Decentruck jako pojízdná Paralelní Polis. Objevit se může v Chánově i Kamerunu

,
10:57 • 20. srpna 2019

Tagy: ČR, Paralelní Polis, Bitcoin, Kryptoměna, vzdělání, Litecoin, Monero, crowdfunding

Decentruck je zajímavá verze auta Iveco. Může lokálním podnikům ukázat, jak akceptovat kryptoměny. Může sloužit k nejširší edukaci lidí, ale i sofistikovanější edukaci podniků či restaurací. Decentruck je další pojízdné patro Paralelní Polis a hlavně spojka mezi bratislavskou a barcelonskou Polis. Jeho cílem může být i Kamerun, Ukrajina nebo Chánov. Serveru Roklen24 to v rozhovoru řekl umělec a spoluzakladatel Paralelní Polis Roman Týc. Dodal, že celý projekt nyní vzniká a připravený by měl být na jaro.

Dorazí někdy Decentruck do Chánova?

No, to je vlastně cíl. Díky Chánovu se do projektu zapojil i Dominik Stroukal. Jde o to, že po pěti letech fungování v Paralelní Polis samozřejmě cítíme to, že původní záměr domu se ne úplně naplnil. Naše představa byla hlavně vytvořit prostor, kde se lidi budou zabývat v širším slova smyslu kryptotechnologiemi a šifrováním. To znamená zabezpečit si soukromí. Je to jeden z nástrojů pro zachování ekonomické emancipace. Víc to nemělo být. Popravdě jsme si vzali obrovské sousto, které jsme nezvládli, protože vést neziskovou organizaci bez grantů ve společnosti, která je na grantech postavená, je úplná sebevražda. Sice jsme to postavili na koncepci amerických neziskovek (NGO´s), kde je board a z členských příspěvků boardu se umořuje provoz neziskovky, nastavili jsme ale poměrně nízké členské příspěvky. Tímto způsobem jsme schopni umořovat jednu třetinu nákladů provozu domu. Dvě třetiny jsou ale postaveny ještě na provozu.

Kdy se vlastně otvírala Paralelní Polis?

Přesně před pěti lety. Slavíme pět let a bude se konat šestý Hackers Congress, protože jsme tehdy otevírali společně s ním. Bitcoin nemělo být to téma. Obrovský zájem o bitcoin a kryptoměny a nadstandardně silná komunita vývojářů ale vlastně převládla. Paralelní Polis lidé vzali jako základnu kryptoměn. Začali se zde koncentrovat bitcoin maximalisté. Já jsem však laik, uživatel, a to i přes těch pět let si ledacos nechám vysvětlit. Neměl jsem ani ambici ani touhu do toho proniknout hlouběji.

Původní plán tedy nebyl bitcoin...

Do dneška považuji za selhání to, že jsme nedokázali naplnit naši původní misi, a to je věnovat se bezpečnosti na úrovni toho, jak to předat běžným lidem. Naší velkou vizí bylo vést lidi k představě, že může existovat protiváha státu. Paralelní Polis nebyla proti státu. Od původní koncepce Václava Bendy. Na to jsme tu narazili s anarchokapitalisty, kteří proti státu jsou. To byla další skupina lidí, kteří platformu chtěli využít pro sebe. Ukázalo se ale, že jsme to nedokázali programově vyvažovat. Od začátku jsme bojovali s tím, že jsme otevřeli prostor bez absolutně manažerských schopností, bez schopností finančního řízení a plánování. Po roce a půl jsme dlužili přes milion. Teď vcházíme do čtvrté etapy Paralelní Polis.

Jaké byly ty první etapy?

První etapa byla čistý mejdan. Podepsali jsme nájemní smlouvu a po roce a půl jsme měli přes milion dluhy. Druhá etapa byl audit. Potřebovali jsme vyřešit situaci vevnitř. Tam se zjistilo, že máme dluhy. Druhá etapa tak měla cíl fixovat Paralelní Polis finančně. Pak byla třetí etapa, která teď končí, a to je vytváření struktury. Původně jsme měli představu, že Paralelní Polis bude vznikat a řídit se organicky, že to bude neautoritářský koncept, kde si bude každý odebírat odpovědnost, což nejde.

Je mi to líto, říkám to i uvnitř Paralelní Polis i Ztohoven, ale neznamená to, že to máme vzdát. Je to o tom, že hledáme dál. Problém není v tom, že by si lidé chtěli autoritu brát, je opačný. Teď vcházíme do čtvrté etapy, a to je profesionalizace. Lidé, kteří zde fungují na klíčových pozicích, by to neměli dělat ideálně dobrovolně, protože dobrovolnost má svoje limity. Každý člověk potřebuje platit nájem. Ve chvíli, kdy někdo řekne, že tu bude něco dobrovolně dělat, tak ne že mu hodíme na záda jednu kládu, my mu hodíme čtyři klády a ten člověk do půl roka vyhoří. Je to pak ztráta energie na obou stranách. Musíme znovu zaškolovat lidi v evangelizaci kryptoměn. Musíme tomu člověku měsíc vysvětlovat něco, aby na třech úrovních pochopil, jak bitcoiny fungují, jak se používají. Poslední úroveň je pak těžba, kde se bitcoiny berou a jak fungují burzy. Není nutné, aby tam všichni lidé došli. Minimálně střední úroveň vzdělání v úrovni kryptoměn by ti lidé měli mít. Je to jak teorie, tak i chápání vzájemných vztahů mezi jednotlivými technologiemi.

Kolik lidí nyní pracuje v Polis na plný úvazek?

Kolem šesti lidí, kteří jsou v klíčových pozicích vedení jednotlivých subjektů. Přičemž se dostaneme k Decentrucku, který je další pojízdné patro domu a hlavně spojka mezi bratislavskou a barcelonskou Polis.

Na Slovensku se Polis otevřela loni v zimě?

Ano, ta bratislavská. Dva zakládající členové pražské Polis, Pavol Lupták a Juraj Bednár ze Ztohoven, jsou z Bratislavy.

Co se týče toho financování Polis. Zmínil jste, že třetinu hradí váš board. Z čeho financujete ten zbytek?

Jsou to komerční pronájmy. Buď celého domu nebo jednotlivých pater. Nejvíce se pronajímá Institut. To je přednáškový sál, kde si může člověk pronajmout prostor. Dříve jsme na tom byli tak špatně, že jsme prostor pronajali vlastně skoro každému. Tam ale muselo dojít k restrukturalizaci a řízení. Stal se tu ale "fail", který jsem zjistil až zpětně. Prostor si pronajaly České dráhy, což je státní podnik, který má prokazatelně monopol u železnic. Takže koncept, který kritizujeme, České dráhy naplňují.

Kdy vznikl nápad o Decentrucku?

Poměrně záhy po tom, co vznikla Polis. To ale souvisí s tím, že já jsem ten náklaďák měl.

Co to je za náklaďák?

Zajímavá verze auta Iveco. Je to západoněmecké auto vyrobené v roce 1989 ještě v NSR. Je to vzduchem chlazené auto, což je ideální pro expediční auto, má uzávěrku zadního diferenciálu. Kupoval jsem to od stuttgartských hasičů. Původně tam bylo skladiště pro přírodní katastrofy, například únik ropných látek na řece. Výhodou bylo, že auto bylo garážované. Koupil jsem si ho proto, že jsem se chtěl na všechno vykašlat a objet s tím svět. To není ale tak jednoduché, jak finančně, tak časově. Měl jsem ho čtyři roky a po těch letech jsme spouštěli Paralelní Polis a rozhodlo se, že nikam nejedu. Mrzelo mě to. Než auto prodat, tak jsem začal záhy uvažovat nad tím, jak ho využít pro účely Paralelní Polis.

Od té doby to bylo závislé na ekonomické situaci celé Polis. Náklaďák dostává daleko širší smysl ve spojení mezi ostatními Polis, nyní s bratislavskou. Jeden z těch, kdo by Decentruck měl mít na starosti, je kluk, který přijel z bratislavské Polis - Mario Havel zastupuje technologicko-vzdělávací část i ideovou. Dále za projektem stojí Martin Mikeš, který bydlel deset let v Kamerunu. Jeho snem je, aby náklaďák dojel do Kamerunu. To se ale ukazuje jako čím dál větší sci-fi, protože v Kamerunu neustále sílí válka mezi občany a vojenskými jednotkami státu. Na Martinu Mikešovi je zajímavé, že už tehdy tam používal kryptoměny jako platby pro domorodce, s nimiž obchodoval. Třetí osobou je Kristýna Milaberská, která má na starosti produkci. Je to několikanásobně náročnější. Není to jen o tom, že někam dorazíme a tam budeme edukovat lidi. Jeden výjezd, včetně lidí, kteří tam pojedou, tak provoz počítáme někde mezi 30 až 40 tisíci korun. Ten může trvat kolem třech až pěti dnů.

Bude dopředu dané, na jak dlouho tam pojedete?

Celý projekt teď vzniká. Připravený by měl být na jaro. V tuto chvíli vyrážíme, protože potřebujeme nabrat data a informace. Jak na to lidé reagují, jakým způsobem můžeme služby provozovat. Jen abychom tam mohli mít kvalitní kávu, tak musíme mít "Rolls-Royce mezi kávovary" přebudovaný na 220 voltů. To jsou obrovské investice. Teď to vztáhnu na sebe. Tímto projektem zadlužuji Polis, která je nyní stabilizovaná. Teď jsem ale vytvořil další destabilizační prvek, který je i díky našemu HRistovi důležitý pro každou instituci. Je jedno, jestli je komerční – korporace nebo neziskovka. Vždy potřebuješ mít, abys nestagnoval, nějaký projekt, který je punkový a ohmatává oblasti, do kterých chceš vstupovat a pořádně o tom ani nevíš. Pro nás je to i nástroj, kterým se můžeme přiblížit lidem i jinde než v Praze. Jsou to především krajská města, které si určitě zaslouží, aby tam ta Polis byla. Na druhou stranu si ale nemůžeme dovolit v těchto městech pronajímat domy a tvořit tam další Institut v oblasti vzdělání digitální svobody. Uznávám, že celý projekt Paralelní Polis je taková řízená sebevražda, která nakonec dopadá dobře.

Co elektronická evidence tržeb (EET)? Stále neplatíte? Řeší se to nějak?

Oni asi nemají jak. Pokud by sem eventuálně někdo naběhl, tak to uzavřeme do klubu a širší veřejnost má utrum. Já si vlastně myslím, že by Paralelní Polis měla být uzavřená. Děláme pět let zdarma přednášky. První tři roky jsme finančně krváceli právě kvůli tomu, že to lidé nebyli ochotní podporovat. Na začátku jsem si myslel, že lidé budou platit dobrovolné vstupné. To ale nikdy neplatili. Sál byl narvaný lidmi, hlavně, když v Blesku psali, že si někdo za krypto koupil „Lambo“. Když jsme ale na začátku a na konci řekli, že bez vaší pomoci nejsme schopni fungovat a potřebujeme, abyste zaplatili dobrovolné vstupné, tak stejně zaplatili jen dva lidé. Pak jsme zjistili, že jeden z nich byl ještě Karel Fillner.

Co už máte za sebou s Decentruckem?

Máme krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý plán. Vychází z možností služeb, který je náklaďák, coby „instantní Polis“, schopen poskytnout. Zatím jsou to projekty typu, že vyrazíme na festival. Tam jsme schopní fungovat jeden až dva dny. Přijedeme, dohodneme se s pořadatelem a ukážeme jim, že se to dá dělat i jinak. Zjistili jsme, že když neděláme moc chyb, tak jsme na nule. Je to v pořádku. Náklaďák měl tržbu třeba 15 tisíc korun, ale bylo to proto, že všichni, kdo tam pracovali, pracovali zadarmo. Dobré to bylo v tom, že jsme z rozpočtu nemuseli doplácet dalších pět či deset tisíc.

Zkoušeli jsme to dělat i tržně, ale to smysl moc nedávalo. To teď hledáme. Potom jsou tam ty spoty. Vyrazit do krajských měst, kde by měl truck stát tak dlouho, jak dlouho si to ta lokální komunita vyžádá, to znamená, že si ho pronajme. To slovo bych ale bral s rezervou, protože provozní náklady jsou sice těch 30 až 40 tisíc, ale je to otázka hledání. Pokud to budeme dělat pravidelně a lokální komunita bude už obeznámená, budou vědět, jak s tím pracovat. Budou mít svého baristu nebo vlastní tým. Z naší strany to bude jen o dodání řidiče, který přiveze náklaďák a nechá ho tam stát. Chceme, aby z toho lidé měli příjmy. Zaplatí náklady za to, že náklaďák přijede. Příjmy jako takové, z toho, co tam budou provozovat, budou samozřejmě v bitcoinech.

Jaké kryptoměny bude přijímat?

Asi cokoliv. V našem případě přijímáme oficiálně tři kryptoměny - bitcoin, litecoin a monero. Monero je pro nás statement, protože chceme tuto kryptoměnu podporovat díky koncepci anonymizačnímu principu. Litecoin, protože to byl nástroj, který nás zachránil, když byly zaspamované bloky. No a bitcoin je samozřejmě silný brand.

Teď pozoruji strategii jednotlivých Polis. Bratislavská otevřela Crypto Coffee. Z Prahy jsme jim poslali zprávu, že to sice dává smysl, ale bitcoin je pořád silný brand. Když to pojmenujete Crypto Coffee, může vypadat jako heavymetalová kavárna, proto je otázkou, jestli by nebylo pro širší komunikaci lepší používat bitcoin, jelikož je to silný brand. Přistoupili na to, ale barcelonská Polis už zase otevřela Crypto Coffee. To je problém geeků. Oni nepřemýšlí byznysově, ale fundamentálně a technologicky. Vědí, že v kavárně se bude používat krypto a že je to zavádějící. Zdaleka si ale neuvědomují, že jsou o tři generace dál před běžným člověkem, kterého mají edukovat. To je problém, který v Polis zažívám už pět let.

Můžete krátce shrnout, jaké služby bude Decentruck nabízet?

Pak je ten dlouhodobý plán, a to je ta expedice. Bylo by fajn, kdyby se naplnila představa Martina Mikeše a vyrazili bychom do Kamerunu, což je na středozápadě Afriky. Jeho plánem bylo jet proti proudu uprchlických tras. Bezpečnostní otázka je ale čím dále složitější. Je těžko odhadnutelné, kam se vyvine. Nemůžeme nabízet lidem to, že určitě pojedeme do Kamerunu. Nějakou větší expedici bychom ale podniknout měli. Vyrazit do Litvy nebo prostě někam, kam ten náklaďák v relativní civilizaci dorazí.

Třeba na Ukrajinu?

Možná jo. Všichni máme z Ukrajiny vítr, ale Ukrajinci říkají, že kromě Donbasu tam všechno funguje. Co se týče expedice, tak tu máme kvůli Martinovi ten nejvzdálenější cíl. Než se ale objevil Martin, tak jsem u toho projektu dlouhodobě přemýšlel o Singapuru. Tam je Martin Forgač, jeden z evangelizátorů kryptoměn ze Slovenska, který tu byl na počátku také hodně aktivní. Dělá nějakou transakční aplikaci. Ještě v dřevních dobách kryptoměn, před lety, když myšlenky s Decentruckem vznikaly, jsem si říkal, že expedice do Singapuru by byla hodně zajímavá, právě protože globální komunita mohla cestu sledovat. Byl by to takový koráb, který by jel krajinou a světem a naplňoval by tu misionářskou koncepci Polis. Jako každý jiný projekt má svoji misi, tou misí je lokálně vzdělávat lidi v oblasti používání kryptotechnologií.

Je tu něco, co se nedá z té kamenné Polis do Decentrucku převést?

Strašně bych si přál, aby myšlenka Polis nebyla fixována k tomu domu. Celou dobu chci a přeji si, aby šlo o společenství a ten dům byl takový base camp nebo ambasáda, ve kterým se mohou skrýt třeba před EET (smích). Myslím si, že všechno je přenositelné. Komunita je živelný organismus, který se proměňuje. Některým lidem dává smysl pro ni věnovat svůj čas. Někdo půl roku, někdo tři roky a někdo rok. Za dobu, co Polis existuje, tak se tu protočily tři generace lidí, kteří se realizovali a šli dál. Truck má přidanou hodnotu. Je to něco jako čekání na Ježíška, že přistane jednou i v tom městě.

Jak tedy truck vypadá?

Auto je base camp, zázemí pro servis okolo. Smyslem je být ideálně na soukromém pozemku, postavit stan pro 20 lidí a běžný program, který tady provozujeme, vyvážet do těch měst. Neustále prosazuji to, abychom v městech kontaktovali rezidenty, kteří budou program sami tvořit. Nedává moc smysl, abychom dělali propagaci Polis v Českých Budějovicích, když se ti lidé staví v Polis jednou za rok, když jdou do Prahy něco vyřizovat. Naopak je to o tom, že lokální kryptokomunita v každém městě pocítí, že má nějaké zázemí. Jednou za rok to pro ně může být „svátek“ nebo moment, kdy se v rámci vlastní identifikace mohou s něčím spojit. Zároveň jim to ale nebrání v tom, aby pořádali meetupy v pronajatých prostorech přes rok.

Je to o tom, aby si lidé pronajali malou kavárnu, ideálně "crypto only", a ukazovali výhody kryptoměn. Kdybyste se mě dneska zeptal, jaké jsou ty výhody, tak bych to ze sebe těžko doloval. Zatím tu všichni v běžném provozu zažíváme jen nevýhody. Kdybyste ale položil otázku, co z toho máme, tak bych řekl, že z toho máme obrovskou zkušenost, která má vlastně globální význam. Je na nás, jestli tu zkušenost dokážeme přetavit v nějakou hodnotu. Tou nejsou ale peníze, to je jen transakční nástroj.

Jak tedy nyní vnímáte Polis?

Vnímám, že Paralelní Polis prožívá koncepční krizi. Tím je například to, že společenská změna, o které jsme před pěti lety referovali, přichází. Nepřichází tak razantně a rychle. Lidi o takovýto druh změny, nebo vůbec o změnu, nestojí. Místo toho, aby hledali novou cestu, jak změnit systém, tak se snaží neustále opravovat režim, což je úplně crazy. Já se ale bavím o filozofii, o tom hledání. Neříkám, že Polis přináší řešení. Paralelní Polis je platforma, kde bychom to řešení změny systému měli hledat.

Je to o tom, že Benda nám v roce 1978 dal poměrně jednoduchý a stručný návod. „Nebojujte se státem, nedává to smysl, akorát se vyčerpáte.“ Zároveň Timothy C. May v roce 1994 předpověděl dobu, ve které žijeme dnes, a možnosti technologií, které vzniknou, předpověděl i kryptoměny. Předpověděl, že státy, až se vzpamatují, tak proti těmto technologiím razantně vystoupí. To se čím dál více děje. Tenkrát ve Ztohoven naší myšlenkou bylo: „Pojďme zkusit spojit myšlenky Václava Bendy s vizemi Timothy C. Maye.“ Najednou jsme si uvědomili, že tenhle ten mashup nejenže dává smysl, ale vypadá to, že tento systém je pomyslnou škvírou v systémové pasti. Je otázka, jestli se ta trhlina bude rozšiřovat někam na darknet, nebo jestli se opravdu najde nástroj, který to bude zacelovat. Po pěti letech ale vím, že je pravda to, co jsme říkali už před otevřením Polis: „Kryptoměny jsou jen nástroj.“ Tou opravdovou revolucí jsou free-markety. Lidi jsou utržení z řetězů a nakupují, já tomu říkám na burze pro chudé, kryptoměny. Jsou samozřejmě jurodiví z toho, když to vyleze nahoru. Když to padá, tak mlčí a baví se o hokeji.

Pomohl prudký růst cen bitcoinu povědomí o kryptoměnách?

Ono to má dvě strany. To znamená, že ti lidé se vedle toho i spálili, anebo naopak ti, kteří nezainvestovali, ti říkají: „No jo, vždyť jsme vám to říkali, že jste kreténi.“ Objektivně nám to nepomáhá. Ano, máme na 14 dní plný dům, ale plný dům hamižných spekulantů. Možná jedno procento z nich pochopí, že největší zajímavostí bitcoinu není spekulace, ale to, že ten kdo používá bitcoin, je statement. Je to postoj ve společnosti. Já jsem si před dvěma lety zrušil bankovní účet a žiju. Důvodů je několik. Jednou za čas mi za účet kvůli banalitám skočili exekutoři a byli mi schopní blokovat dům. A taková fyzická skutečnost vás dovede k tomu, že nechcete být rukojmí.

Takže byste chtěli právě ukázat, jak platit bitcoiny třeba v Chánově, kde mohou mít lidé s exekutory zkušenosti? 

Touhu dorazit do Chánova máme. Přijet na několik dní a vysvětlit, že pokud budou svoje úspory držet v kryptoměnách, tak jim na to žádný exekutor nesáhne. Má to i druhou rovinu. Je otázka jestli lokální dealeři a lichváři budou mít o to sofistikovanější nástroj, jak lidi likvidovat. Tak ale nesmíte přemýšlet. My jim nechceme prodávat hrnce, chceme je edukovat. Jak se emancipovat na státu, který jejich kamarád rozhodně není.

Co aktuálně chystáte na podporu Decentrucku?

Připravujeme crowdfundigovou kampaň. To je dost důležité pro to, aby práce měla nějaký efekt. My to můžeme dotovat z vlastních peněz, ale efekt nebude zdaleka takový, jako kdyby jednotliví lidé sami pochopili, že to pro město může být velký posun k adopci kryptoměn. Truck může lokálním podnikům ukázat, jak lokálně akceptovat kryptoměny. Můžete dělat nejširší edukaci lidem, ale i sofistikovanější edukaci podnikům či restauracím. Bez crowdfundingu to půjde těžko.

Budete shánět peníze v kryptoměnách?

Teď bojujeme s tím, jestli bude crowdfunding "crypto only", nebo jestli budeme přijímat normální peníze. V Polis vlastně také přijímáme příspěvky od členů boardu v penězích. Doufám, že to tak dopadne, že nás lidé budou moci podporovat přes transparentní účet. Čím více se vybere, tím bude ve městě edukace kvalitnější už z logiky věci. Zaplatíme lidi, kteří tam pojedou. Nemůžu přikázat předním představitelům krypto scény, aby zadarmo přijeli přednášet. Možná jednou či dvakrát se nám to kvůli dobrým vztahům podaří, ale ne do všech měst. Pokud se vybere, tak tam truck může být déle než týden. Záleží na síle komunit, první rok jich tam může být pět a další rok už třeba dvacet.

Roman Týc (1974) se jako výtvarný umělec vždy soustředil na práci s technologiemi. V 90. letech vytvářel videokoláže, které animoval v reálném čase na speciálně sestaveném stroji. Tuto techniku dále rozvíjel ve vizuální skupině PureA. Týc se dostal do povědomí médií a veřejnosti prostřednictvím akcí diverzní skupiny Ztohoven, jíž je spoluzakladatelem, a která byla v roce 2013 pozvána na mezinárodní symposium do londýnské Tate Modern. Skupina se kromě mnoha kontroverzních projektů jako např. Mediání realita (atomový výbuch v živém vysílání České televize), Morální reforma (rozesílání fiktivních SMS zpráv mezi poslanci parlamentu), zasloužila o založení Paralelní polis. V r. 2011 byl Roman Týc zařazen jako součást kontextu mezinárodního aktivistického umění do prestižní publikace německého vydavatelství Gestalten s názvem Art & Agenda – Political Art and Activism. Svou tvorbu představil v DSC Gallery na třech samostatných výstavách, a to Grave Robber (2011), Jen blbni, zkazíš to všem… (2014) a Im Boden (2017). V současné době žije a pracuje v Praze.


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.