Ropný trh zažívá obnovu. Rostou ceny americké WTI i severomořského Brentu, což jde ruku v ruce s faktory působícími jak na straně nabídky, tak zejména poptávky. Na to nutně reagují komoditní měny, zejména ty „ropné“. V jejich případě je však namístě opatrnost. Ne každá z nich má pod sebou – pomineme-li aktuální vliv černého zlata – natolik pevnou půdu pod nohama.
Nejdřív se zaměřme na americkou WTI. V jejím případě jsme se černého scénáře z dubna – propad nejbližšího, tehdy květnového, futures kontraktu do záporu – nedočkali. Červnová futures expirující včera se udržela nad hranicí 30 dolarů, přičemž při pohybu po ropné forwardové křivce je vidět rostoucí trend. Aktuální ceny kontraktů na přelomu roku 2020 a 2021 se drží lehce nad 34 dolary za barel. K vyšším cenám pomohlo hned několik faktorů. Klíčovou proměnou byla obnova poptávky po ropě, která zamrzla uzavřením americké ekonomiky kvůli koronaviru. Na přelomu dubna a května se ale začaly objevovat první citelnější náznaky tání, což bylo přesně to, co WTI k odrazu potřebovala.
K tomu se přidalo zpomalující tempo tvorby ropných zásob (hlavní ropný hub Cushing hlásí dokonce pokles uskladněných zásob) v podstatě reflektující pokles americké ropné produkce. V jejím případě byl důvod jasný, a to padající cena, na kterou bylo potřeba reagovat, aby se těžařům podařilo alespoň částečně přizpůsobit jejich break even cenu. Výsledkem je pokles počtu aktivních ropných plošin.
K rozvolnění tlaků zejména na krátký konec forwardové křivky WTI pak došlo i díky akci ze strany bank a brokerů. Hodně z nich zatlačilo především na ropné ETF, jako například USO, aby neinvestovaly do nejkratších tenorů, ale naopak svou strategii více rozprostřely v čase.
To je dění v USA, u celosvětově rozšířenějšího Brentu zafungovala ideální kombinace obnovující se poptávky a snížení těžby ze strany skupiny OPEC+. Zisky z poslední doby pak přiživily i informace o prodloužení první a (zatím) nejsilnější vlny osekané produkce OPECu až za červen, v tomto týdnu pak zpráva, že čínská poptávka po černém zlatě je téměř na úrovni před koronavirem.
Ropa tak roste, byť je otázka, za jak dlouho, případně zdali vůbec, se dostane na hodnoty před koronakrizí. Z hlediska měn je jasné, že profitují komoditní, zejména ty citlivé na ropu jako norská koruna, kanadský dolar ruský rubl či mexické peso.
Nejsilnější pozitivní korelaci s Brentem jsme za poslední rok pozorovali u rublu, kde navíc jako pomyslná pojistka proti citelnému oslabení v krátké době funguje intervenující ruská centrální banka. Do příštích týdnů by v jeho případě mohl být pozitivem pokračující příliv investic do ruských vládních dluhopisů, kde investory láká například relativně nízký podíl veřejného dluhu na HDP. Jen za duben vzrostl dle dat ruské centrální banky příliv zahraničního kapitálu do bondů ruské federální vlády, tzv. OZF, o bezmála 60 miliard rublů. Celkově tak nerezidenti drží 31% podíl emitovaných aktiv. Opačným směrem, tedy k slabšímu rublu, by pak mohl působit rozšiřující se deficit kapitálového účtu soukromého sektoru.
Druhou nejsilnější roční korelaci s ropou Brent vidíme u kanadského dolaru (u ropy WTI je korelace s CAD vyšší). Pomyslnou podporou proti citelnějšímu oslabení může být v tomto případě politika kanadské centrální banky, která je z našeho pohledu silně napojena na světový trend, s důrazem na americký Fed. I přesto ale nečekáme, že by přistoupila k nekonvenčním krokům, jako například k záporným sazbám. Udržení se na zero lower bound bez dalších expanzivních opatření by tak společně s prvními náznaky obnovy ekonomiky a ropného trhu – klíčová bude zejména rychlost obnovy – mělo kanadskému dolaru poskytnout pevnou půdu pod nohama.
Na třetím místě z hlediska síly korelace je norská koruna. V zde vidíme pozitiva na straně centrální banky, která se již dříve vyjádřila proti možnosti záporných sazeb či zavedení programu kvantitativního uvolňování. Ještě větší podpora by ale měla přijít z fiskální strany. Ta by totiž měla profitovat nejen z rostoucí ceny ropy, ale především z existence státního fondu. K tomu, aby norská vláda mohla realizovat svůj fiskální balíček v hodnotě 480 miliard norských korun, nepotřebuje emitovat nové dluhopisy, nýbrž prodá část aktiv držených fondem (cca 380 miliard norských korun), aniž by to jakkoliv ovlivnilo úroveň jejího zadlužení.
Poslední místo v rámci srovnávané čtveřice měn a jejich korelací s ropou Brent patří mexickému pesu. Tamní centrální banka se sice podobně jako zbytek světa veze na vlně snižování sazeb, není však tak razantní jako některé její kolegyně v rámci regionu. Má tím pádem prostor pro razantnější akci, od ní ji však odrazuje intenzivně oslabující peso a obava ze zvýšené volatility. Vzhledem ke slábnoucím inflačním očekáváním by však tato úroková opatrnost ve vztahu ke kurzu mohla postupně oslabovat. To je jeden z faktorů, který by mohl přispět k o něco slabšímu pesu. Podobně pak působí i absence výraznější fiskální podpory směrem k soukromému sektoru (netýká se ale státních firem). Ve výsledku jsme tak i přes vyšší úrokový diferenciál ve srovnání se zbytkem regionu přesvědčeni o silnějších rizicích slabšího pesa než silnějšího.
Korelace s ropou byla u všech čtyř měn měřena ve dvojici s americkým dolarem. Vzhledem k aktuálnímu dění je namístě se zaměřit i na korelaci sledovaných párů s proxy rizikových aktiv. Pro naše potřeby jsme zvolili akciový index MSCI World. Výsledek ukázal, že vůbec nejvyšší pozitivní korelaci má za poslední rok norská koruna (patrně i díky existenci státního fondu), poté mexické peso, ruský rubl a nakonec kanadský dolar.
Na základě výše představených proměnných se nám jako nejzajímavější ze čtveřice měn jeví norská korun a kanadský dolar (o něco méně pak rubl a nejméně mexické peso). Stavíme přitom na scénáři postupného otevírání světových ekonomik bez vypuknutí druhé vlny pandemie koronaviru, na což bude navazovat silnější poptávka po ropě a relativně pozitivní nálada především na rizikovějších trzích (snad bez vlivu potenciální eskalace sporu mezi USA a Čínou).
Norská koruna i kanadský dolar by v takovém případě profitovaly z pevné půdy pod noha díky přístupu centrálních bank, přispěla by i vysoká korelace s cenou ropy a náladou trhů měřenou zájmem o rizikovější aktiva. V případě norské koruny pak za velké pozitivum považujeme fiskální podporu spojenou s děním kolem státního fondu.
Výhled pro dnešní den
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,0945 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 99,46 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0893 do 1,1006 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,47 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 27,34 až 27,72 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 24,85 až 25,26 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
