Paradox přeplácených CEO. Čím více jim dáte, tím horší výkon čekejte


10:56 • 18. června 2019

Tagy: CEO, Mzdy, zisk

To, že není pracovník jako pracovník, přesvědčivě dokazují mzdy vrcholných ředitelů velkých firem, v anglosaském prostředí známých pod zkratkou CEO (chief executive officer). Například ti z amerických top 350 si z titulu své funkce přijdou na zhruba 312krát vyšší sumu než ve své výplatničce obdrží typický zaměstnanec. Mezi roky 1987 a 2017 pak výdělky těchto CEO vzrostly o neuvěřitelných 979 %, zatímco mediánový pracovník si polepšil o pouhých 11 %, říkají data amerického Institutu pro hospodářskou politiku (Economic Policy Institute, EPI).

Při pohledu na tato čísla přirozeně vyvstává otázka, zda je příspěvek k výkonu dané společnosti ze strany vrcholného ředitele opravdu o tolik vyšší než příspěvek "obyčejného" zaměstnance a zda se tento rozdíl zvyšuje takovým tempem, jakým se prohlubuje propast mezi jejich výdělky. V tom případě by jejich mzda měla být v přímo úměrném vztahu k výkonu firmy, ve které kralují.

Jinými slovy, mělo by platit, že čím vyšší mzda a odměny, tím schopnější a motivovanější ředitel, a tím také výkonnější firma. A pokud akciové společnosti v anglosaském prostředí sledují za svůj nejvyšší cíl maximalizaci jmění svých akcionářů v podobě maximalizace tržní ceny akcií, lepší výkon firmy znamená vyšší návratnost investice do nich. Totéž by ostatně v principu mělo platit u odměňování všech zaměstnanců, včetně manažerů.

Kompenzace za stres? Nehorázné platy pěti amerických CEO

Tuto hypotézu o pozitivním vztahu mezi kompenzací nejvýše postavených manažerů a výnosností akcií dané firmy se rozhodla otestovat společnost MSCI, která se mimo jiné zabývá spravováním tržních indexů. A podle její analýzy se zdá, že realita je trochu jinde, než naznačovala ona jednoduchá úvaha výše.

Analytici MSCI se zaměřili na 492 amerických akciových společností, které lze zařadit do kategorie firem s velkou tržní kapitalizací (ta je vymezena překročením hranice 10 miliard dolarů v rámci agregované tržní hodnoty akcií), které rozdělili podle odvětví. Následně porovnali vztah celkové částky, kterou společnost vyplatí na mzdách a bonusech, z níž za sledované období v průměru 70 % tvořily odměny výkonných ředitelů, s výnosností akcií dané firmy.

Kumulovaná data o výnosech z let 2006 až 2015 přitom ukazují, že akcie společností, které vyplácejí menší částky, než je medián v daném odvětví, systematicky překonávají akcie těch firem, jejichž mzdy jsou naopak vyšší než medián. Za sledované období to konkrétně bylo o vysokých 39 %, shrnuje server Chief Executive.

Výsledky dále říkají, že průměrná výnosnost byla významně vyšší u akcií těch společností, jejichž generální ředitel společnosti byl mezi 20 % nejhůře placenými CEO oproti akciím těch společností, jejichž vrcholní ředitelé se pohybovali v horních 20 % pomyslného žebříčku. Jako by tedy spíše naopak platilo, že čím méně budete své nejvyšší manažery platit, tím lépe budou vaši společnost řídit, a tím větší hodnotu vlastníkům přinesou.

 

Takto jednoduché to samozřejmě není, jelikož výkon firmy, respektive výnosnost akcií, bude ovlivňovat i řada dalších faktorů, jakož i motivace ředitele, případně manažera, nemusí být determinována jen jeho výplatou. Nicméně jde o další z řady studií, které naznačují, že mezi kompenzacemi pro vrcholné ředitele a prosperitou firmy či jejích akcií neexistuje onen předpokládaný pozitivní vztah.

Dokonce například Michael Cooper, Huseyin Gulen a Raghavendra Rau v roce 2010 zjistili, že mzda CEO je ve významném negativním vztahu nejen s výnosností pro akcionáře, ale i s operační efektivností firmy. "Čím lépe jsou generální ředitelé placeni, tím hůře si firma vede v příštích třech letech, a to nejen co se týče výnosnosti akcií, ale dokonce i účetní rentability," citoval server Forbes Michaela Coopera, jednoho z autorů.

Tento na první pohled překvapivý efekt pak může být vysvětlen tak trochu perverzním nastavením systému odměňování v akciových společnostech. "Mzdy generálních ředitelů jsou zpravidla určovány Radou ředitelů. Tito ředitelé, kteří jsou sami vysoce placeni za práci na částečný úvazek, z velké části vděčí za svou pozici generálním ředitelům a jinému vrcholovému managementu. Současní vrcholní ředitelé, kteří jsou opětovaně nominováni Radou ředitelů, tak téměř nikdy nejsou akcionáři odstraněni," uvádí Dean Baker and Jessica Schieder ve svém článku na stránkách EPI.

Nehorázné platy šéfů? Odpuzují nejen spotřebitele, ale i zaměstnance

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.