Když se blížil konec jeho studia, sepsal si seznam firem, u kterých by chtěl pracovat. Poté napsal vítěznou esej, po níž následovala stáž, a nakonec i pracovní nabídka. Pohovor se svým prvním šéfem absolvoval při zdolávání ledovců. Poté začala jeho cesta oblastí private equity. Takový je příběh Ondřeje Benáčka, Absolventa měsíce Insitutu ekonomických studií. Proč právě private equity? A čím je tento obor zajímavý?
Ondro, co bylo na IES významné pro Vaši kariéru?
IES mě posunul hned v několika oblastech. Naučil mě lépe analyticky a strukturovaně myslet, tvrdě pracovat a dal mi dobrý základ teoretické ekonomie.
Profesně velmi stimulující byly pro mě kurzy na Harvardu, kdy se mnou v místnosti sedělo 15 lidí z 5 špičkových private equity firem z celého světa. Ale v míře sounáležitosti, spolupráce a přátelství se to nedá s IES porovnávat. Aspoň v mé době to bylo to nejlepší na IES – výborná parta, podporovaná i učiteli. Toto se nakonec přetavilo i do mého pracovního života, z 6 členů investiční části našeho fondu CEIP jsou 4 absolventi IES, což je vskutku mimořádné zastoupení, na které jsem hrdý.
Private equity je prestižní, ale náročný sektor. Mohl byste krátce vysvětlit, co to je? Vždycky jste věděl, že chcete pracovat v private equity? A jaká byla Vaše cesta tam?
Private equity je investování peněz institucionálních investorů do veřejně neobchodovatelných aktiv, jakými jsou zejména obchodní společnosti nebo nemovitosti.
Většinou plánuji dlouho dopředu. Takže řadu měsíců před koncem studia na IES jsem si sepsal seznam firem, kde bych chtěl pracovat. V té době jsem zároveň naplno studoval práva, takže jsem se musel omezit na český trh. Věděl jsem, že chci dělat práci, ve které mohu mít přímý vliv na business, exekutivu. Nechtěl jsem, aby moje práce končila prezentací nebo analýzou, jakkoliv dobrou.
Na vrcholku mého tehdejšího seznamu byla Penta, která tehdy akorát vypsala soutěž esejí pro studenty na téma, jak bude podnikání a společnost vypadat v roce 2020 (tenhle rok byl tehdy ještě v daleké zamlžené budoucnosti). Byly tam lákavé finanční ceny, ale mě nejvíc zaujalo, že se výherci budou moci zároveň ucházet i o stáž ve společnosti. Esej jsem napsal, podal a soutěž vyhrál. A nakonec to neskončilo jen u stáže – na jejím konci jsem dostal nabídku na pozici Investment Analyst. Byl to trochu zázrak, když se na tehdejšího Ondřeje podívám dnešníma očima, tak bych se asi nezaměstnal, absolventy ani předtím ani potom nebrali, tehdejší kolegové v týmu byli 40letí investiční matadoři a já si ve srovnání s nimi připadal, že vůbec nic neumím…. Dodnes podezřívám svého prvního šéfa, velkého sportovce, že mu imponovalo něco jiného. Když mi poprvé zavolal, aby se mnou vedl pohovor, tak jsem zrovna s přítelkyní šplhal po ledovcích a entusiasticky jsem mu o tom povídal.
Lidí, kteří pracují v private equity není mnoho. Máte teorii proč? Čím je tento obor tak zajímavý? A neuvažoval jste Vy osobně o změně?
Data first, v private equity fondech na investičních pozicích pracuje v ČR cca 50 lidí. Dalších možná 100 je ve family office a různých investičních hybridech. To je v porovnání např. s bankami kapka v moři. A to je právě to, co je na této práci zajímavé. Velmi malé množství lidí má opravdu velké pravomoci a současně odpovědnost za velmi vysoké finanční prostředky, o jejichž alokaci může zároveň velmi flexibilně rozhodovat. Zatímco ve velkých korporacích jste malým kolečkem ve velkém stroji, kde nevidíte ani začátek ani konec, a často místo práce řešíte korporátní politiku, v private equity jsem samostatnou součásti stroje, nebo dokonce strojem samotným. Dále je to práce, která je extrémně kreativní, nikdy se neopakuje a podobně jako consulting vám dá náhled na spoustu sektorů a situací.
Nicméně v private equity to tím náhledem nekončí, přímo se podílíte na řízení vašich portfoliových společností, rozhodování o jejich strategii a personálním obsazení a máte přímou odpovědnost za měřitelný výsledek. Také máte podíl na zisku, který vyděláte. Spíše než námezdním zaměstnancem jste podnikatelem. Výše uvedené je samo o sobě přitažlivé a vede k dalším pozitivním jevům, jako je vysoká koncentrace chytrých a pracovitých lidí. Pro mě osobně je nejúžasnějším aspektem možnost úzké práce s podnikateli, kteří z ničeho a v zásadě státu navzdory vystavěli úžasné firmy, které jsou na evropské špičce. Člověk je jen v úžasu, že něco takového je stále vůbec možné a je pro něj ctí těmto lidem dále pomáhat v další fázi jejich života a podnikání.
O změně jsem zatím neuvažoval, svou práci mám rád a navíc se obávám, že po takové době jsem tragicky nekvalifikovaný pro cokoliv jiného. Ale nikdy neříkej nikdy, pokud ano, tak bych šel učit a předat něco ze svých zkušeností. Už teď si každých 3-5 let si vyberu někoho talentovaného a dlouhodobě mu pomáhám – věnuji se mu jako mentor. Můj poslední mentoree se za 5 let posunul z interna v Big4 na seniorní pozici v mezinárodním private equity fondu a časem mě přeroste, takže jsem spokojený. Čímž mimochodem avizuji, že aktuálně mám volný slot. Jedinou podmínkou je být čerstvým absolventem nebo končícím studentem.
Co byste vzkázal studentům, kteří chtějí dělat něco obdobného jako Vy?
Sledujte zprávy, čtěte analýzy o reálném businessu, začněte si budovat kontakty, byť to bude nejdříve na škole nebo ve vašem rodinném okolí. Neřešte plat, ale kolik a od koho se toho můžete naučit. S podivem, v této branži znalosti a dovednosti stále znamenají to nejdůležitější. První tři roky práce na plný úvazek jsou naprosto klíčové pro váš profesní růst. Kdo pracuje o třetinu déle, získá dlouhodobou kompetitivní výhodu.
Co po tolika letech motivuje Vás?
Dělat skvěle svou práci. Přepsat mapu private equity ve Střední Evropě. Vidět, jak firmy rostou, mají lepší a lepší produkty a taky dávají práci, seberealizaci a tím i svobodu dalším a dalším lidem.
Ve své analýze pro HN „Co čeká Ameriku a svět za Bernankeho“ jste v roce 2006 očekával příchod finanční krize. Jaká jsou Vaše očekávání ohledně dopadu Covid-19 pro ekonomiku a Váš business?
No…, v mezičase jsem se naučil, že pokud v podobný trend věřím, tak místo psaní článků raději investuji. Alespoň stručně: Očekávám delší období různě intenzivních karantén doma i ve světě, což je zásadní předpoklad. Přejímám ho z kvantitativní analýzy týmu Neila Fergusona z Imperial College London. No a z toho pak vychází řádný supply shock a demand shock silné deglobalizace. Implikace: strmý růst faktické nezaměstnanosti, propad českého HDP o dvojciferné číslo a obrovský nárůst státního dluhu. Že koruna depreciuje je nabíledni. Odhad inflace nechám na ČNB. Politická nestabilita nám taky nic dobrého nepřinese.
Na úrovni našeho fondu jsme krizi očekávali delší dobu, tak klíčovým prvkem napříč naším portfoliem jsou vysoké marže, nízké zadlužení a vysoká likvidita. Navíc v souladu s J. Schumpeterem věřím, že nastává ideální čas jak pro nákup zlevněných aktiv, tak i pro nové růstové příležitosti.
Kariéře v private equity se Ondřej začal věnovat hned po dokončení IESu. Nejprve šest let pracoval ve společnosti Penta Investments a následně dalších šest let ve varšavském Innova Capital, jednom z největších private equity fondů ve střední a východní Evropě. Ondřej byl také 8 let členem představenstva společnosti Aero Vodochody, kde, kromě prvotní restrukturalizace nákladů, osobně rozvíjel obchodní aktivity, které vyústily v získání nových výrobních programů v hodnotě více jak 6 mld. Kč. Byl rovněž ředitelem společnosti Rotortech Aero Composites (GB) a členem dozorčí rady TES Vsetín. V současné době je mimo jiné předsedou představenstva společnosti Jihlavan, jednatelem společnosti ROKA Industry a předsedou představenstva společnosti ELCOM.
