Bakterie napravuje hříchy civilizace. Umí požírat PET lahve


10:59 • 12. července 2019

Tagy: životní prostředí, ekologie, věda

Zatímco v roce 1950 vyprodukovalo lidstvo pouhých 1,5 milionu tun plastů, v roce 2015 už to bylo 322 milionů tun. A i v zemích Evropské unie (EU), které v záležitostech nakládání s obaly a jinými druhy plastů musí dodržovat poměrně přísné směrnice, se recykluje pouze necelá třetina vznikajícího plastového odpadu. V ostatních regionech světa je pak situace ještě o poznání horší.

Vědci však možná našli něco, co by nás od očekávaného zamoření plasty mohlo zachránit. A naděje na odvrácení plastové apokalypsy, která je již do blízké budoucnosti prognózována nejen ekology, paradoxně tkví v něčem, čeho se mnozí z nás obávají více než samotných plastů. Exponenciální nárůst produkce plastového odpadu jdoucí ruku v ruce se zvyšujícím se bohatstvím ve všech koutech světa si však patrně žádá tak trochu radikální řešení.

Školačka chce zachraňovat oceány od plastů. Jak to chce dokázat?

Tím je přitom bakterie, která má poněkud zvláštní chutě, píše server Vox. V japonském Sakai, rušném přístavu, který patří k nejvíce urbanizovaným a nejhustěji osídleným oblastem světa, se objevil malý organismus, který si začal pochutnávat na nepřirozené látce, jíž je zde však kvůli silnému objetí civilizací více než dostatek. Bakterie, kterou vědci podle místa, kde byla nalezena, pojmenovali Ideonella sakaiensis, doslova požírá plasty.

Polyethylentereftalát, známější pod zkratkou PET, z kterého se vyrábí nejen PET lahve, ale i různé kuchyňské náčiní či například knoflíky na košile, je levný, pružný a trvanlivý materiál, díky čemuž také nachází stále hojnější využití. Nicméně pokud lahev od pití, či cokoliv jiného vzniklého z PET, ledabyle zahodíte v lese, za rok to tam najdete v takřka stejném stavu.

Tato umělá látka, kterou dosud vytvářejí jen lidé, je totiž charakteristická tím, že se v běžné přírodě, kde se - pokud dané prostředí není kontaminováno lidmi - vůbec nevyskytuje, jen velmi obtížně rozkládá. Jinak je to však tam, kde se vyskytuje Ideonella sakaiensis. Ta podle toho, co bylo spatřeno v Japonsku poblíž továrny na recyklaci lahví, dokáže polyethylentereftalát nejen rozložit, ale také využít k vlastnímu rozkvětu.

 

"Je opravdu super najít půdní bakterii, která je schopna plast jednak rozbít, a jednak použít jeho stavební bloky jako zdroj potravy, uhlíku a energie," nechal se slyšet Gregg Beckham, který studuje degradaci plastů v americké Národní laboratoři pro obnovitelné zdroje (National Renewable Energy Laboratory). Jeho výzkum tak mimo jiné naznačuje cestu, jak předejít masivnímu zamoření oceánů plasty. Debatu o něm rozvířilo i nedávné vyplavení velryby na Filipínách, která měla v žaludku téměř 90 kg plastových sáčků.

Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF) přitom předpovídá, že do roku 2050 bude v oceánu více plastické hmoty než ryb. Velký podíl produkovaného plastového odpadu sice lze recyklovat, v globálním měřítku se to však reálně děje jen s 9 procenty, uvádí Vox. Zbylých 91 procent je pak v lepším případě spáleno či končí na skládkách. V tom horším kontaminuje nejen oceány, ale i řeky, jezera a pláže, kde jej snadno pozřou jak velcí, tak i malí živočichové.

Všem organismům ohroženým plasty, ať už jde o zvířata, anebo o lidi, však nyní svítá na lepší časy. Podle Beckhama se totiž obávaná plastová záležitost na poli vědy konečně systematicky řeší. „Řekl bych, že v posledních několika letech jsme jako vědecká komunita opravdu začali věnovat tomuto problému pozornost, a to mnohem koordinovanějším a hlubším způsobem,“ myslí si výzkumník. Zároveň si i širší veřejnost postupně stále silněji uvědomuje, o jak vážnou hrozbu jde.

Konec doby plastové rozhodně nenastává

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.