Svoboda, nebo pevné mantinely? Probouzíme nové nápady a kreativitu


10:26 • 30. srpna 2019

Tagy: práce, trh práce, Produktivita, Behaviorální ekonomie, psychologie, věda

Umělci se rodí především v bohatých rodinách. Takový je verdikt Karola Jana Borowieckiho, který zkoumal, jaké faktory jsou určující pro to, aby se člověk v dospělosti živil uměním, ať už bude spisovatel, herec, malíř, hudebník či jiný kreativní profesionál. Na rozsáhlém souboru dat z prostředí Spojených států sahajícím až do roku 1850 přitom profesor ekonomie z Univerzity v jižním Dánsku zjistil, že klíčové je zejména tučné rodinné konto.

I vysvětlení tohoto jevu působí věrohodně. Oddávat se pověstnému životu "hladovějícího umělce" si zkrátka nemůže dovolit každý. Přesněji ne ten, kdo nemá žádná zlatá zadní vrátka, kam by se mohl vrátit, když půjde do tuhého. Nadto, chudí lidé mají zkrátka jiné problémy, než aby měli čas pečovat o svůj duševní rozvoj. Z toho také plyne jasná implikace pro zaměstnavatele, kteří ve svém týmu potřebují kreativce. Špatně placený kreativec rovná se špatný kreativec.

Nechcete zvyšovat mzdy, zaměstnavatelé? Vrátí se vám to…

Není to však jen o penězích; kromě absence pocitu existenčního ohrožení a vrozených vloh je k probuzení kreativity zaměstnanců také důležité správné prostředí a organizace práce. Otázku, jaké by tyto podmínky měly být, se přitom ve své vědecké práci snažili zodpovědět Alexander Brem a Verena Utikal. Závěry, které vědci z německé Univerzity v Erlangenu publikovali letos v květnu v článku v odborném časopise Creativity and Innovation Management, přitom říkají, že žádný univerzální recept neexistuje.

Určitá vodítka k vytvoření stimulujícího pracoviště však přece jen nalezli. Jak rychle přitom budou zaměstnanci v tom kterém klimatu chrlit nové nápady, to podle výstupů výzkumu závisí na jejich osobnosti, konkrétně na tom, jak moc jsou impulzivní. To autoři vydedukovali na základě experimentů, ve kterých požádali 233 účastníků, aby pracovali na dvou různých úkolech, přičemž jeden byl koncipován jako rutinní práce a druhý zase jako kreativní zadání.

Rutinní úkol spočíval v řešení jednoduchých matematických problémů, zatímco tvůrčí úkol vyžadoval složit co nejvíce slov z dané sady písmen. Všichni testovaní dobrovolníci však neměli stejné podmínky. Zatímco jedna skupina mohla libovolně přepínat mezi těmito dvěma úkoly, a to tak často, jak chtěla, druhá skupina musela nejprve dokončit jeden úkol, než mohla začít pracovat na druhém. Zároveň byla u účastníků posuzována míra jejich impulzivity.

 

Výsledky ukázaly, že impulsivní lidé jsou při tvůrčí práci výkonnější, když mohou pracovat na obou úkolech současně, respektive sami rozhodovat, kdy a jak se kterému budou věnovat. Naproti tomu u těch méně impulsivních se ukázalo jako lepší, když měli jasně vymezený čas pro jednotlivé činnosti. Zatímco tedy pro kreativitu impulsivních jedinců je klíčová svoboda, pracovníci opačného ražení potřebují mít striktně stanovené mantinely. Z toho tedy vyplývá, že organizace práce, která povede k maximálnímu naplnění kreativního potenciálu, by neměla být nastavena plošně, ale naopak šitá na míru jednotlivým zaměstnancům.

„Tento výsledek je v rozporu s předchozími studiemi, které naznačují, že rysy osobnosti, jako je asertivita nebo impulzivita, mají na tvůrčí výstup pouze omezený vliv,“ uvedla Verena Utikal, spoluautorka studie. „Impulsivní lidé jsou kreativnější, když si mohou vybrat, jak rozdělí svůj čas mezi různé úkoly, což znamená, že nemusí omezovat svou impulzivitu. Na druhé straně méně impulzivní lidé projevují opačnou tendenci, protože jejich tvůrčí práce trpí, když jim je dána zcela volná ruka,“ doplnil Alexander Brem, hlavní autor.

„Manažeři by se měli naučit dobře posoudit své zaměstnance a jejich týmy, aby mohli vybrat pracovní model, který jim bude nejlépe vyhovovat,“ radí proto Brem. "Anebo by měli během pohovorů odhadnout, zda potenciální zaměstnanci dobře zapadnou do pracovního modelu společnosti," dodal profesor technologického a inovačního managementu z z Univerzity v Erlangenu.

Alkoholem ku kreativitě. Když postrádáte nápady, dejte si drink

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.