Trpělivost a kapitál


10:54 • 11. května 2020

Tagy: ČR, private equity, investice

Ne nadarmo se říká, že trpělivost růže přináší. To, co platí v investování obecně, platí v investování v oboru private equity dvojnásob. Tato investiční disciplína se totiž vyznačuje především svou dlouhodobou povahou. Všichni jsme v posledních týdnech sledovali, jak příchod koronavirové krize natropil spoustu okamžité paseky na veřejných trzích, kde z povahy věci byly ztráty vidět okamžitě. Investice v private equity z řady důvodů takovou bezprostřední volatilitou netrpí, což nás a naše investory mohlo v takto turbulentní době alespoň částečně konejšit. Přesto i zde platí, že všichni, kteří již měli na základě obvykle dobrých výsledků uplynulého období svou budoucnost náležitě spočítanou, se z dlouhodobého hlediska sice nejspíš nepřepočítali, ovšem budou muset své kalkulace na čas odložit stranou a obrnit se především trpělivostí.

Odvětví private equity zůstane ambiciózní a robustní alternativou k veřejným trhům

Vzhledem k tomu, že private equity spočívá v investování peněz institucionálních investorů do veřejně neobchodovatelných aktiv, základním hnacím motorem celého odvětví je disponibilita kapitálu institucí a související ochota jej touto formou investovat. Kdo pozoruje dlouhodobé oborové křivky, ví, že objem spravovaných kapitálových prostředků po celou existenci PE odvětví obecně roste, a to nejen absolutně, ale také v proporci vůči objemu zdrojů umísťovaných na veřejných trzích. Nicméně platí, že v krizových obdobích (jako byly například roky postižené poslední světovou finanční krizí) objemy alokovaného kapitálu v jednotlivých letech krátkodobě padají. Obdobný vliv se aktuálně bezprostředně očekává i v souvislosti s pandemií, protože její zatím zřejmé efekty jsou v řadě oblastí obdobou vlivů krizí předešlých.

Ve střednědobém horizontu lze tedy na jedné straně očekávat nižší disponibilitu zdrojů. Dobrý pozorovatel ovšem v křivkách trendů také zaregistruje, že i v krizových letech významně neklesal počet private equity fondů, které byly schopny úspěšně získat finanční prostředky pro své fondy, a tedy pokračovat v investiční činnosti. Jen se musely dočasně spokojit v průměru s menšími než plánovanými objemy spravovaného kapitálu. Lze tedy na druhé straně zároveň očekávat, že na existující zavedenou a v současnosti velmi robustní globální investiční PE infrastrukturu nebude mít tato krize významnější existenciální vliv a že zůstane činná jak ve své podstatě, tak ve svém rozsahu. I nadále se bude vyznačovat svou pozitivně progresivní, zarputile vytrvalostní dynamikou, kdy jsou uvadající či z trhu odcházející hráči postupně nahrazováni novými a ambicióznějšími, v kontextu zdánlivě dosažitelných, a přitom reálně značně vysokých bariér vstupu. Dílčí, ovšem z provozního hlediska významný efekt, bude ten, že proces komunikace mezi PE fondy a jejich investory dozná významných změn v oblasti posílení využití distančního modu operandi, což bezprostředně ovlivní i samotný proces fundraisingu.

Pro správný odhad dalšího vývoje odvětví private equity je potřeba mít také neustále na paměti, že co se týká dosahované výnosnosti, tak v dlouhodobém v průměru soukromé investice překonávají veřejné trhy o 3 až 4 procentní body, a řadí se tak mezi vůbec nejvýnosnější investiční nástroje. Důvody pro dodatečný výnos oproti burzám jsou zřejmé – v soukromých investicích investor svou investicí narozdíl od burzy obvykle zásadně ovlivní vývoj investovaného aktiva, a to nejen bezprostředně alokací kapitálu či tvorbou nové kapitálové struktury, ale také dlouhodobě prostřednictví dozoru investované společnosti. V tomto typu investování se také obvykle investuje na bázi exkluzivních a z podstaty neveřejných informací, a zároveň vždy v kontextu existence konkrétního rozvojového investičního záměru, který se bezprostředně realizuje. Také se více využívá finančního inženýringu k dodatečnému vylepšení výnosnosti samotné investice. Je třeba zdůraznit, že daní za atraktivní průměrný výnos není tolik dodatečné riziko, neboť to je již v samotném výnosu promítnuto, ale je jím spíše již zmíněná dlouhodobost, pracnost a související relativní nelikvidita. Právě na těchto základních profilových parametrech a relacích by současná krize neměla nic významného měnit, a proto lze čekat že i nadále bude platit optimistické, troufalé a stále častější tvrzení private equity, jako jakéhosi stále ještě mladého a ambiciózního vyzyvatele veřejných trhů, které je mnohdy ke slyšení na oborových konferencích (a které samozřejmě významně předbíhá kvantifikovatelnou realitu), o tom, že „we are no longer an alternative anymore, we have become the mainstream…“.      

Dopady na jednotlivé private equity fondy budou individuální

Co se týká dopadu na výkonnost samotných private equity fondů, nelze zobecňovat. Klíčovým hlediskem bude nejen míra diversifikace zainvestovaného portfolia a související stratifikace mezi konkrétní sektory a předkrizové „vstupní“ zdraví jednotlivých firem v portfoliu, ale také fáze života jednotlivých fondů. To mohu ukázat na našem vlastním příkladě, kdy aktuálně platí, že Genesis Capital má v současnosti otevřené tři fondy. Jeden zatím nemá nakoupeno nic a krize pro něj vytváří v podstatě přirozenou příležitost. Zde platí, že krize sice obecně přináší velké nákupní příležitosti, ale zpravidla nikoli v bezprostředním horizontu. Stejně jako u předchozích krizí lze totiž předpokládat, že krize dočasně vytvoří prostředí, kdy budou některé transakce neuskutečnitelné, protože kupující a prodávající od sebe vzdálí zcela odlišná očekávání.

Pak máme ale také fond, který už je zainvestovaný. Tam investora možnost nákupu nových firem tolik nezajímá, a nemusí jej tedy trápit, že trh na nějakou dobu zamrzne. Klíčová je v takovém případě ochrana hodnoty existujícího portfolia. Krize neúprosně ukáže, zda je portfolio fundamentálně zdravé, zda není předlužené, jak kvalitní jsou managementy jednotlivých firem, ale také jestli byl investor prozíravý a nechal si dostatečné kapitálové rezervy. Anebo naopak chybně napnul strunu maximalizace výnosnosti na hranu a rezervy proinvestoval, protože vsadil na to, že se nemůže nic stát.

Úplně v nejtěžší situaci jsou na tom nyní fondy, které se ocitly v poslední fázi své životnosti. Už nemají strukturálně k dispozici kapitál a jsou pod časovým tlakem firmy ze svého portfolia prodat. Krize tohoto rozsahu pro ně v zásadě vytvoří nešťastný souběh tlaku na kapitálové zdroje a zpoždění či zhoršení běhu veškerých procesů, na kterých je koloběh private equity založený.

Dojde k zhoršení výsledků firem

Na úrovni portfoliových investic jednotlivých fondů nelze než zjednodušeně očekávat, že dojde k plošnému zhoršení výkonnosti firem. Objeví se odvětví, která z aktuálního vývoje budou benefitovat, ovšem situace je natolik nepřehledná, že krátkodobí vítězové mohou být dlouhodobými poraženými, a naopak. Proto cokoliv slavit je vskutku předčasné. Například současné triumfální skandování některých čistých „e“ businessů např. v oblasti e-commerce je třeba prozatím přijímat s velkou opatrností, protože se v řadě případů může jednat o konstelaci, kdy vše sice krátkodobě pozitivně žene kompatibilita prodejního kanálu, ovšem střednědobě mohou vzniknout problémy v souvislosti se slabými vnitřními procesy či finanční chatrností, na které pak v dlouhém období negativně naváže pokles spotřebitelské poptávky, jako všeobecně očekávaný společný jmenovatel zasahující soutěžící strany všechny. Proto si myslím, že s výjimkou některých strukturálně obzvláště těžce zasažených sektorů, kde je nyní obtížné něco vymyslet, bude dlouhodobě rozhodovat spíše vstupní stav provozního a finančního zdraví jednotlivých subjektů, odhodlání a zkušenost jejich managementů a schopnost adekvátní adaptace se na změny.

Pro fondové manažery pak vzniklá situace znamená především být trpělivý a empatický. Nyní opravdu není cílem se holedbat na základě dobrých výsledků před investory, nyní je především čas pomoci firmám překonat toto těžké období tak, aby jej zvládly, a třeba z něj i vzešly ještě silnější. Jakkoliv to může vypadat jako fráze nebo samozřejmost, kapitál, který mají private equity fondy k dispozici, by měl být v tomto zápolení jejich základním konkurenčním nástrojem. A také nadhled, zkušenost a schopnost komparace situací napříč jednotlivými ději, tedy elementy, které mají díky svému specifickému postavení v celém ekonomickém systému private equity manažeři k dispozici a díky kterým mohou být v rozhodujících momentech užitečným partnerem managementů svých portfoliových společností.

RSS

Ondřej Vičař spolupracuje s Genesis Capital od roku 2007. Dříve působil jako Account Manager ve společnosti Ogilvy Public Relations v Praze se specializací na finanční sektor. Svou spolupráci s Genesis Capital zahájil jako restrukturalizační manažer v portfoliové společnosti Vltava.cz. Následně se podílel na projektech GTH Catering, AZ KLIMA, Servodata, JRC Czech, HSW Signall, 3070, ST Security, HP Tronic / Datart, D2G a Stangl Technik. Ondřej absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Předtím studoval v rámci stipendia Socrates v Santiagu de Chile a Open Society Fund George Sorose v USA. Ovládá český, slovenský, anglický a španělský jazyk.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.