Dědictví antisemitismu. Němci stále pohlíží na finančnictví skrz prsty


09:51 • 26. února 2018

Tagy: Německo, politika, Finance, Banky

Pokud bychom pátrali po tom, který národ to měl v historii lidstva nejtěžší, pak bychom bezpochyby došli k tomu, že ten židovský. Pogromy a další útoky na Židy se datují již od časů Římské říše, v Evropě 20. století bychom pak těžko hledali někoho, kdo neslyšel o údajném židovském spiknutí. O nejsmutnější kapitole v německých dějinách pak ani nemluvě. Avšak podle nové akademické studie se zdá, že ještě tak úplně neskončila.

Židovské obyvatelstvo bylo v historické Evropě často nuceno žít na kraji společnosti, avšak vždy si umělo nějak poradit. Když ve středověku církev zakázala křesťanům půjčovat peníze za úrok („lichvu“), Židé, kterým bylo zakázáno vykonávat řadu jiných povolání, tak nějak přirozeně tíhli k finančnictví.

Jak šel čas, Židé logicky začali v oblastech bankovnictví a financí hrát dominantní roli. A když pak čas od času přišla hospodářská recese, nebylo nutné dlouho hledat někoho, na koho svalit vinu. Ne náhodou tak začaly vznikat různé konspirační teorie o spiknutí židovských bankéřů a finančníků, které naschvál uvalují finanční systém do krize.

I dnes jsou Židé neodmyslitelně spojeni s finančnictvím. Například George Soros, kterého Financial Times nedávno označily za „manipulativního mezinárodního finančníka“, je také židovského původu. A jako předsudky vůči Židům ještě na spoustě místech světa zcela neumřely, duch antisemitismu, a především pak toho ekonomického, stále ještě žije i v samotném Německu, které by si na tyto myšlenky mělo dávat největší pozor.

 

Alespoň takto vyznívá akademická studie s názvem „Historický antisemitismus, etnická specializace a finanční vývoj“ (Historical Antisemitism, Ethnic Specialization, and Financial Development), kterou minulý rok publikovala americká Národní kancelář pro ekonomický výzkum. Podle závěrů výzkumu v Německu přetrvává nepřátelství k Židům a především pak v regionech, které jsou historicky spojeny s antisemitismem, to znamená také odpor k využívání moderních finančních služeb.

V krajích, kde byl antisemitismus historicky nejsilnější (nejen ve 20. století, ale zejména ve středověku), je relativně méně pravděpodobné, že tamní obyvatelé investují na akciovém trhu. Tím se ovšem připravují o zajímavé výnosy, jelikož akcie dlouhodobě patří k nejziskovějším aktivům. Navíc se nejedná o nějak nevýznamný rozdíl; pravděpodobnost je o celých 9 % nižší. Jak uvádí studie, podobný rozdíl lze vysledovat i mezi lidmi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, a těmi, kteří nikoliv.

Stejně tak zde lidé méně často ukládají své úspory do bank a využívají související bankovní služby, i když se zdejší přístup k těmto institucím od jiných krajů nijak neliší. Autoři studie také došli k závěru, že obyvatelé těchto historicky antisemitských regionů si méně často pořizují dům na hypotéku, ačkoliv se nedá říct, že by si také skromněji pořizovali vlastní bydlení. Tím se ovšem sami dobrovolně připravují o výhody plynoucí z moderního finančního systému. „Nenávist k Židům v minulosti dlouhodobě omezovala a stále omezuje nejen bohatství pronásledovaných, ale i pronásledovatelů,“ uzavírají autoři.

Diagnóza financializace: Choroba moderního světa

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.