Jaké úspory přináší posun času?


16:03 • 30. března 2019

Tagy: Ekonomika, Posun času

Energetická úspora díky pravidelným změnám času je dnes zhruba o půlku vyšší než na podzim 2019 - a tudíž nadále směšně malá.

Na podzim roku 2016 jsem nabídl zjednodušený odhad národohospodářského přínosu energetických úspor plynoucích z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku.

Výsledkem bylo, že „posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle“. Zisk vyšel konkrétně kolem 30 milionů korun.

Od té doby došlo k určitým změnám v hodnotách některých parametrů. Nabízí se tak možnost výpočet aktualizovat s použitím těchto nových hodnot. Zdroje výpočtu a základní kroky jsou tytéž. Změny hodnot za uplynulé období lze heslovitě popsat takto (detaily postupu výpočtu lze nalézt v původním textu z října 2016):

• Použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie přibližně o 6 setin procenta. Zde ke změně nedošlo.
• Roční spotřeba elektrické energie za poslední dva dostupné roky (tj. 2017 versus 2015) vzrostla přibližně o 3 %.
• HDP se zvýšilo o cca 12 %.
• Cena elektřiny vzrostla zhruba zhruba o 50 %.

Každoročním posouváním času tedy v poměru k výkonu ekonomiky získáváme ročně asi jedenapůlkrát víc (konkrétně o 3 % -12 % + 50 % = 41 % víc) než na podzim 2016. Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle nikoli o jednu minutu, nýbrž o minutu a půl.

Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.

Konec má podporu europarlamentu

Zmatky kolem každoročního posouvání času na jaře a na podzim zřejmě za pár let skončí. Místo nich ale hrozí nástup nových zmatků, snad ještě horších. Z celé kauzy tak plyne jedno obecné politické ponaučení.

V souladu s přáním 84 % obyvatel EU, kteří se k této věci vyslovili ve veřejné konzultaci v roce 2017, podpořil Evropský parlament návrh směrnice, která ukončí celounijní posouvání času (na letní koncem března a zpátky na zimní koncem října), a to počínaje rokem 2021.

Podle všeho však zatím hrozí nová komplikace: návrh směrnice neurčuje, jaký čas má v jednotlivých zemích EU platit. Namísto plošných zmatků dvakrát za rok tak nově hrozí zmatky vždy, když se budeme přemisťovat z jedné členské země do jiné. Je pozoruhodné, že zrovna u věci, kde by harmonizace byla tak evidentně přínosná, se navrhovaná evropská legislativa (zatím) stydí takovou harmonizaci zemím nařídit.

Z hlediska biologie je lepší čas zimní. Pro „nastartování“ organismu je totiž lepší se budit do světla, a počet dní v roce, kdy se budeme budit do světla, je vyšší v případě času zimního než letního. Jenomže Evropská komise měla ten nešikovný nápad, že se obyvatel Evropské unie zeptala nejen na zrušení střídání časů, ale i na to, který čas by po zrušení střídání preferovali. A výsledek se dostavil: v naprosté většině zemí lidé upřednostňují čas letní. Důvody zmíněného harmonizačního studu jsou tedy zřejmě hlavně politické: hlas lidu chce něco jiného než hlas „rozumu“ (uvozovky používám proto, že mnozí laskaví čtenáři těchto textů nic takového jako rozum ve smyslu objektivního „dobra“ neuznávají).

Poučení je jasné. Pokud osvícený politik (dejme tomu, že takoví existují) chce dát lidem dobro a jako lepší vidí variantu A než variantu B, neměl by se svých oveček ptát. Ovečky si totiž můžou vybrat B – a osvícený politik má problém.

Text původně vyšel na blogu autora.

RSS

Ekonomický analytik České spořitelny se slabostí pro popularizaci ekonomie, hudbu, filmy Karla Zemana, cestování, čaj naan a spoustu dalších věcí.

Člen představenstva České společnosti ekonomické, v období 2010-2012 její prezident. Přednášel na půdě IMF, OECD a dalších zahraničních institucí.
Autor ZŠ učebnice finanční gramotnostiVŠ učebnice behaviorální ekonomie a spoluautor dvou knih ekonomických pohádek pro malé děti. Realizoval cca 50 seminářů finanční a ekonomické gramotnosti pro učitele po celé ČR.

V blogových textech se zaměřuje především na českou ekonomiku, fiskální politiku, měnovou politiku, bankovní regulaci apod. Dříve dlouhá léta působil v České národní bance jako poradce bankovní rady a ředitel odboru měnové politiky a strategie.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.