Nobelovka za ekonomii. Komu letos?


09:34 • 12. října 2019

Tagy: Nobelova cena, ekonomie

Na začátku příštího týdne, v pondělí 14. října, bude oznámen držitel nebo potenciálně hned několik držitelů Nobelovy ceny za ekonomii, respektive The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfread Nobel 2019.

První Nobelova cena za ekonomii byla udělena v roce 1969, kdy ji za přínos ekonometrii vyhráli dva Evropané, a to Nor Ragnar Frisch a Holanďan Jan Tinbergen. Za celou dobu bylo rozděleno 50 Nobelových cen, z nichž polovinu dostal pouze jeden laureát, 19 sdíleli dva ekonomové a šestkrát se o ni dělili hned tři ekonomové. Nobelovu cenu získalo celkem 81 ekonomů, mezi nimi byla však pouze jedna žena – Elinor Ostrom. Nejmladším laureát Nobelovy ceny byl v roce 1972 Kenneth J. Arrow (51) a nejstarší Leonid Hurwicz (90), který byl oceněn v roce 2007.

Společnost Clarivate Analytics, která provozuje Web of Science, každý rok vyhodnocuje citace akademických článků a zveřejňuje seznam tzv. Citation Laureates of „Nobel Class“. Mnoho výzkumníků (nejen ekonomů) zařazených na tento seznam se stalo v následujících letech nositelem Nobelovy ceny. V letošním roce na seznamu mezi ekonomy figurují tři jména. První je W.B.Arthur, ekonom, který působí na Institutu v Santa Fe. Na seznamu je dále dvojice ekonomů z University of Copenhagen Soren Johansen spolu se svojí ženou Katarina Juselius. Oba se podíleli na empirických modelech analyzujících kointegraci časových řad. Posledním ekonomem na seznamu je Ariel Rubinstein, který se věnuje teorii her. Rubistein je mezi ekonomy známý svým nekritickým názorem na ekonomii.

Vedle možných kandidátů ze seznamu Clarivate Analytics je mezi ekonomy několik jmen, o kterých panuje obecné přesvědčení, že mají Nobelovu cenu skoro jistou a je jen otázkou času, kdy se ji dočkají. První na takovém seznamu je pravděpodobně Daron Accemoglu (Chuck Norris ekonomie - pozor, některé vtipy přijdou vtipné jen ekonomům) nebo například Raj Chetty. Osobně bych mezi ně zařadil i ekonoma z Univerzity Bocconi v Miláně Guido Tabelliniho, který se věnuje politické ekonomii. Jeho knížka Political Economics: Explaining Economic Policy, kterou napsal spolu s Thorstenem Perssonem, patří již několik dlouhých let k nejlepší učebnici politické ekonomie na světě.

Pokud by se Nobelova cena opravdu předávala za zásluhy v oblasti politické ekonomie, je pravděpodobné, že další jména mohou být Alberto Alesina z Harvard University nebo Tim Besley z LSE. Drobný problém je, že spolu s Tabellinim by pravděpodobně měl být nominován i Thorsten Persson, který je ale dnes člen rady Nobelovy ceny, a je tak zodpovědný za výběr nositelů. Další možnou cestou, kterou by se udílení Nobelovy ceny mohlo letos vydat, je udělit ji za empirický výzkum trhu práce s tím, že by možná trojice laureátů byla omezena pouze na dva, třetí místo by pak zůstalo prázdné na počest letos zesnulého Alana Krugera. V takovém případě přichází v úvahu ekonomové jako David Card nebo například Joshua Angrist nebo Jörn-Steffen Pischke.

RSS

Během bakalářského a magisterského studia na IES FSV UK si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku (Maastricht University), Číně (HSBC Peking University) a Španělsku (Universidad Autónoma de Madrid). Ve studiu pokračuje v Ph.D. programu na CERGE-EI, v rámci kterého vyjel na výzkumnou stáž na UC Berkeley. Externě působí na katedře národního hospodářství Právnické fakulty UK. 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.