesem. Když data očistíme o rozdílný počet pracovních dní, činí pokles 5,5 %, což stále nezapadá do scénáře pokračujícího oživení ve tvaru jednoduchého „V“, v jehož naplnění doufali snad všichni s výjimkou chronických zkázopravců.
Jistou naději může poskytnout skutečnost, že vypovídající schopnost srpnových dat je poměrně nízká. Značnou část meziročního poklesu produkce zejména v automobilovém průmyslu, který byl jedním z hlavních „viníků“ nepříznivého výsledku, lze připsat celozávodním dovoleným. Ty totiž oproti loňsku zasáhly více srpnovou výrobu.
Ze zkušeností s první vlnou koronavirové pandemie vyplývá, že průmysl reaguje na nepříznivou epidemiologickou situaci méně citlivě než sektor služeb. To ovšem neznamená, že by byl vůči koronaviru imunní. Ruku v ruce s virem se ekonomikou opět šíří nejistota, která dopadá na ochotu podniků investovat, což vidíme i na slabších výsledcích výroby strojních zařízení. V nejhorším případě pak může dojít k nařízenému uzavření průmyslových podniků.
Řada faktorů poslední tvrdá data z průmyslu zkresluje a lze z nich jen obtížně činit striktní závěry. Těžko odhadnutelný vývoj nákazy a s tím jdoucí zavádění restriktivních opatření pak dále snižuje užitečnost dat, která působí zastarale už v den jejich zveřejnění.
Jedno je jasné. Růst průmyslových zakázek kvůli chladnoucímu optimismu v zahraničí opět zpomalil. Právě z těchto zakázek mohou průmyslové podniky po určitý čas vyžít v případě útlumu zbytku ekonomiky. V konečném důsledku se tak zvyšuje již zmiňovaná citlivost průmyslu na vývoj epidemiologické situace, což je další signál, který k přehnanému optimismu nevybízí.
