Ve zdravém těle zdravý duch. I za státní peníze?


10:28 • 14. února 2018

Tagy: Ekonomika, vláda, sport

Mnozí z vás si vzpomenou, že s nástupem nových poslanců do Poslanecké sněmovny se několik z nich otevřeně přihlásilo k myšlence větší státní podpory sportu. Nikoho asi nepřekvapí, že šlo o bývalé profesionální sportovce. Podobně se letos vyjádřil i Pavel Nedvěd, jedna z nejrespektovanějších ikon české sportovní scény. Kde ale hledat argument pro podporu sportu jinde než u bývalých profesionálních sportovců?

Ekonomie nabízí vodítko, co od státu očekávat a kdy jeho zásahy mají (ekonomický) smysl. Stát by měl finančně podporovat aktivity, které lze považovat za veřejný statek a jejichž existence je spojená s pozitivní externalitou (neexistence s negativní externalitou). Takových příkladů je jistě mnoho a krátká procházka po vesnici poskytne dobrý vhled do problému. Každá radnice spravuje dopravní komunikace, udržuje čistotu, zajišťuje svoz odpadu, provozuje veřejné osvětlení a případně i vzdělávací instituce. Proč má radnice zájem na fungující dopravní komunikaci? Bez silnic a železnic by v obci jistě klesla životní úroveň. Každý krok obyvatele takové obce bez silnice by byl nesmírně nákladný (fyzicky, časově i finančně). Dojíždění do produktivní práce by se obyvatelům nevyplatilo a obec by postupně „vyhořela“.

Pro každého jednoho obyvatele vesnice je velmi nákladné postavit a spravovat vlastní silnici. Pokud se však 100 lidí složí a zafinancují stavbu společné silnice (skrz radnici z vybraných daní), je její existence výhodná pro (skoro) každého z nich a rozhodně pro obec jako celek. Stejná logika musí spojovat každý projekt financovaný z našich daní.

Ekonomicko-politické výzvy nové vlády

Co nám tedy naše peníze „investované“ do (profesionálního) sportu přinášejí? Nepochybně je potřeba rozlišovat podporu profesionálního sportu na straně jedné a podporu mládežnického či komunitního na straně druhé. Zdá se, že vést děti v rámci výchovy ke sportu přináší jistou výhodu celé společnosti.

Ač nemám k dispozici žádná data, hypotéza, že lokality s větším zastoupením sportovních kroužků a klubů jsou spojené s menší kriminalitou mladých lidí či menším počtem obézních a často nemocných lidí, je uvěřitelná. Daňový poplatník řeší otázku, zda je dnes ochoten obětovat 200 korun ze svých příjmů na fungování sportovních klubů, nebo 500 korun později na fungování policie, soudců, věznic, nemocnic a zdravotních pojišťoven, které musí nákladně řešit vysokou kriminalitu a zdravotní problémy nesportujících dětí. Není těžké si domyslet, že i pokud konkrétní sumy neodpovídají skutečnosti, státní podpora mládežnického sportu může dávat smysl.

Než by daňový poplatník podpořil návrh zvýšení podpory profesionálního sportu, je na místě otázka, co nám takový profesionální sport nabízí a jaké nedokonalosti trhu je potřeba řešit. Hmatatelný přínos vrcholového profesionálního sportu je těžce popsatelný. Pravidelná období, kdy se národ stmelí (a snad i dočasně zapomene na politickou polarizaci) a fandí „našim“ při čtvrtfinále MS v ledním hokeji, mají jistě přidanou hodnotu. Pokud bych si měl vybrat, zda chci jarní týdny plné sportovní nálady, nebo ne, tak říkám ano. Není mi však vůbec jasné, kolik za něco takového platím a kolik jsem vůbec ochoten platit. A pokud by se přeci jen našla společenská shoda na podpoře profesionálních sportovců a daňový poplatník by byl ochotný za to platit, není vůbec jasné, jak by taková podpora měla být rozdělena mezi sporty.

Téma finanční podpory sportu nabízí celou řadu složitých otázek. Jaké sporty a sportovce bychom z našich daní měli podporovat? Nebo proč by měla mít Česká republika tolik profesionálních fotbalových a hokejových klubů? Zvlášť když státní podpora (často prostřednictvím města) se mezi kluby výrazně liší, a to bez jasně nastavených pravidel. Nejenže neexistuje správné dělení finančních prostředků mezi sporty a sportovce, ale současný mechanismus je propastně vzdálen i od vhodného mechanismu přerozdělování takových peněz. Je dobře, že bývalí profesionální sportovci chtějí téma podpory sportu otevřít, jen není úplně jasné, jestli jimi proklamovaná potřeba více peněz je skutečně to, co by mělo být předmětem diskuze.

S čím hospodaří české domácnosti

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.