Ekonomie smutku. Deprese stojí ekonomiku stovky miliard


10:01 • 2. května 2018

Tagy: zdraví, ekonomie, Ekonomika, trh práce, Produktivita

Velké hospodářské krizi z roku 1929, kdy se nejprve zhroutily ceny akcií na newyorské burze a následně se připlížil hluboký hospodářský propad, se často přezdívá Velká deprese. To je přitom příznačné, jelikož tisíce těch, kteří přišli o majetek, a statisíce těch, kteří přišli o práci, patrně z velké části do depresí uvrhla. Nicméně, jak se zdá, lidé – a zejména pak pracovníci – trpí depresemi i tehdy, když se ekonomice daří dobře.

A v těchto případech možná pak ještě více. Když ekonomika šlape na plné obrátky, jsou to právě řadoví zaměstnanci ve spodní části pyramidy, kteří odvádí tvrdou práci, aby si za ni strhaní na konci dne odnesli nuznou mzdu. Ti, co stojí nad nimi, si sice standardně přijdou navíc, ovšem na druhou stranu na nich leží tíživé břímě zodpovědnosti. A extrémně stresující prostředí plné konkurenčních tlaků, které je typické právě pro současnou stále se zrychlující tržní ekonomiku, nepřidá na duševní pohodě ani jedné skupině.

Kocovina stojí stovky miliard. A Evropa ve spotřebě alkoholu vede

Duševní zdraví představuje stav spokojenosti, kdy si člověk uvědomuje svůj vlastní potenciál, dokáže se vyrovnat s normálním životním stresem, může produktivně a plodně pracovat a tak přispívat do své komunity, parafrázuje definici podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) server Business Live. Podle serveru BBC ovšem například ve Velké Británii každoročně opustí své zaměstnání kvůli problémům s duševním zdravím 300 tisíc zaměstnanců. Tyto problémy pak britskou ekonomiku stojí na ztraceném produktu každoročně 99 miliard liber (zhruba 2,87 bilionů Kč).

Mezi duševní problémy lze řadit také deprese, které se často nezdají být takovým problémem, aby kvůli němu lidé opouštěli zaměstnání, nicméně v souvislosti s tím, že vedou k častější nepřítomnosti a nižšímu výkonu v práci, jsou rovněž zodpovědné za nezanedbatelné náklady. Ztráty v souvislosti s absentismem a „presentismem“ (poklesem produktivity při přítomnosti v práci) v důsledku depresí odhadli Sara Evans-Lacko a Martin Knapp z London School of Economics ve své studii na 246 miliard dolarů ročně (5,067 bilionů Kč), přičemž jde o souhrnné číslo za Brazílii, Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Mexiko, Jižní Afriku a Spojené státy.

 

Mezi těmito zeměmi budí pozornost zejména Jihoafrická republika, kde je míra zaměstnanců trpících depresemi až povážlivě vysoká. Zatímco za všechny analyzované země šlo v průměru o 15,7 %, což je rovněž dost vysoké číslo, v Jižní Africe se reportovaný podíl pracovníků trpících depresí vyšplhal na 25,6 %. Jak výsledky studie sumarizuje server Fin24.com, jihoafrická ekonomika ztrácí v souvislosti s pracovníky trpícími depresemi na 232 miliard jihoafrických randů (téměř 395 miliard Kč), což je zároveň zhruba 5,7 % hrubého domácího produktu země.

Jak dodává server Business Live, jihoafrická vláda přitom vydává na léčbu duševních nemocí jen 5 % svého rozpočtu na zdravotnictví, přičemž náklady na léčbu duševních poruch byly odhadnuty dvakrát až šestkrát menší než ty, které nakonec duševně nemocný pracovník způsobí ekonomice. Například Jihoafrická asociace sociálních pracovníků v soukromé praxi odhaduje, že 50 % pracovních úrazů souvisí s užíváním návykových látek, ke kterému se často uchylují pracovníci trpící depresemi, což může zaměstnavatele stát až 25 % mzdy této osoby. Náklady na léčbu duševních nemocí, kam patří i deprese a úzkostné poruchy, přitom rostou s tím, jak se stadium nemoci prohlubuje. 

Overweight and underpaid: Víme, kolik stojí obezita na trhu práce

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.