Švédský experiment. Bylo neuzavření ekonomiky správné?


08:06 • 20. června 2020

Tagy: Švédsko, Koronavirus, Ekonomika

Koronavirová krize sice stále pokračuje, nicméně ekonomický i sociální život se pomalu začíná navracet do normálního stavu. Restaurace otevírají už nejen své zahrádky, kina znovu hrají, i když stále s několika omezeními, a bary netrpělivě očekávají konec omezení otevírací doby. Otevírají se ale také hranice, obchodní domy či školy a zdá se, že za chvíli budou většině lidí stav pandemie připomínat pouze všudypřítomné roušky. Jsou ale státy, které podobnou vlnu rozvolňování nezažívají. Buď jejich vlády ještě neuznaly za vhodné opatření uvolnit či k těmto opatřením vůbec nesáhly. Tuto strategii v Evropě razilo zejména Švédsko.

Tamní vládní sociální demokracie se totiž navzdory reakcím sousedních států a celého světa rozhodla ke krizi přistoupit odlišně. Namísto přísných zákazů pouze doporučila společenské distancování. Místo zavřených škol a prázdných ulic by vás tak ve Stockholmu uvítaly otevřené zahrádky restaurací. Zakázána nebyla dokonce ani veřejná shromáždění, vláda omezila pouze ty s účastí přes 50 lidí.

Tento přístup k pandemii ponechal společenský život v chodu a taktéž poskytl oporu švédské ekonomice. Ta nejenže v prvním kvartále roku 2020 nezažila strmý propad, ale dokonce dle švédského statistického úřadu meziročně vzrostla o 0,4 %1. To je v porovnání s propadem, který zažily ostatní západní ekonomiky, úctyhodné. Ta americká se dle odhadů tamního úřadu smrskla o 5 procentních bodů2, německý statistický úřad ohlásil propad té německé o 2,3 %3 a jeho norský protějšek o 1,9 %4. Jak napovídá odhad ekonomů ze švédské SEB, i švédský výsledek bude v druhém kvartále pravděpodobně značně horší. Ekonomové ve druhém čtvrtletí předpokládají meziroční snížení kolem 7 procent. Zároveň ale poukazují na to, že švédským sousedům se povede pravděpodobně ještě hůře. Odhadovaný propad pro norské HDP za stejné období je 7,4 %, pro Finsko činí 9 % a ten pro Dánsko hovoří dokonce o 10 %5 .

Švédský přístup nabízí zajímavou otázky: Zvolila naprostá většina zemí v boji s koronavirem špatný přístup? Nechali se politici ovlivnit vlnou strachu a zvolili nepřiměřeně drakonická opatření, která budou naši ekonomiku stát miliardy korun? Budou dopady ekonomické krize značně horší než potenciálně marginálně vyšší míra úmrtnosti?

Na tyto otázky není snadné odpovědět. Samotné výsledky švédského experimentu jsou totiž nejasné. Na jednu stranu se švédské ekonomice v porovnání s ekonomikami ostatních zemí daří krizi ustát mnohem lépe, na straně druhé má jednu z nejvyšších měr úmrtnosti v celé Evropě. V porovnání s jejich skandinávskými sousedy je statistika opravdu zarážející; dle databáze vedené americkou Johns Hopkins University Švédsko registruje 45,56 úmrtí na sto tisíc obyvatel, což jej na světovém žebříčku řadí na sedmé místo, kdežto Finsko pouze 5,84 a Norsko 4,48. Na druhou stranu je úmrtnost stále nižší než ve Spojeném království, Španělsku či Itálii, a to především, protože se dle švédského hlavního epidemiologa Anderse Tegnella podařilo „rychle zareagovat na první případy“. On sám však přiznává, že švédský přístup nebyl ideální. A pokud by přišla druhá vlna, navrhoval by kompromis „mezi tím co udělalo Švédsko a tím co udělal zbytek světa“.

Výhody švédské cesty ale neplynou pouze z ekonomické podstaty věci. Je sice pravdou, že výsledky jsou nyní patrné především z toho, že se Švédům podařilo udržet ekonomiku na nohou, ale bylo by nerozvážné nad ekonomikou uvažovat izolovaně. Ekonomické úvahy totiž prý v rozhodnutích vlády dokonce nehrály podstatnou roli. Důležitější pro vládu bylo udržení společenského normálu. V souvislosti s nezavedením přísných opatření děti stále navštěvovaly školy, lidé se dále setkávali a život běžel v podobném režimu. Například pro malé děti toto může být z pohledu budoucího vývinu nesmírně prospěšné. Na rozdíl od svých vrstevníků v jiných státech neztratily společenský kontakt se svými přáteli.

Sociální kontakt ale není důležitý pouze pro malé děti. Je jasné, že na mnoho lidí, kterým v době pandemie scházel, dolehla karanténa nastolená ve většině států velmi citelně. Ve Švédsku takto pravděpodobně dopadlo mnohem méně lidí. Švédi dále mohli chodit ven, setkávat se s přáteli a užívat si jarního počasí. Švédům se navíc postoj zaujatý vládou zjevně zalíbil. Dle průzkumů agentury Kantor Sifo na začátku května 82 % Švédů věřilo státní epidemiologické agentuře. S tím, jak se postupně počet švédských úmrtí v porovnání se svými sousedy značně zhoršil, sice podpora mírně poklesla na 70 %, avšak číslo nadále zůstává velmi vysoké a ukazuje, že Švédové vnímají kroky své vlády veskrze pozitivně.

Bylo by ale pošetilé vinit tuzemskou vládu ze zavedení přísných opatření. Je sice možné, že řada z nich byla až příliš razantní, což se promítlo i na meziročním propadu HDP v prvním kvartále o 2 %6, nicméně volba, které čelila, nebyla vůbec jednoduchá. Mohla se rozhodnout následovat ve švédských šlépějích, ale takové rozhodnutí by bezesporu vyvolalo v české veřejnosti vlnu nevole. Nesmíme zapomínat, že na začátku března, kdy vláda se zaváděním opatření začínala, panoval nejen u nás z viru obrovský strach. Za těchto okolností se vláda rozhodla neriskovat a uvrhla republiku do stop stavu. Na její obranu je rovněž třeba říci, že naše zdravotnictví bylo na velké množství nakažených mnohem hůře připraveno než to švédské. Jako důkaz nepřipravenosti ČR na pandemii vzpomeňme například na nyní již téměř komicky vyznívající kauzu s nedostatkem roušek. Pokud by tedy vláda nezavedla tvrdá opatření a nechala populaci promořit tak, jak to udělalo Švédsko, úmrtnost by byla pravděpodobně rámcově vyšší. Naopak i díky tvrdým opatřením se podařilo udržet míru úmrtí na extrémně nízkých 3,08 osobách na 100 tisíc obyvatel.

Zároveň je ale otázkou, jestli byla vládní opatření skutečně potřebná. Velmi zajímavé na švédském experimentu je totiž to, že i přes relaxovaný postoj vlády se chování švédské populace značně pozměnilo. Švédové sice měli tu možnost si volně užívat společenského kontaktu, a cítili-li tu potřebu, využili ji, nicméně i tak je z dat Google Mobility patrné, že svůj pohyb omezili.7 Data o pohybu Švédských občanů například ukazují, že počet a délka návštěv obchodů a reakreačních zařízení v období od 28. března do 9. května oproti lednu a únoru poklesly o 16 %. Podobná data pro nádraží a autobusové stanice ukazují pokles dokonce o 17 %. Na datech je ale nesmírně zajímavé zejména to, že návštěvy parků a ostatních veřejných prostranství se oproti lednu a únoru zvýšily o 146 %. Velká část tohoto růstu je samozřejmě spojena s příznivějším počasím, nicméně rovněž poukazuje na to, že Švédové svou svobodu volného pohybu byli ochotni využívat. Zároveň tak ale činili s rozvahou a ve svém vlastním zájmu omezily svůj pohyb na rizikových místech.

Švédský experiment nám bezesporu nabízí zajímavou možnost k úvahám. Jeho výsledky zdaleka nebyly přesvědčivé, ovšem svou hlavní úlohu sehrál: udržel zemi v relativně normálním chodu a nezastavil společenský život tak, jak to udělala opatření v ostatních státech. To logicky přispělo i k dramaticky méně citelnému dopadu viru na hospodářství. Oba tyto důsledky však byly značně zmírněny tím, že Švédové samotní přizpůsobili své chování. Společenský život tak sice dále běžel, ovšem i tak se ocitl v mírném útlumu. Zároveň i švédská ekonomika pravděpodobně projde silnou kontrakcí. Lidem ale byla ponechána svobody volby.

Zda byl přístup správný tedy nelze říci. Jedna strana může argumentovat relativně vyšší mírou úmrtnosti a proklamovat nedůležitost pár bodů ekonomického růstu oproti ztrátě lidských životů, zatímco ta druhá může namítnout, že ekonomický propad s sebou přinese daleko horší dopady na společnost. V konečném součtu se jedná o velmi složité porovnání společensko-ekonomických důsledků s těmi zdravotnickými, a i když takové porovnání je teoreticky možné, například vyčíslením hodnoty lidského života, z praktického hlediska nenabízí jasné vodítko pro tvorbu opatření v budoucnu. Je ale jasné, že v zavedení razantních opatření tuzemskou vládou hrála značnou roli z dnešního pohledu neopodstatněná panika. Na druhou stranu švédská cesta byla možná až příliš laxní. Bilancovat můžeme sice začít už teď, ale ideální řešení nikdy nenalezneme. Pravděpodobně nejlepším by byl opravdu kompromis mezi těmito dvěma přístupy. Na to, jak přesně však měl vypadat, nebyl na počátku pandemie čas myslet.

 

1) https://www.scb.se/en/finding-statistics/statistics-by-subject-area/national-accounts/national-accounts/national-accounts-quarterly-and-annual-estimates/pong/statistical-news/national-accounts-first-quarter-20202/
1) https://www.bea.gov/data/gdp/gross-domestic-product
4) https://www.reuters.com/article/health-coronavirus-norway-economy/norway-q1-gdp-contracts-2020-seen-plunging-5-5-idUSO9N28E026
RSS

Otakar Kořínek je finalistou Ekonomické olympiády, který je společně s Pavlem Králíkem a Martinou Bacíkovou zakládajícím členem ekonomického spolku ECONET sdružujícího studenty se zájmem o ekonomii a finance. Věnuje se analýze akcií a pomáhá s ekonomickým výzkumem na VŠE, ale největší radost mu učiní čas strávený s dobrou knihou, ať už beletrií či literaturou faktu. 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.