Dopady COVID-19 limitují efektivitu snižování sazeb ČNB


12:15 • 27. března 2020

Tagy: ČR, Banky, centrální banka, ČNB, ECB, Koronavirus, Fed, vláda, QE

V reakci na vládní opatření proti nekontrolovanému šíření koronavirové nákazy a jejich dopad na české hospodářství se Česká národní banka zřejmě inspirovala u amerického Federálního rezervního systému. Bankovní rada ČNB totiž v úvodu března, jen pár dní po amerických centrálních bankéřích, během mimořádného zasedání taktéž snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. V dalším snižování byli čeští centrální bankéři trochu trpělivější, když na rozdíl od svých amerických kolegů alespoň vyčkali na řádné zasedání.

Nicméně i na něm bankovní rada srazila reposazbu ještě hlouběji. Konkrétně o tři čtvrtě procentního bodu na rovné jedno procento. Oproti nejvlivnější centrální bance světa má ČNB stále prostor svou měnovou politiku uvolňovat prostřednictvím dalšího snižování úrokových sazeb, aniž by je musela jako například ECB srazit do teritoria záporných čísel.

Česká národní banka očekává silnou recesi

Poněkud nestandardní charakter současné krize však limituje podpůrný dopad nižších úrokových sazeb do reálné ekonomiky. Pouze málo podniků, kterým se s přibývajícími dny karantény prohlubují ztráty, totiž bude v současné situaci usilovat o levnější úvěr na rozšíření své výroby. Navíc spolu se zhoršující se finanční situací firem se nemusí bankám chtít nové nižší úrokové sazby přímo reflektovat kvůli rostoucímu riziku.

Na řadu tak musí přijít stát, který se prostřednictvím kombinace přímé finanční podpory a záruk snaží, aby se v případě odeznění virové pandemie mohlo hospodářství co možná nejrychleji postavit zpět na vlastní nohy. Taková opatření postupně přijímaná napříč jednotlivými zeměmi včetně České republiky jsou však nákladná a „vychrlení“ obrovského objemu státních dluhopisů by zřejmě podstatně prodražilo správu rostoucího státního dluhu.

Česká vláda se tak i po prvotním neúspěchu snaží narychlo prosadit rozvolnění zákonných okovů, kterými je nyní ČNB sevřena. To by mělo tuzemské měnové autoritě umožnit po vzoru předních centrálních bank, jako jsou Fed či ECB, zahájit nákupy státních dluhopisů s dlouhou splatností, tedy proces známý jako kvantitativní uvolňování. Užší koordinace politik vlády a centrální banky může podpořit efektivitu zásahu v případě krize, zároveň však přináší zvýšené nebezpečí zneužití měnových nástrojů k politickým, nikoliv však měnově politickým cílům. 

RSS

Tomáš Lébl je analytikem skupiny AXA pro Českou Republiku a Slovensko od roku 2017. Specializuje se na sledování událostí ovlivňujících dění na finančních trzích spolu s analýzou jejich dopadu na jednotlivá aktiva. Vystudoval obor hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze s vedlejší specializací na peněžní ekonomii a bankovnictví.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.