„Bullshitters“ aneb Když bohatí nevědí, o čem mluví


12:17 • 15. května 2019

Tagy: úspěch, bohatství, Behaviorální ekonomie, průzkum

Výrazné rozdíly v příjmech, ať už jde o ty specifické, jako jsou v průměru vyšší platy mužů oproti ženám, anebo ty obecné, kdy zkrátka chudí vydělávají méně než bohatí, budí v mnoha srdcích rozhořčení zejména tím, že se zdají být ilustrací jakési inherentní nespravedlnosti, která v tržní ekonomice panuje. Oponenti však tvrdí, že jde o "nespravedlnost" nezbytnou, jelikož kdyby ti, kteří jsou schopnější než ostatní, nebyli systémem lépe odměněni, pak by také neměli žádnou motivaci využívat svých schopností pro produktivní ekonomické aktivity, a využít tak svůj potenciál k podpoře prosperity celé společnosti.

Ne vždy však k úspěchu potřebujete skutečné schopnosti; mnohdy se stačí jen tvářit, že víte, co děláte, domnívají se John Jerram, Nikki Shure a Phil Parker. Ti se tak ve svém výzkumu zaměřili na zkoumání tak trochu alternativní cesty k úspěchu oproti té, kdy jste schopný člověk na svém místě. 

Ekonomové z University College of London a Australian Catholic University se na datech více než 40 tisíc patnáctiletých osob z devíti převážně anglicky mluvících zemí konkrétně pokusili změřit rozsah specifické schopnosti, která vám sice může dopomoci k úspěchu, nicméně s přispíváním k prosperitě nemá nic společného, ba spíše naopak. Jedná se přitom o umění tvářit se tak, jako že jste expert na něco, čemu ve skutečnosti vlastně moc nerozumíte (případně vůbec).

Podle vědců jsou lidé čím dál tím hloupější. Kdo za to může?

Osoby, které byly obdařeny touto "schopností", autoři nazývají jako "bullshitters", jak ostatně naznačuje název jejich odborného článku, který vyšel letos v dubnu. Související umění předstírat, že víte, o čem mluvíte, i když to není pravda, je v textu označováno zkratkou "BS". Hodnota BS pak zároveň vyjadřuje to, jak moc dobrým umí být daný jedinec "bullshitterem".

Úroveň BS se Jerram, Shure a Parker rozhodli měřit pomocí dotazníku, kde respondenti obdrželi seznam 16 oblastí z matematiky, přičemž u každé z nich měli označit, jak moc danou oblast ovládají, a to na na škále od 1 do 5 (tedy od "nikdy jsem o tom neslyšel" do "této oblasti rozumím velmi dobře").

Aby mohli výzkumníci zjistit, jak moc jednotlivci své schopnosti nadsazují, museli by samozřejmě znát jejich skutečnou úroveň, o které však data neměli. Za účelem určení míry BS tedy přidali do dotazníku tři "matematická témata", která však byla pouhými výmysly. Úroveň BS pak v odpovědích sledovali podle toho, kdo těmto smyšleným matematickým oblastem podle svých slov rozumí.

Výsledky přitom ukázaly, že existují systematické rozdíly mezi oběma pohlavími. Nepřekvapivě byla vyšší míra BS zjištěna u chlapců, kteří předstírali odborné znalosti ve větší míře než dívky ve všech devíti zemích. Rozdíl měřený pomocí směrodatné odchylky přitom v některých zemích dosahoval téměř poloviny, shrnuje server The Sydney Morning Herald.

Bohatství pohledem DNA. Mají „to“ pracháči v genech?

Dále se ukázalo, že úroveň předstírání odborných znalostí je v systematickém vztahu také s ekonomickou třídou jedince. Z výsledků je patrné, že čím vyšší ekonomický status, tím má člověk vyšší míru BS. Jinými slovy platí, že čím bohatší člověk, tím lepší "bullshitter".

Co se pak týče agregovaných dat za jednotlivé země, největší "bullshitters" se ukázali být Kanaďané, následovaní druhými Američany a třetími Australany.

Chudák, nebo boháč? Váš ekonomický status odhalí vaše tvář

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.