S čím Čína a Spojené státy vstoupí do nového roku


08:56 • 21. prosince 2019

Tagy: USA, Čína, Ekonomika, trh, centrální banka, Jerome Powell, Trump, Twitter

Trhy jsou i nadále nakloněné riziku. A to přesto, že většina jich již byla zažehnána a na některých klíčových trzích už se objevují nové příležitosti. Poslední analýzu letošního roku věnuji proto tomu, s čím Čína a USA vstoupí do nového roku 2020.

Ačkoli byly po celý rok výrazným aspektem investičních trhů pesimistické scénáře a strach z recese, došlo v průběhu roku 2019 ke globálnímu vzestupu téměř ve všech třídách aktiv, výjimkou byly pouze průmyslové kovy, euro a švýcarský frank.

Oživení v roce 2019 souvisí zejména s Powellovou otočkou a skutečností, že se většina centrálních bank světa rozhodla více soustředit na stimuly monetárního charakteru. Je to poprvé od globální finanční krize, kdy provádí uvolňování více než 60 procent centrálních bank. Rozsah celkového snižování sazeb v roce 2019 sahá od 10 bazických bodů v eurozóně a v Dánsku až po 1000 bazických bodů v Turecku. Celá řada centrálních bank v poslední době mluvila o tom, že snižování sazeb krátkodobě zastaví, a to platí zejména pro Fed, ale my jsme pevně přesvědčeni, že nás v roce 2020 čeká další snižování sazeb a další nákupy aktiv, aby se podpořil růst.

Také věříme, že v nadcházejících letech bude velkým tématem veřejné debaty myšlenka zeleného kvantitativního uvolňování na základě MMT. Jsme přesvědčeni, že v následujících 5 až 10 letech budou mít výhodu sektory, které dokážou zmírnit klimatické změny a využít související příležitosti. Naopak pochybujeme, že současná víra v digitalizaci úplně všeho přinese očekávané vysoké výnosy.

Čína: Návrat na zem

Při pohledu na nové údaje je stále pravděpodobnější, že se globální růst již brzy odrazí ode dna a nastane stabilizace. To se týká zejména Číny, která je – znovu opakuji – zodpovědná za zhruba 30 % globálního růstu (to je víc než Spojené státy a eurozóna dohromady). Jinými slovy, když si Čína kýchne, chytí rýmu celý svět.

Kompozitní ukazatel OECD CLI pro Čínu, který má předpovídat výrazné změny ekonomiky s předstihem šesti až devíti měsíců, zamířil v posledních měsících směrem vzhůru. Meziroční míra je 6,2 %, tedy nejvyšší za poslední dva roky. Zdá se, že pokud jde o čínskou ekonomiku, to nejhorší je již za námi.

Totéž naznačují listopadové údaje o úvěrech. Objem úvěrů začal meziměsíčně strmě růst a banky půjčují víc, než se očekávalo. K velkému vzestupu došlo i u čínského úvěrového ukazatele s nejširším záběrem, celkového sociálního financování. To jen potvrzuje, že proticyklické snahy čínských úřadů zastavily zpomalování a s nástupem roku 2020 by měly začít podporovat ekonomický růst.

Vyráží ale i spousta dalších zelených výhonků. Ukazatele produkce zůstávají i nadále slibné, objem železniční dopravy vzrostl meziročně o 9 % a výroba elektřiny o 7 %. Další průvodní indikátor, který v Saxo bedlivě sledujeme, je vývoj exkavátorů, který hodně napovídá o stavu průmyslové výroby. V říjnu vykazoval meziroční růst 23 %, takže se v současné době zotavuje, protože se již nachází na úrovni roku 2016, kdy se ekonomika vzpamatovávala z propadu.

Ve srovnání s předchozím zpomalením v roce 2016 je na tom ekonomika lépe, zejména díky dosud nejsilnější důvěře podniků i spotřebitelů, ale problémem zůstává zejména negativní trend v automobilovém průmyslu, který je odpovědný zhruba za 10 % HDP země. Navzdory nedávnému průlomu v obchodní válce je pravděpodobné, že bude zpomalení v automobilovém průmyslu pokračovat i v příštím roce, kdy se projeví dopady tarifů a výrobci přijdou o americké zakázky. Proto bude tak jako letos i v roce 2020 hlavní příčinou poklesu ekonomické aktivity právě toto odvětví.

Očekáváme, že v nadcházejících dnech Čína oznámí významnou změnu ekonomické politiky. Úřady by mohly pro rok 2020 v oblasti růstu HDP stanovit realističtější cíl kolem šesti procent. Některé významné osobnosti (například profesor Yu Yongding, který působil v letech 2004 až 2006 v Komisi pro monetární politiku Čínské lidové banky, či bývalý poradce čínské centrální banky Liu Shijin) nadnesly v posledních týdnech otázku, zda nadále udržovat 6procentní růst. V Číně je veřejná debata o ekonomické politice poměrně vzácná, takže to rozhodně stojí za zmínku. Má to velký význam i v souvislosti s vývojem čínské veřejné politiky a naznačuje to, že se státní orgány spíš než na úroveň růstu patrně zaměří na jeho kvalitu a na restrukturalizaci. Pokud tomu tak bude, znamená to pro zbytek světa, že globální růst, který byl v posledních letech tak závislý na velkém fiskálním a monetárním vypětí Číny, se bude v roce 2020 pravděpodobně držet kolem desetiletého minima. Zbytek světa: Probíhá stabilizace

Pokud jde o zbytek světa, potvrzují hlavní ukazatele OECD probíhající stabilizaci. Po 21 měsících zpomalování je ukazatel CLI znovu na vzestupu, což je pro riziková aktiva historicky pozitivní zpráva.

V posledních měsících se vyrojila spousta otázek ohledně rizika recese ve Spojených státech. Aktuální údaje však ukazují, že je nyní toto riziko nižší než před rokem. Ukazatel CLI pro USA dosáhl v září svého minima a nyní je na úrovni 98,5. Meziroční míra zůstává záporná na minus 1,43 procenta, ale meziměsíčně došlo k jistému zlepšení. Kromě toho naznačuje jeden z nejsledovanějších ukazatelů mezi věčnými pesimisty také nižší riziko do budoucna. Indikátor Federální rezervní banky v New Yorku, který určuje pravděpodobnost recese v následujících dvanácti měsících na základě rozdílů mezi sazbami desetiletých a tříměsíčních pokladničních poukázek, začal nepatrně klesat a pohybuje se kolem 30 %, což je dostatečně hluboko pod prahovou úrovní.

Podobně jako poslední souhrn ekonomických prognóz Fedu si  myslíme, že je na tom americká ekonomika dobře. Na rok 2020 předpovídáme Spojeným státům růst ve výši 1,6 procenta (tedy méně než Fedem předpovídaná 2 %), inflaci pod kontrolou a míru nezaměstnanosti necelá 4 %. S Fedem ovšem nesouhlasíme ve věci pozastavení snižování sazeb a máme za to, že v prvním pololetí roku 2020 bude prostor pro jejich další snížení. Americká monetární politika je stále příliš restriktivní a bude nezbytné se nějak vyrovnat s nižším růstem Číny a také s nejistotou ohledně dalšího kroku v rámci obchodního příměří.

Naše první reakce na oznámení první fáze dohody byla, že je to fraška. Tím máme na mysli páteční výstupy prezidenta Trumpa na Twitteru, ale hlavně skutečnost, že většina podrobností 1. fáze nebyla dosud zcela odhalena. To je krásný příklad politiky předstírání a odkládání. Obě země vysílají trhu pozitivní signály, které sice prodlouží stávající obchodní příměří, i tak lze však předpokládat, že i v roce 2020 přetrvá napětí v oblasti ekonomiky nad rámec obchodu (kontrola exportu, případně omezení kapitálových toků) a geopolitiky kvůli americkým prezidentským volbám. Nijak nepochybujeme, že bude prezident Trump i nadále hrát proti Číně tvrdě a pokud jde o obchodní otázky, zachová jestřábí postoj. Zároveň však nebude chtít zvyšovat tarify, protože by se to mohlo negativně odrazit na americké spotřebě. Myslíme, že si trh začíná na frašku kolem obchodní války zvykat, takže případné výstřelky, pokud nebudou příliš veliké, by neměly mít výrazný vliv na cenu aktiv.

Autorem textu je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži 

RSS

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.