Bojoval proti ISIS, teď rekrutuje hackery, aby zachránil bitcoin


09:57 • 26. dubna 2018

Tagy: Bitcoin, Sýrie, Kryptoměna

Legendární vývojář bitcoinu Amir Taaki odešel do Sýrie bojovat proti ISIS. Teď je zpět – s radikálními plány pro bitcoin a státy západní Evropy, píše pro server Wired Gian Volpicelli.

Únor 2018, Fab Lab – východní část Barcelony. Místo je zaplněno modely z překližek, starými monitory, malými zasazenými květinami a jednou hračkou robota. Zhruba devadesát lidí poslouchá mladého muže oblečeného v černém oblečení a černém baretu. Muž má nakrátko ostříhané vousy, což mu dodává vzezření bojovníka. Mluví rozvážně, s dlouhými pauzami mezi slovy. Obrazovka za ním ukazuje plán pětipokojového bytu: koupelna, kancelář, velký obývací pokoj a dvě ložnice.

„Chceme si tu v Katalánsku zřídit centrálu. Dát dohromady tým hackerů, který můžeme trénovat a řídit naše projekty,“ říká muž anglicky. „Bude to něco jako akcelerátor startupu – ale politický. Jeho cílem nebude zisk, ale společenská změna.“

Tento muž hledá do svého týmu pět lidí – ne nutně jedince, kteří se vyznají v technologiích, ale spíše mladé muže i ženy (z důvodu genderové rovnosti), nebo radikální jednotlivce. Tito „hackeři-mniši“, „autonomní polytechnici“, „spirituální bojovníci“ nebo jednoduše „revolucionáři“ budou žít společně, dodržovat kvazi-řeholní disciplínu a pracovat na společném cíli: používat technologie jako bitcoin, blockchain a open-source software k posílení revolucionářských hnutí po celém světě, v první řadě v Katalánsku, které se chce odtrhnout od Španělska. Jejich dlouhodobým cílem – podle 18stránkové brožurky, kterou rozdal před prezentací – je „kompletní kolaps světového systému států“.

,,Už jsem našel potenciální místo, kde zřídit dojo’’, říká a ukazuje na plán bytu. ,,Pokud ale někdo zná lepší, ať mi dá vědět. Kontakt najdete na mých webových stránkách: AmirTaaki.org.”

Na začátku roku 2015 britský vývojář bitcoinu Amir Taaki zmizel. Jeho mediální výstupy, které byly do té doby časté a šokující, najednou přestaly. Na Twitteru si bitcoinoví nerdi stěžovali, že ho nemůžou zastihnout. Nikdo z haktivistů (spojení slov hacker a aktivista), kteří s ním bydleli v bitcoinovém squatu v Londýně, neměl ponětí o tom, kde by se mohl momentálně nacházet.

Tehdy 27letý Taaki byl člověk, kterého bitcoinová komunita uctívala, byl však zároveň zdrojem obav pro vlády, které byly po zavření ilegálního tržiště Silk Road čím dál více nedůvěřivé k možnému zneužití bitcoinu pro ilegální účely. Taaki, přímočarý anarchista, se stal známým, když začal vyvíjet platební systém Dark Wallet, který by učinil každou bitcoinovou transakci zcela nedohledatelnou. Domníval se, že každý jednotlivec by měl mít možnost koupit cokoliv bez toho, aniž by do toho jakkoli čmuchala vláda nebo banka. Tato myšlenka se ovšem nevyhnutelně musela zalíbit kriminálníkům a lidem, kteří perou špinavé peníze – a také ISIS, který doporučoval tuto technologii ve svých online příspěvcích, což také vysloužilo Dark Wallet a Taakimu negativní publicitu. A bylo to zhruba v této době, kdy zmizel.

Na scéně se znovu vynořil v září 2015. Ne zničehonic, ale v sérii nečekaných emailů anarchistickému Unsystemu. Ve většině z nich zmiňoval Rojavu, oblast v severní Sýrii, která je de facto autonomní a kontrolována Kurdy. Nejednalo se čistě jen o akademický zájem: Taaki byl skutečně v Sýrii, kde bojoval na straně Rojavy proti ISIS. Cítil to jako svoji povinnost, chtěl ochránit jedinečný mix federalismu a přímé demokracie v Rojavě proti teroristům, kteří se toto vše snažili zničit.

Taaki nabídl své schopnosti a technologie, avšak Kurdové mu dali kalašnikov a poslali ho do předních linií. Neměl žádný vojenský výcvik, ale, jak říká, rychle pochytil umění války. Naučil se vážit si jejích technologických aspektů – každodenní čištění a olejování zbraní; to, že snipeři musejí počítat s gravitační přitažlivostí a směrem větru, když se snaží zabít nepřítele na velkou vzdálenost. Nejčastěji se ale přistihoval při zívání. „Devadesát procent času jen sedíte,” řekl. „Válka je nuda.”

Samozřejmě také zažil hrůzy bitevního pole, hlavně během přestřelek, ve kterých mohl, ale taky nemusel, zabít bojovníky ISIS (dle jeho slov se bojovalo na dlouhé vzdálenosti, takže to nejde říct přesně). „Vědomí, že můžete skutečně zemřít, je velmi strašidelná zkušenost. Když ale jdete na frontu a máte zbraň v ruce, možnost, že můžete umřít, je něco, s čím prostě začnete pracovat,” řekl. “Mnohem těžší je přijít o přátele. Tucty z nich zemřelo.”

Taaki strávil tři a půl měsíce bojem, než se konečně dostal do rojavské ekonomické komise, kde se zaměřil na civilní projekty jako crowdfunding a stavbu továren na hnojiva.

Nakonec v roce 2016 odletěl zpátky do Británie a jako každý, kdo se vracel ze Sýrie, byl i on zadržen policií a umístěn do domácího vězení. O několik měsíců později se mu podařilo získat zpátky svůj pas a okamžitě opustil zemi. Když mu v září 2017 volal reportér Wired přes kryptovaný program Signal, nacházel se zrovna v Argentině. Zeptal se ho na to, jak tráví dny a jaké má plány pro blízkou budoucnost.

„Chci navštívit hackery, anarchistické hackery a anarchistické skupiny,” řekl. „Studuji spousty nejrůznější literaturu, abych pochopil, kterým směrem se budou vyvíjet technologie v dalších 20 letech.“ Taaki  tak chtěl smíchat identitu kodéra bitcoinu, anarchistického vyděděnce a zahraničního bojovníka za Rojavu, aby vytvořil nový politický program. Chtěl se stát plnohodnotným revolucionářem.

Teď je Taaki zpět – v Evropě, když už ne v Anglii, kde mu policie nedá pokoj – a chce si vzít bitcoin zpět. Zatímco poslední tří roky se věnoval kalašnikovům a studiu sociologických bichlí, kryptoměna, kterou pomohl vytvořit, se od základů změnila. Její cena vzrostla z původních 200 dolarů  v březnu 2015 na 19 tisíc dolarů v prosinci 2017, než zase spadla na dnešních 9 tisíc. Původní banda spojená s touto kryptoměnou se zásadně proměnila – od hloučku libertariánů, idealistických technických nadšenců a obyvatel darknetu se stala směs traderů, fandů Lamborghini a bezohledných prospěchářů.

A navíc, buřičský politický potenciál této kryptoměny uvadl. „Bitcoin nemá vizi, nemá, kam by směřoval,” řekl pro Wired. „Všechny ty původní ideje o používání bitcoinu jako vyzyvatele moci – nebo soukromí nebo nové formy ekonomických systémů – se neujaly. Teď je to jen malá komunita posedlá rostoucí cenou.”

Podle něj se z bitcoinu – stejně jako z většiny dnešních technologií, od osobních počítačů po sociální média – stala hračka. Přinejlepším hloupý, přinejhorším utlačující nástroj. Vyrvat ho zpět si žádá ideologii, sadu silných zásad, která pohne bitcoinem směrem k politickým cílům. A Taaki takovou ideologii našel v hlubinách syrského konfliktu.

Pokud chcete pochopit Taakiho, musíte nejprve porozumět Abdullahovi Öcalanovi. Öcalan je zakladatel Kurdské dělnické strany a po dlouhá desetiletí bojoval proti Turecku s cílem vytvořit kurdský stát. Nakonec byl v roce 1998 chycen tureckými jednotkami a od té doby je držen ve vězení na ostrově Imrah. Tam vytvořil doktrínu, která odmítá myšlenku národního státu a prosazuje vznik sebevlády, enviromentalismu, feminismu a přímé demokracie lokálních komunit. Öcalanova teorie vytvořila základy pro rojavský model vládnutí, který tak uchvátil Taakiho, že se chopil zbraně, aby ho bránil. Svou vizi nazval demokratickým konfederalismem.

Podle Öcalanovy doktríny mohou komunity, které se odtrhnou od národního státu, teoreticky dosáhnout nezávislosti mírovými prostředky. Mohou se ale uchýlit k jakýmkoliv prostředkům, a to včetně násilí, pokud stát nebo nepřítel (v případě Rojavy Turecko nebo ISIS) ohrožuje jejich svobodu.

A zde přichází na scénu bitcoin. Taaki si myslí, že tato kryptoměna může spustit globální rozšíření demokratického konfederalismu. V první řadě by bitcoin umožnil komunitám (jako například té v Rojavě) směňovat peníze a zboží mimo rámec působnosti státu. (S pouhými sedmi transakcemi za sekundu je ale síť příliš pomalá pro velké komunity. Proto Taaki stanovil jako jeden z prvních cílů pro jeho tým rozšíření její kapacity.) Také si ale představuje mnoho dalších možných využití blockchainových technologií: jeho manifest zmiňuje decentralizované systémy posílání zpráv, aplikace digitální správy a online černé trhy. „Jako nový Silk Road, ale takový, za který nebudeme zodpovědní,” říká.

Taakiho „mniši-hackeři“ tyto projekty nejprve vyvinou – spolu s iniciativami, které nemají nic společného s kryptoměnou, jako například sítě pro mobilní telefony, open-source software, udržitelnou průmyslovou technologii – s cílem podpory obklíčené rojavské komunity, se kterou je Taaki stále v kontaktu. To je ale jen začátek Taakiho mistrovského plánu. Což nás dostává zpět ke Katalánsku.

Když trávíte s Taakim čas, uvědomíte si, že se v něm střídají dva „módy“. Při svých projevech na pódiu nebo při interview mluví velmi podrobně s odkazy na Mao Ce-Tunga a Lenina, Adu Lovelace a Lewise Mumforda, vymezuje základní slova a koncepty („stát“; „násilí“; „hierarchie“), když je zmíní a pouští se do výkladů základních principů jeho teorie. V neformálních situacích je přátelský, ale krajně lakonický a rád se pokouší nalákat protiřečníka do odporování sebe samotného. Teď se nachází v druhém módu. Stojí před barem nedaleko haly, obklopen malým hloučkem lidí, kteří poslouchali jeho projev. V Barceloně je neobvykle studený večer a ti, kteří nedrží pivo, mají ruce zastrčené v kapsách. Taaki nepije, žvýká banán vylovený z krabice letáků, které rozdával na konferenci.

Byl zde v Katalánsku, když se konalo referendum o nezávislosti a během nepokojů, které se po referendu odehrály. Nezúčastnil se ale pouličních hádek – nebyly hodny jeho energie. Katalánci nebyli připraveni skutečně zabojovat.

„Celá ta věc byla jen žert. Pár mých katalánských přátel se šli zúčastnit protestů a opravdu věřili, že se stane revoluce,” říká Taaki. „O dvě hodiny později byli opilí a šli domů užít si sex. A poté katalánský prezident Puidgemont odletí do Bruselu jako nějaký zbabělec. Co tím chtěl dát najevo?”

Žena poblíž ho obviní z „redukcionismu”. Katalánský muž, třicátník se strništěm vousů, promluví proti nezávislosti s odvoláním na sdílenou lidskost – lidé mají společných více věcí, které je spojují než těch, které je rozdělují. „Co sdílíš s ISIS? Co s nimi máš společného?” ptá se klidně Taaki. Katalánec něco zabrumlá. Taaki se šklebí.

Přes svůj skepticismus ohledně říjnových nepokojů si Taaki myslí, že něco hodného jeho energie přece jen vře v Katalánsku. Původně plánoval začít své revolucionářské hackerské operace v Řecku – po bližším ohledání si ale uvědomil, že bitcoinová komunita v Řecku je zanedbatelná. Katalánská scéna je vyvinutější, dalo by se říci obrovská; navíc regionální politický rozruch je skvělá testovací plocha pro Taakiho ideologický zápal a technické dovednosti.

Volpicelli se tedy ptá: Snaží se zosnovat Katalánskou nezávislost? Odpověď je komplikovaná.

Setkal se s několika organizacemi, které podporují nezávislost Katalánska, a s lidmi pracujícími pro Barcelona en Comú, což je občanská platforma spuštěná starostkou Adou Colau a inspirovaná myšlenkami Murraye Bookchina – filozofa, kterého Taaki obdivuje. Moc z toho nevzešlo – „pravděpodobně si myslí, že jsem jen bláznivý Brit.”. Ale Taaki stále má zájem spolupracovat s těmito skupinami a v jejich rámci.

Hlavním problémem je to, že pro většinu Katalánců znamená nezávislost vytvoření nového národního státu; Taaki si myslí, že by státy měly být vymýceny ve prospěch globálních samostatně řízených komunit, jako je Rojava.

Kdyby Katalánci chtěli docílit takového modelu, Taaki a jeho pětičlenná armáda by poskytli technickou a ideologickou munici. Například, říká Taaki, přijmutím kryptoměny by Katalánci nemuseli platit daně Španělsku. A blockchain by mohl být použit k vytvoření bezpečného digitálního hlasovacího systému, aby proběhlo znovu referendum bez vměšování četníků s obušky.

Nerozhněvalo by to španělskou centrální vládu a nevyvolalo by to negativní reakci (bez ohledu na jakoukoli nuanci ohledně statusu národa a státu)? Taaki přikyvuje. „Ano, doufám. A taky Evropanů a dalších vlád.“ Den po Taakiho projevu se s ním setkávám v AureaSocial, ve squaterské oblasti nacházející se poblíž Gaudiho Sagrada Familia, kde právě obývá pokoj ve druhém patře o výměře tři krát dva metry. Stále má na sobě stejné černé oblečení jako včera, jenom mu chybí baret. Šli jsme do nedalekého parku. Mám na něj otázku, něco, co mi stále unikalo poté, co jsem ho slyšel: Jak by vypadalo Katalánsko, kdyby jeho plán uspěl?

Zastaví se a přemýšlí. „Hlavně by tam bylo velmi silné venkovské hnutí zemědělských výrobců. V kultuře a v módě by se objevovala silná lokální a národní identita. Lidé by se politicky a demokraticky organizovali na lokální úrovni. Svoboda je schopnost uspokojit naše potřeby právě na lokální úrovni. Dokud budou Katalánci jíst v McDonaldu, kupovat oblečení z H&M a sledovat MTV, nebudou svobodní.”

Taakiho vize je něco, na co obvykle nenarazíte ani na nejvíce politických okrajích bitcoinové komunity. Kryptoměna se zamlouvá spíše libertariánům z Davosu – vzpomeňte si na Rogera Vera – narozeného v USA, občana Svatého Kryštofa a Nevise, bydlícího v Japonsku – který vidí bitcoin jako lístek pro osobní svobodu bez daní. Pro ně je blockchain kladivo pro rozbití centralizované moci (finanční, administrativní, komerční) a vrácení ji zpět jednotlivcům křižujících globalizovaný svět; podle Taakiho by to kladivo mělo být použito ke zničení globalizace a vzniku volných federací regionálních a kulturních komunit.

„Neoliberální globalismus“ podle něj ničí lokální identity, zplošťuje kulturní rozdíly a umlčuje odlišné názory technologicky filtrujícími bublinami. „Žijeme poslední dny druhé verze Římské říše,” říká Taaki. Impérium, které se podle jeho teorie rozpadlo kvůli multikulturalismu a absenci sjednocujících hodnot.

Jsou zde do očí bijící styčné body mezi Taakiho analýzou modernity a světonázorem krajně pravicových myslitelů. Podle něj to je proto, že na myšlení pravicových extremistů něco bude. „Když vidím (bílého nacionalistu) Richarda Spencera, myslím si, že spousty věcí, co říká, je pravdivých – není to hlupák,” tvrdí Taaki. „Lidé na Západě by se měli těmito myšlenkami zabývat, ne je ignorovat. Krajně pravicová kritika obsahuje elementy pravdy.”

Jenže Spencer a jemu podobní jsou pevně odhodláni vytvořit „centralizovaný fašistický stát“ s rasistickou ideologií, kdežto Taaki chce čelit nedostatkům neoliberalizmu demokracií a kulturou jdoucí od nejširších vrstev. Proto Taakiho spěch. Věří, že demokratický konfederalismus je poslední šancí Západu proti útokům islamismu a pravicového extremismu.

„Jak jsem řekl policii v Anglii, když mě zatkli – podporovat mou práci je v jejich zájmu, nebo v Evropě povstanou jiné větší síly.” říká. „A já, na rozdíl od těch sil, nehledám otevřený konflikt se státem. Měli bychom se začít bavit.”

Ovšem ta nejdůležitější konverzace se pravděpodobně stane v bitcoinovém universu. Taakiho cílem je zajistit, že se z bitcoinu stane zbraň, než aby byl terčem nekonečných vtipů o sportovních autech, pokřiku hodlerů a podvodů typu Wolf of Wall Street. Dnešní bitcoineři – ti politicky cyničtí nebo ti, které politika nezajímá, spíš než libertariáni, kteří si občasně užívají intelektuální duely – jsou odsouzeni být první oběti Taakiho křížové výpravy. Jedná se o ty, kteří přesvědčili svět, a sebe, že bitcoin je přinejlepším neobvyklým aktivem nebo naopak finančním hazardem. Taaki chce všem dokázat, že je mnohem silnější a nebezpečnější.

Během vzniku tohoto textu Taaki rekrutuje prvních pět členů do jeho akademie. Budou se muset vzdát všech ostatních odpovědností nebo závazků, podstoupit „ideologický trénink“ a žít asketický život v bytě, který Taaki pronajme. Nebudou mít nárok na žádnou mzdu kromě „účasti na historické akci“. Postupně chce Taaki otevřít další pobočky všude po světě – hlavně v politicky vzdorných regionech, jako jsou Kerala v Indii, Mexiko a Argentina.

Měli bychom to všechno brát vážně?

Ano i ne. Taakiho plán je ambiciózní, ne-li megalomanský, a vcelku dost věcí se musí podařit přesně podle plánu, aby mohl pětičlenný tým hackerů zničit globální státní systém. Byla by však chyba podcenit Taakiho schopnost něco změnit – koneckonců, Dark Wallet se dostal na list Evropské unie o výzvách kryptoměn do stejné kolonky jako terorismus a praní špinavých peněz.

Jako jeden z prvních uživatelů bitcoinu bude mít Taaki pravděpodobně dost peněz na svůj projekt a má také významný vliv na hlavní vývojáře a ideology. Navíc má motivaci, je poháněn osudem jako pravý revolucionář.

Volpicelli se pak Taakiho ptá, co by ho donutilo zaváhat. „Smrt,” odpovídá. Čí smrt? „Má vlastní smrt. Čerpám sílu z mé vlastní smrti.“

RSS

Externí autor



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.