Když na pořadí záleží. Růst průměrné mzdy není průměrný růst mezd


14:14 • 18. června 2018

Tagy: ČR, Ekonomika, Mzdy, trh práce

Neuběhl ani týden od toho, kdy jsme upozorňovali na nepřesnou interpretaci dat z trhu práce v českých médiích, a v jednom z komentářů se objevila další nepřesnost. Tentokrát došlo na záměnu růstu průměrné mzdy s průměrným růstem mezd.

Na začátku června vydal Český statistický úřad data o růstu mezd v české ekonomice. Zpráva obsahuje mimo jiné i informaci o tom, že průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku činila 30 265 korun, což je o 8,6 procenta více než ve stejném období v loňském roce. Nejsem si vědom, že by statistický úřad nebo jiná instituce zveřejňovala data o průměrném růstu mezd v české ekonomice. Důvod je nasnadě. Zatímco dopočítat růst průměrné mzdy znamená pouze porovnat průměrné mzdy ve dvou obdobích, dopočítat průměrný růst mezd vyžaduje data o individuálních příjmech a jejich meziroční dynamice.

Pro lepší pochopení rozdílu mezi dvěma pojmy představíme jeden extrémní příklad. V ekonomice žije a pracuje 10 lidí. Nejméně kvalifikovaný člověk pobírá mzdu 15 000 korun měsíčně, druhý nejméně kvalifikovaný vydělává 17 000 korun. Ve stejném duchu každý další s lepší kvalifikací bere přesně o 2 000 korun více než ten minulý. To znamená, že ten nejšikovnější pracovník pobírá 33 000 korun a průměrná mzda je 24 000 korun. Na hypotetickou ekonomiku však dopadne krize a pět nejméně kvalifikovaných zaměstnanců se stane nezaměstnanými, pěti nejkvalifikovanějším zaměstnancům pak zůstane mzda nezměněna. Průměrná mzda pracujících v takové ekonomice je 29 000 korun – vzrostla tedy, a dokonce o více než 20(!) procent. I přesto, že nikomu z pracujících se mzda nezvedla ani o korunu. Do průměrné mzdy se počítají pouze lidé pobírající nenulovou mzdu.

A jaký je průměrný růst mezd v ekonomice? Ten záleží na definici. Pokud by nás zajímal průměrný růst mezd pouze pracujících zaměstnanců, pak je to přesně nula procent, protože nikomu, kdo nadále pracuje, se mzda nezměnila. Na druhé straně, pokud bychom počítali všechny lidi, včetně těch, kteří měli nějakou mzdu a teď nemají žádnou, dopočítáme se -50(!) procent. Je tedy jasné, že rozlišovat pojmy růst průměrné mzdy a průměrný růst mezd je rozhodně důležité a že v žádném případě nejde o to samé. Navíc neexistuje a priori důvod, proč by se oba údaje k sobě měly kvantitativně blížit.

Ilustrativní příklad rovněž ukazuje, že statistika růstu průměrné mzdy je velice citlivá na rozdělení zaměstnanců. Jinými slovy, pokud chceme zvýšit průměrnou mzdu, nejjednodušší krok je vyhodit z práce nejhůře placené zaměstnance a trádá, úroveň Německa, viděno statistikou průměrné mzdy, bychom dohnali velmi rychle.

Při každém mezinárodním srovnání průměrných mezd je tak dobré se ptát, kolik procent ze skupiny nejméně kvalifikovaných pracuje v jednotlivých zemích a zda nám srovnání průměrné mzdy říká to, co ekonomičtí komentátoři mají zpravidla na mysli. Pokud by v české ekonomice pracovalo (procentuálně) více zaměstnanců s minimálním vzděláním a kvalifikací než například v Německu, je srovnávání průměrných mezd (ale i mediánových mezd) nevhodné a zavádějící. 

 

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.