Ekonomická krize se blíží. Pomoci může cirkulární ekonomika


10:39 • 10. listopadu 2018

Tagy: Ekonomika, Krize, Inovace, Cirkulární ekonomika, ELAI

Příroda i ekonomika mají jedno společné: fungují v cyklech. Po energickém jaru přichází příjemné léto následované pomalejším podzimem a drsnou zimou. A podobné cykly jsou typické i pro ekonomiku. Co cyklus, to různá míra investic, spotřeby – a taky odpadu.

Po příjemném létě se zdá, že v národních ekonomikách přichází podzim jako předvoj zimy. Snižuje se ziskovost firem i velikost investic do nových start-upů, akciový trh výrazně poklesl a domácnosti více šetří. Nastává období, ve kterém i firmy budou méně investovat do přelomových produktů a služeb a zaměří se více na inovace, které budou šetřit jejich zdroje a optimalizují jejich podnikání.

Je to zcela přirozený a správný mechanismus, kdy každá „krize“ umožňuje přežít těm, kdo dělají svoji práci nejlépe. A právě k nim se přesouvají výrobní zdroje od těch méně schopných. Skvělý myslitel a český rodák Joseph Schumpeter to výstižně vyjádřil slovním spojením „kreativní destrukce“.

Ale dobrou zprávou je, že existuje záchranný kruh. Je jím cirkulární ekonomika. Svým důrazem na efektivitu pomůže v době krize těm, kteří chytře využijí jejích principů. 

Digitalizace, optimalizace, sdílení…

Jedním z hlavních tahounů přechodu firem, ale i samospráv k cirkulární ekonomice bude digitalizace. Internet věcí (IOT), big data a pokročilá datová analytika s umělou inteligencí umožňují efektivnější řízení výroby. Produkty a služby budou poskytovány daleko více na míru těm, kteří je skutečně potřebují, a také v požadovaném rozsahu. 

Optimalizace ve využívání fotovoltaických panelů či větrných elektráren je už poměrně známá, digitalizace ovšem proniká i do zemědělství. Například díky české firmě CleverFarm mohou mít čeští zemědělci veškeré informace v reálném čase přehledně v mobilní aplikaci, a tak šetřit náklady všech agronomických aktivit.

Digitalizace je jako most, který vede od byznys modelů spočívajících v prodeji produktů k systému, ve kterém se produkty s dlouhou životností poskytují, pronajímají či sdílejí. Jedním z příkladů takového řešení je platforma na sdílení zdrojů mezi firmami s názvem FLOOW2, kde si můžete krátkodobě zapůjčit nejen stavební a výpočetní techniku, ale třeba i zaměstnance.

Stejně jako fyzické osoby, ani firmy velkou část svého majetku nepotřebují vlastnit. A to se týká třeba i kanceláří. Statistiky ukazují, že velká část kancelářských prostor bývá během pracovního dne neobsazená, a firmy tak zbytečně platí za plyn, elektřinu a samozřejmě za pronájem. Český trh si to velmi dobře uvědomuje, a tak i to je důvod rozvoje coworkingových prostor. Jen v letošním roce vstoupil na trh HubHub a mezinárodní coworkingová jednička WeWork. V Česku dnes najdete coworkingové centrum v každém větším městě.       

Některé firmy se již také vážně zabývají otázkou, zda musí být jejich produkt stále fyzický, nebo jestli stačí vytvořit jen jeho digitální formu. Dobrým příkladem, že to jde, je hladký přechod z kompaktních disků na streamování hudby, které nabízí Spotify či iTunes.

Neprodám, pronajmu

Digitalizace ale není zdaleka jedinou oblastí cirkulární ekonomiky, která nabízí velkou příležitost. Další je totální změna byznys modelu, kdy se firmy snaží začít prodávat své výrobky chytře jako službu.

Společnost Philips již před delší dobou představila svůj projekt Pay-per-lux, kdy si nekupujete světlo v podobě žárovky, ale kupujete si ho jako službu. Platíte jen za hodinu světla. V kombinaci se senzory pohybu a pokročilou diagnostikou to pro Philips znamená úsporu nákladů o více než 40 procent.

A společnost nezůstala jen u světla. V rámci svého programu Diamond Select Advance Philips rovněž pronajímá drahé medicínské zařízení na magnetickou rezonanci. Nemocnice tak má vždy přístup k nejmodernější verzi zařízení, které by si jinak nemohla dovolit, a Philips si bere zpět předchozí model k repasování. Tento přístup vyžaduje úzkou spolupráci nemocnic, servisních organizací, repasovacího centra a Philipsu. Odměnou je dlouhodobě udržitelný byznys model v duchu win-win. 

Efektivní nakládání s odpady

V době krize každý podnik začne hledat úspory i v oblastech, které mu do té doby mohly připadat jako nedůležité. Začne se zajímat, zda za odpady, které produkuje, musí skutečně platit, či zda za některé jeho části nemůže naopak platit někdo jemu.

Takové mentální cvičení čeká především obce, kde je potenciál největší. Jako příklad může sloužit Prostřední Bečva či obec Trojanovice, které díky chytrému systému na evidenci odpadů Econit zvýšily množství vytříděného odpadu na úkor komunálního, a tím dostaly možnost vytříděný odpad zobchodovat.

Nejde samozřejmě pouze o obce. Příkladem maximálního využití odpadu může být bytový projekt Botanica K v pražských Jinonicích společnosti Skanska, který používá systém pro hospodaření s tzv. šedou vodou. Jde o to, že přečištěná voda z koupelen, tedy z umyvadel, van a sprch je znovu využívána pro splachování toalet. (O aplikaci principů cirkulární ekonomiky budou mimo zástupců Skansky v pondělí 12. listopadu mluvit i představitelé dalších firem v rámci hlavní události Týdne podnikání 2018). 

Nejenom blížící se ekonomická krize, ale i stav naší planety nás přiměje k hledání nových forem spolupráce a industriálních symbióz. A tak nejen odpad jednoho může být vstupním zdrojem druhého, ale ve snaze o hledání úspor a synergií se budou propojovat i výzkumné a produktové týmy.

Jedním z hlavních představitelů hnutí Open business je nadnárodní korporace Procter&Gamble. Ta v nedávné době oznámila, že díky programu Connect and Developve kterém propojuje klienty s výzkumníky či produktové manažery s konkurencí, už nyní jeden produkt ze tří vzniká mimo brány společnosti.

Ekonomické zpomalení nemusí být vždy negativní. Každá krize je zároveň katarzí, díky které se hodně naučíme. Ta příští nám může připomenout tradice v odpovědnosti a úsporném přístupu k podnikání, kterou tu máme již od dob Tomáši Bati.

Doufejme, že po ekonomickém podzimu a zimě bude mít cirkulární ekonomika v naší společnosti ještě větší slovo.

Autor bude jedním z panelistů debaty na téma cirkulární ekonomiky v rámci Týdne podnikání 2018

 

RSS

Cyril Klepek vystudoval ekonomii a hospodářskou ekonomiku na VŠE, kde pokračoval i v doktorském studiu. Studijně měl možnost navštívit Umea University ve Švédsku a Otago University na Novém Zélandu. Pracoval ve společnosti Raiffeisenbank na pozici inovačního projektového manažera. V útvaru Corporate strategy měl na starosti nové nápady na produkty a služby a zároveň řízení strategické iniciativy – vybudování firemního poradenství. V minulosti se zúčastnil série HCD workshopů Direct People, což zcela zásadním způsobem změnilo jeho pohled na byznys a inovace a ve společnosti Direct People nyní působí jako Senior Innovation Designer.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.