Šéf Roklen CF: Nejen START. Alternativy rostou jak houby po dešti

,
17:46 • 25. září 2018

Tagy: investice, burza, crowdfunding, Finance, Akvizice, START, Fundlift

Vedle hlavního trhu se na pražské burze formuje zajímavé podhoubí, které není motivováno pouze inciativou samotné pražské burzy, ale taktéž přebytkem kapitálu, který tlačí alternativní poskytovatele služeb ke vzniku nových produktů, říká Jakub Burda z Roklen Corporate Finance. Na trendy, v oblasti fúzí a akvizic, se ho v rozhovoru pro Roklen24 ptal portfolio manažer Top Stocks Jan Hájek.

Ján Hájek: Jak to v Česku vypadá s alternativními trhy?

Jakub Burda: Společně s kolegy v Roklenu kvitujeme inciativu pražské burzy, která na jaře letošního roku rozjela menší trh pro středně velké české společnosti s názvem START. Úspěšně se podařilo upsat dvě společnosti v rámci prvních dvou obchodních dnů v květnu a v červnu, konkrétně společnosti Fillamentum a Prabos. Každá je z jiného ranku. Fillamentum je čistě technologická firma a Prabos je tradiční firma ze Zlínského kraje vyrábějící obuv. Ukázalo se, že určitý zájem investorů tu je a naznačuje se trend, který se prolíná nejen Českou republikou, ale i celou Střední Evropou.

Burda_Hajek_final from Roklen24.cz on Vimeo.

Ján Hájek: Jak na trend reagujete?

Jakub Burda: Snažíme se jej sledovat doma i v zahraničí. Před několika lety jsme jako první iniciovali prostředí, které je tak trošku pod rozlišovací schopností velkého kapitálového trhu. Týká se investičního crowdfundingu, který umožňuje drobným investorům zainvestovat do středně velkých a menších českých firem a spolu s nimi tvořit růstovou strategii. Myslíme si, že to není jen o našem produktu Fundlift, ale vidíme růst další platformy jako houby po dešti. . Konkurenci vítáme, protože ona sama o sobě vede k určité kultivaci trhu. Na stranu druhou nejsme příznivci agresivního bujení a jsme rádi za existenci regulátora. ČNB správným tlakem a dotazy vytváří prostředí, které se nevymyká kontrole. Myslíme si, že alternativní trh má být do jisté míry regulován, na druhou stranu zde musí být prostor pro jednoduchou realizaci menších investičních záměrů. 

 

 

Ján Hájek: Jak byste hodnotil průběh fúzí a akvizic na českém trhu a také srovnání velkých, středních a malých transakcí.

Jakub Burda: Červenou linkou transakčního prostředí v české ekonomice je stavební sektor v oblasti výnosových nemovitostí. Trh, který stále není nasycený z hlediska nabídky. Vidíme boom nemovitostí residenčního charakteru. Zcela určitě tak hrajou prim transakce v nemovitostech, ale i v infrastruktuře a telekomunikacích, či výrobním sektoru. To jsou ty velké dealy.  Avšak je třeba se také zaměřit na segment středně velkých transakcí, kde vidíme výrazný nárůst. Sledujemezde zejména velkou poptávku a možná menší nabídku. Jedná se o sektory vývoje softwaru, IT a kybernetické bezpečnosti. Neboť dochází k digitalizaci konvenčního podnikatelského prostředí, je potřeba kapacity, která vše zajistí a vybuduje. Ten, kdo takové kapacity umí zorganizovat, má možnost využít  pozitivního ekonomického cyklu pro svojíspolečnost. Registrujeme v tomto poptávku nejenod IT firem, ale již dávno to není jen o vývoji softwaru, ale také o internetu věcí, nebo přenosových soustavách, které firmy používají v robotizaci. Ta už u nás probíhá delší dobu. Na našem trhu existují mnohé středně velké české firmy, které jsou v této oblasti využívány mezinárodními koncerny.

Ján Hájek: Když se podíváme na strukturu, kdy Česká republika má historicky silnou průmyslovou tradici, projevuje se to nějak na trhu fúzí a akvizic?

Jakub Burda: Červenou linkou české ekonomiky je stále stavební sektor. Je to trh, který stále není nasycený. Vidíme tu stále boom nemovitostí rezidenčního charakteru. Zcela určitě jsou to transakce v nemovitostech, infrastruktuře a telekomunikacích a výrobním sektoru. To jsou ty velké dealy. Je ale potřeba se podívat do segmentu středně velkých transakcí, kde vidíme výrazný nárůst. Vidíme tam zejména velkou poptávku a možná menší nabídku. Jedná se o sektory vývoje softwaru, IT a kybernetické bezpečnosti. Dochází k digitalizaci konvenčního prostředí a potřeba kapacity, která to zajišťuje je enormní. Ten, kdo ty kapacity umí zorganizovat, má velmi pozitivní cyklus společnosti. Registrujeme poptávku od IT firem, ale není to jen o vývoji softwaru, ale také o internetu věcí nebo přenosových soustavách, které firmy používají v robotizaci. Ta už u nás probíhá delší dobu. Jsou tu mnohé středně velké české firmy, které jsou i využívány mezinárodními koncerny.

Šéf pražské burzy Koblic: Trh Start je živý projekt

Ján Hájek: Jaký je typický investiční profil investorů, kteří se o tento segment zajímají?

Jakub Burda: U větších transakcí vévodí trhu především velké české investiční a finanční společnosti. Vedle nich lze nalézt polonárodní společnosti typu ČEZ (a jeho dceřinné společnosti). Pokud se podíváme naobjemově nižší vrstvu, tedy transakce okolo jedné miliardy a níže, dostáváme se do prostředí menších investičních fondů, tedy správců majetku. V tomto segmentu vidíme vzrůstajícíaktivitu. Z mé zkušenosti mohu řící, že každé dva až tři týdny se u mne ohlásí nový investor, který se nezabývá veřejně obchodovatelnými společnostmi, ale spíše se dívá do privátního sektoru investic. V poslední době také vidíme zvýšenou aktivitu strategických investorů lokálního charakteru. Zasjímavé srovnání oproti stavu před pěti až deseti lety, kdy se snažili kompetenci pomocí akvizice na trhu získat zahraniční investoři. České firmy se snaží buď lokálně doplnit svoje kompetence, trh, anebo se vydávají na akviziční nákupy z obdobných důvodů za hranice, do okolních států.

 

 

Ján Hájek: Brzy bude 30 let od revoluce. Začíná tedy období, kdy lidé, kteří budovali na přelomu 90. let firmy, přemýšlejí o tom, že předají firmy svým následovníkům nebo mimo rodinu. Co si myslíte o tomto fenoménu?

Jakub Burda: Je to určitě zásadní téma pro českou ekonomiku, protože tito lidé jsou hnacím motorem pro prosperitu a také transakční prostředí. Otcové zakladetelé i matky zakladatelky vybudovali byznys a rozmýšlejí, jak s ním dál naložit. Odvážným krokem je pak přijetí rozhodnutí, že v rodině neexistuje vhodný následník pro vedení firmy. V takovém případě je dobré mít nějaký plán. Například převod majetku z výrobní společnosti do správy aktiva s pasivním příjmem a profesionálním managementem. Druhá možnost je pak monetizovat úsilí vložené do vybudované firmy formou prodej společnosti na trhu. Jednoznačněje potřeba na tento krokspolečnost připravit, zejména pokud se jedná o vypěstování či instalaci samostatného managementu, který vytvoří vhodné prostředí udržující hodnotu společnosti a je nezávislý na původním zakladateli firmy. Velmi přirozenou praxí, se kterou se v rámci Roklen Corporate Finance setkáváme je, že se nalezne vhodný investor, který s firmou vlastnicky tzv. poběží dál a společnost je mu prodána s tím, že se její majitel dál bude určitým způsobem podílet na  jejímprovozu a rozvoji. Toto je pro nás opravdu typické zadání. Ve více než polovině případů to pak končí prodejem majoritního pči celého podílu ve společnosti. Jsem pyšný, že taková investorská iniciativa vychází od v poslední době zejména od českých strategických investorů.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.