Velmoc jménem rudý drak. Sedm dominancí Číny, o kterých jste nevěděli


16:13 • 8. srpna 2019

Tagy: Čína, globalizace, Svět, Ekonomika, ekologie, umělá inteligence, růst, USA, Technologie

Tři desetiletí nevídaného hospodářského rozkvětu udělaly ze země rudého draka důležitého hráče na globálním ekonomickém poli, kterého už lze ignorovat jen velmi těžko. Třebaže čínská ekonomická expanze již postupně slábne, ještě nedávno Čína patřila k nejrychleji rostoucím hospodářstvím světa a dnes je horkým kandidátem na to, stát se v příštích pár letech největší ekonomikou světa, a sesadit tak z trůnu dlouho neohroženě vévodící Spojené státy.

Oblastí, kde Číňané trhají rekordy, je však mnohem více. A málokdo si uvědomuje, s jakou supervelmocí to vlastně máme co do činění. I proto přineslo Světové ekonomické forum (World Economic Forum, WEF) tak trochu oslavný článek, který shrnuje čínské úspěchy a zdary. V čem tedy rudý drak ještě vyniká?

Vládne oblasti umělé inteligence. Z 608 patentů, které byly v minulém roce zaregistrovány u Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organisation), měli více než tři čtvrtiny, a sice přesně 473 kousků, na svědomí právě Číňané. Dle statistiky stojí také za celou třetinou patentů podaných v segmentu blockchainu. Čínská vláda navíc vláda údajně investuje miliardy do podpory vývoje v oblasti AI, včetně vytvoření rozvojového parku AI za 2 miliardy dolarů v Pekingu, dodává WEF.

Tvoří domov třetiny globální populace jednorožců. V roce 2018 fungovalo v Číně celkem 186 firem s hodnotou přesahující jednu miliardu amerických dolarů. To přitom znamená, že zhruba každý třetí "jednorožec", který běhá po světě, má svůj domov v zemi rudého draka. Navíc v roce 2018 jich zde vzniklo 97; to tedy vychází na zrození jednoho nového jednorožce každé tři až čtyři dny. Čína také buduje obří technologické centrum skládající se z 11 měst, které se patrně brzy stane konkurencí amerického Silicon Valley.

Svět jednorožců v číslech. Dohoní Čína Silicon Valley?

Je průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Čína je sice známá spíše jako přední producent emisí všeho druhu a spolu s Indií jako aspirant na nejznečištěnější zemi světa, možná právě proto je však ve vývoji v rámci využívání neobnovitelných zdrojů energie velmi daleko. V průběhu loňského roku zde bylo vybudováno více kapacit pro výrobu energie z vody a slunečního záření než v kterémkoliv jiném státě na světě. 

Z pěti největších solárních elektráren na světě jsou přitom hned tři umístěny v Číně. Podle Mezinárodní energetické agentury (International Environmental Agency, IEA) sice v roce 2040 průměrná čínská domácnost spotřebuje přibližně dvakrát více elektřiny než dnes, nicméně potěšující zprávou na tom je, že podíl této energie generované z uhlí se sníží z 58 na 32 procent.

Nafouklý rudý drak aneb Za pár let ekonomikou číslo jedna, ale jen papírově

Roste zde nová světová vegetace. Přestože území Číny pokrývá pouze 6,3 % zemské pevniny, od roku 2000 se zasloužila o celou čtvrtinu ekologizace krajiny v globálním měřítku. Z toho přitom dvě pětiny představovalo vysazování nových lesů, a to především v rámci programu ekologického zalesňování pojmenovaném Shandong. Za pět let se podařilo osadit stromy plochu o 67 000 hektarech neúrodných hornatých svahů a na slaném pobřeží, čímž se rozšířil lesní porost a zlepšila se biologická rozmanitost.

Nejraději jezdí na elektriku. V Číně se v minulém roce uskutečnila více než polovina prodejů elektrických automobilů v v rámci celosvětového trhu. Čína zároveň produkuje více než polovinu světových baterií vozidel a předpovídá se, že zdejší ceny klesnou do bodu, kdy v Číně budou levnější elektromobily než vozidla na fosilní paliva. Nedávno pak čínští výrobci na přehlídce v Šanghaji představili 10 nových modelů elektrických automobilů.

Konzumerismus na vzestupu. Číňané utrácejí jako šílení

Čínští turisté řídí růst globálního cestovního ruchu. Jak se Čína otevírala jiným zemím, její občané se rozhodli prozkoumat svět. Počet čínských občanů, kteří vyrážejí zahraniční dovolenou, roste ročně o více než 6 procent a McKinsey předpovídá, že příští rok vyjede za hranice 160 milionů Číňanů. V roce 2017 navíc čínští turisté v zahraničí utratili více než čtvrt bilionu dolarů, čímž s přehledem strčili do kapsy i hýřivé Američany.

Je rozvojovým lídrem v oblasti konkurenceschopnosti. V roce 2018 si Čína v rámci Indexu globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index), který sestavuje WEF, vysloužila 28. místo, což je nejvyšší příčka v rámci skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), která označuje země, jež byly v posledních patnácti letech považovány za tahouna světové hospodářského růstu. Vysoce přitom byly hodnoceny zejména čínské investice do výzkumu a vývoje, infrastruktury a zavádění informačních a komunikačních technologií.

Nafouklá Čína splácí účty. Bankroty svých firem

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.