Nehorázné platy šéfů? Odpuzují nejen spotřebitele, ale i zaměstnance


10:06 • 3. května 2019

Tagy: CEO, Mzdy, nerovnost, Behaviorální ekonomie, práce

I když řada radikálních ekonomů tradičně vysvětlovala nerovnost v příjmech jako výsledek nerovného boje mezi prací a kapitálem, dnes už není pracovník jako pracovník, a nelze je tedy všechny házet do jednoho pytle. Takovou zvláštní "třídou" jsou například ředitelé velkých firem. Ti sice také formálně spadají pod pracující, nicméně ve firemní i společenské hierarchii stojí úplně někde jinde než typický řadový zaměstnanec.

A někde jinde se samozřejmě pohybuje také výše jejich pracovních kompenzací; nejen platů a mezd, ale i různých bonusů, které jdou v případě vrcholného managementu velkých firem mnohdy do závratných částek. Například v roce 2017 si výkonní ředitelé 350 největších amerických společností vydělali 312krát více než průměrný zaměstnanec, zjistila studie amerického Institutu pro hospodářskou politiku (Economic Policy Institute).

Studie: Americké odbory snižují příjmovou nerovnost

Jestli je to adekvátní kompenzace za velkou dávku zodpovědnosti a stresující práci pod tlakem, posuďte sami. Nicméně jiný výzkum, tentokrát University of California v Berkeley, nedávno došel k závěru, že vysoký "CEO-to-worker pay gap", který vyjadřuje právě to, o kolik navíc si výkonný ředitel stojící na vrcholu pomyslné pyramidy řízení firmy přijde oproti typickému zaměstnanci, může škodit byznysu samotné firmy.

Arianna H. Benedetti a Serena Chen se ve svém paperu, který byl publikován odborným časopisem Journal of Experimental Social Psychology, zabývaly tím, jak jsou astronomické rozdíly mezi výdělky výkonných ředitelů a běžných pracovníků vnímány ze strany spotřebitelů, ale i potenciálních zaměstnanců.

Tisíc účastníků si mělo přečíst podrobný popis falešné firmy, která však byla modelována jako skutečná společnost. Následně ji měli zhodnotit podle různých kritérii - morálka zaměstnanců, blahobyt zaměstnanců, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, spolupráce, inovace, důvěryhodnost, globální dojem a spravedlnost. 

Popisy pro různé účastníky se však lišily právě odlišnými hodnotami CEO-to-worker gapu, a to v rozmezí od 25: 1 do 350: 1, což autorkám umožnilo sledovat, jak se jeho výše promítala v hodnocení firmy. Na základě toho přitom Benedetti a Chen potvrdily svou hypotézu, a sice, že reputace firmy je negativně ovlivňována vysokým rozdílem mezi odměnou pro výkonného ředitele a běžného zaměstnance.

 

Účastníci studie také odpovídali na otázku, zda by si u dané firmy něco koupili, anebo zda by se tam šli ucházet o zaměstnání. V obou případech tato pravděpodobnost klesala s tím, jak se zvyšoval CEO-to-worker gap. Bylo zajímavé, že účastníky nezajímal ani tak absolutní plat výkonného ředitele, jako spíše právě tento poměr. To autorky vysvětlují přirozenou lidskou averzí k nerovnosti, která se utváří již v raném věku.

„Pokud CEO vydělává spoustu peněz a průměrný dělník má také dobrou mzdu, lidé mají pocit, že je bohatství distribuováno spravedlivěji a na oplátku budou mít pozitivnější dojem ze společnosti,“ vysvětila Serena Chen, profesorka psychologie na University of California, pro Berkeley News.

Podobně jako výsledky tohoto experimentu hovoří i analýza recenzí společností, kterou autorky provedly na portálu pro hledání práce Glassdoor.com. Firmy s vysokým CEO-to-worker gapem vykazovaly nápadně horší hodnocení ze strany zaměstnanců než ty, kde byly rozdíly ve výdělcích nižší.

„Naše studie ukazuje, že poměry výdělků CEO k výdělkům pracovníků jsou pro zaměstnance i spotřebitele důležité,“ myslí si Arianna H. Benedetti. „Tyto výsledky naznačují, že nyní, když veřejně obchodované společnosti začaly zveřejňovat tyto poměry, musí si tohoto být vědomy a také být připraveny na důsledky, které by takové zveřejnění mohlo mít,“ dodala druhá z autorek.

Chudí vs. bohatí. Nerovnost motivuje ke krádežím i k násilí

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.