Očima českého těžaře: Domácí těžba kryptoměn už je jen koníček


10:04 • 13. srpna 2018

Tagy: Kryptoměna, Bitcoin, FinTech, těžba, Technologie

Začnete pro zábavu těžit doma, ale postupně se rozrůstáte po celém domě, až vyrostete do velikosti předního českého těžaře. Vladimír Vencálek, CEO Invictus Mining, pro Roklen24 popisuje nejen strasti začínajících těžařů, ale zamýšlí se i nad budoucností celého odvětví.

Co říkáte, když se Vás babička zeptá, co že to děláte jako těžař kryptoměn?

Babičce bych asi řekl nesprávnou definici, že těžba je velmi náročná operace, na základě které probíhá potvrzování transakcí. Že babička nemusí posílat peníze přes banku nebo poštu, ale tu transakci zprostředkuji já a nechám si za to vyznamně menší poplatek než banka.

A kdyby chtěla slyšet správnou definici?

Začal bych asi tím, že algoritmy jednotlivých kryptoměn v sobě mají zabudovanou odměnu. Ta poskytuje motivaci pro ověřování transakcí i na začátku, kdy v té síti nic neprobíhá. Postupem času, kdy začne probíhat více a více transakcí, začne být motivací spíše poplatek za transakci. Odměna je ale zárukou, že budou těžaři pracovat, i když měnu skoro nikdo nepoužívá.

Když se na to kouknete u Bitcoinu či Etherea, tak je to vymyšlené tak, aby odměna spadla k nule ve chvíli, kdy bude v síti dostatek transakcí, které nás těžaře uživí.

To ale nikdo neví, jestli se bude v budoucnosti více používat.

Kdyby to nikdo nepoužíval, tak ještě pořád existuje možnost tzv. forku, tedy změny pravidel na základě shody všech těžařů. Například měna Ethereum Classic před nedávnem snížila obtížnost těžby, protože původně jsme se domnívali, že v této době se bude používat více. Těžaři tak nyní dostávají více na odměnách.

A co těžaři, co s tím nesouhlasili?

Tohle byla populistická věc, takže těžaři rádi souhlasili, že se odměna zvýší. U větších a starších sítí, jako je Bitcoin, bude těžší to prosadit, protože těžaři už nějaké bitcoiny mají a tento krok by jim je znehodnotil. U mladých sítí to je poměrně jednoduché.

U Bitcoinu by se to stát tedy nemohlo?

Každá síť se bojí, že těžaři začnou přecházet jinam. U Etherea, Etherea Classic nebo Monera, které se dají těžit na grafických kartách, je to mnohem více konkurenční prostředí než u Bitcoinu. Když se něco přestane vyplácet, těžaři snadno přepnou na jinou měnu. Bitcoin je specifický tím, že se těží na specializovaných těžebních strojích, které nejde použít na většinu jiných měn. Pro těžaře je tak těžší odejít. Já sám úplně nejsem fanouškem těchto specializovaných, tzv. ASIC minérů.

Proč?

Pokud bychom chtěli, aby Bitcoin byl penězi, tak ASIC minery jsou asi dobrý nástroj. S tím nemám problém. Osobně ale zastávám názor, že v budoucnu budeme mít kryptoměnu, která nebude využívat výpočetní výkon jen pro peněžní funkce, ale těžaři budou vykonávat i jinou práci. Jejich výkon bude využíván i k něčemu jinému.

A nějaká měna už to umí?

V tuto chvíli to umí například SONM nebo GOLEM a já osobně začínám mít čím dál více zájem o mince, jako je Callisto. Je to mince, která je úzce specializovaná na audity chytrých kontraktů nad sítí Ethereum, Ethereum Classic a dalších. Chytré kontrakty jsou zatím dost nebezpečné. Stojí za tím silný tým vývojářů. A líbí se mi to hlavně kvůli tomu, že je to první pořádná aplikace tzv. DAO, tedy decentralizovaných autonomních organizací. Líbí se mi, že neslibují, že to všechno bude perfektně fungovat, ale narovinu přiznávají, že je potřeba spousta práce a apelují na komunitu, ať se zapojí. Je fajn, že nic přehnaného neslibují.

Což dneska slibuje leckdo hory doly.

Když máte dobrý marketing, tak prodáte cokoliv. Třeba na Ethereum Classic se mi líbí, že oni naopak nejsou vůbec schopni prodat všechny svoje úspěchy. Každý týden vydají nějaké malé vychytávky, ale nikdo to neví. Podobně mě třeba překvapilo, jak maká tým měny Lisk. Nesnaží se jen vyvolat nákupní horečku skrze sliby. Je spousta měn, kde se toho děje hodně, ale nejsou moc vidět. Naopak existuje spousta takových, kde se neděje nic, ale vidět jsou.

Proč Ethereum Classic a ne Ethereum?

Já si myslím, že Ethereum může mít v budoucnu problém. Běží nad ním hromada dalších věcí a velikost jeho blockchainu rychle roste. Samozřejmě Vitalik (Buterin, hlavní vývojář Etherea, pozn. red.) to má vyřešené. Nikdo to tedy nikdy neviděl, nikdo ani neslyšel, jak by to mělo fungovat, ale Vitalik to zařídí. Jak říkám, proto se mi líbí Ethereum Classic, protože jsou upřímní.

Jste představitelem firmy, která na kryptoměnách vydělává jejich těžbou. Co to dnes obnáší být těžařem?

Našim cílem je, aby naši klienti vydělali peníze. Nakoupí si u nás těžební hardware a my se jim o něj staráme a poskytujeme rady, které měny mají těžit. Tím, že dává peníze do faktických strojů, tak se mu snižuje riziko.

A vydělávají, i když ceny kryptoměn například letos na začátku roku spadly?

Záleží na tom, s jakým úmyslem do toho člověk jde. Drtivá většina našich klientů do toho vstupuje s horizontem alespoň dva roky. Ale ano i v případě, že ceny spadly, tak je těžba stále profitabilní, i když se prodlužuje návratnost investice.

Cena se ale nemusí hnout celé dva roky. Když lidé nebudou kryptoměny chtít, cena může spadnout k nule.

To se může stát, ale nevěřím tomu. Třeba u Bitcoinu si nemyslím, že by adopce významně spadla. Můžeme o tom debatovat u dalších alternativních kryptoměn, ale i tam si myslím, že jsme schopni predikovat jejich neúspěch. Z technologického hlediska. Samozřejmě nejsme schopni predikovat rozhodnutí ČNB zakázat kryptoměny, to nejde.

Dává dnes ještě smysl těžit doma?

Nedává. Pokud to není koníček. Znám spoustu lidí, kteří to mají jako koníček, takže nepočítají svůj čas. Potom na tom můžou i vydělat. Ale času to stojí hodně. Jsou to stroje a stroje bývají zlomyslné a umí si vás pěkně povodit.

A když počítáte svůj čas?

Pokud chcete mít jeden stroj, máte levnou elektřinu a nevadí vám horko, potom to ještě nedávno šlo. Ale nemáte to zabezpečené, musíte odvádět teplo, je to náročné. Pojištění, chlazení, větrání, zabezpečení, je toho hodně. Myslíte si, že to zvládáte, ale pak přijde léto a zjistíte, že vám mašiny skoro hoří. Doma máte všude větráčky a trubky. Pak máte pět mašin celkem za stovky tisíc a začnete dělat zásadní úpravy doma. Musíte začít řešit revize, rozvaděč, vyhazuje to pojistky. V garáži máte sedm strojů, jste na dovolené s rodinou a všechny vám přestanou odpovídat. Teď nevíte, jestli vám shořel dům nebo je někdo ukradnul. Nakonec za vámi přijde manželka a řekne, že to půjde pryč, nebo půjdete vy. Tak jsem to začal dělat profesionálně a vybudovali jsme od té doby 2 datacentra u elektráren.

Nedávno vykradli těžaře na Islandu, nemáte strach?

Musel to být inside job. Někdo zevnitř o tom věděl. Museli byste mít partu lidí a za noc byste neukradli ani sto mašin. Všechny jsou přišroubovaný, těžký, to nejde. Navíc jakmile jedna přestane těžit, tak to hned víme a máme pohybové senzory a kamery.

A požár nehrozí?

Všechno máme nehořlavé, na všechno jsou revizní zprávy, máme protipožární čidla, řešíme i pokročilejší hasící systém a hlavně jsme pojištění. Kdyby bylo nejhůř, tak začne někde doutnat kabel, bylo by to nepříjemný, ale naše farma neshoří.

Neničí těžaři planetu?

Naopak. Prvně, těžaři využívají obnovitelné zdroje. Zadruhé, těžaři poskytují síti stabilitu, protože chtějí neustále stabilní příkon. Proto musíme i platit za nové rozvaděče, nová trafa, takže reálně obnovujeme infrastrukturu, která je třeba i třicet let stará. A nakonec platíme obrovské peníze výrobcům elektřiny. Kdybychom měli elektřinu zadarmo, tak nic neřeknu, ale my za ní platíme. Navíc je tu obrovské množství elektráren, které by dokonce bez těžařů pravděpodobně ukončily činnost.

Jeden problém ale vidím, a to je teplo. Snažíme se vymyslet, jak využít teplo, které při těžbě vzniká. Jsou nápady na sušení dřeva nebo třeba na vytápění budov. Myslím, že letos už budeme umět teplo komerčně využít.

A jaká je budoucnost těžby? Nebudeme v budoucnu pálit většinu energie jen kvůli kryptoměnám?

Nemyslím si. Náročnost je vyšší a vyšší. I kdyby kryptoměny vyrostly na ceně, tak se běžně stává, že je nedostatek komponentů na výrobu těžebního stroje a postavit novou fabriku na grafické karty trvá pět až deset let. Není to jednoduché. Ale stát by se to mohlo.

Nakonec by do toho vstoupil stát a těžaře omezil nebo zdanil.

To je možné. Ale myslím si, že těžbu není tak jednoduché škálovat. Každopádně pro další vývoj bude důležité, jak se vyvine samotná technologie kryptoměn. Dřív nebo později se kryptoměny prolnou skrze tzv. sidechainy. Že bude jeden velký hlavní blockchain a alternativní řetězce se k němu připojí. Akorát zatím moc nevíme, jak to udělat. Třeba zmiňované Callisto se snaží být sidechainem několika kryptoměn najednou, což je docela sousto. Uvidíme.

Zatím se mi alespoň líbí myšlenka, že bychom část, třeba 10 %, výkonu na čas přepínali pro jiné komerční využití. Většinu času bychom těžili, ale část výkonu bychom poslali univerzitám, aby ho využily ke svým výpočtům, jak dělá například kryptoměna SONM nebo GOLEM. Buď za peníze, ale možná i jen tak, abychom něco vrátili veřejnosti.

Kolik kryptoměn nakonec přežije?

Těch velkých tak deset. Potom bude možná dost místních regionálních na menší projekty, ale těch velkých se víc neuživí.

RSS

Dominik Stroukal je držitelem doktorátu z ekonomie z Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedle studia ekonomie absolvoval Fakultu sociálních věd UK, kde se věnoval sociologii médií. Tři roky byl předsedou Ludwig von Mises Institutu pro Českou a Slovenskou republiku, dva roky místopředsedou pro publikace. Přednáší na PPE programu VŠ CEVRO Institut, ekonomické předměty na Vysoké škole finanční a správní a na gymnáziu PORG.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.