Jak dobře se státy adaptují na Průmysl 4.0, neboli čtvrtou průmyslovou revoluci, rozhodne, jestli budou v budoucnu stagnovat nebo rozkvétat. Tato adaptace také rozhodne o tom, jestli se zvýší napětí ve společnosti, uvádí výsledky Global Competetivness Report (Zprávy globální konkurenceschopnosti). V žebříčku se na čele usadily většinou evropské země, a to včetně České republiky. Umístili jsme se na 29. místě mezi Čínou, Itálií a Katarem.
Index porovnává 140 světových ekonomik podle 98 indikátorů seřazených do 12 pilířů, které jsou klíčem k růstu produktivity. Tyto pilíře ukazují, jak blízko je daná ekonomika ideálnímu stavu konkurenceschopnosti. Asi 70 procent dat výzkumu o konkurenceschopnosti pochází z tvrdých dat, 30 procent pak od světových byznys lídrů. Letošní index vyhrály Spojené státy, na dalších místech se umístil Singapur, Německo, Švýcarsko a Japonsko. Nejhůře na tom bylo Haiti, Jemen a africký Čad, které jsou ze 140 vybraných zemí nejméně konkurenceschopné.
„Produktivita je v roce 2018 tím nejdůležitějším faktorem růstu. Se čtvrtou průmyslovou revolucí v plném proudu je nutné přehodnotit hlavní nositele dlouhodobého růstu. Tyto nositele zahrnují míru adaptace i agility všech zúčastněných institucí, včetně vlád. Určují, v jakém rozsahu jsou země schopny přijmout změnu a posunout jejich ekonomiku na novou úroveň,“ uvedl vedoucí výzkumu Thierry Geiger pro World Economic Forum (WEF).
Nejlépe umístěnou evropskou zemí v žebříčku bylo, dle očekávání mnohých, Německo. Jeho největší síla dle statistik vyplývá ze schopnosti inovovat, kde rovněž obsadilo první příčku. Vysoké hodnocení mělo i v dynamice byznysu (hned za USA) a také ve zdraví obyvatelstva.
V Asii vynikl městský stát Singapur, který dominoval v sektorech otevřenosti pro byznys a také dokonalosti infrastruktury, kde „zaskóroval“ 95,7 body pro bezkonkurenčně nejlepší transportní systém na světě.
Pozici lídra v konkurenceschopnosti obhájily Spojené státy, které si v indexu meziročně ještě polepšily. A jelikož většina z dat, která sloužila pro ohodnocení země, pochází z posledních dvou až tří let, nabízí se jedna otázka. Může za úspěch hlavně nová Trumpova administrativa? WEF dává odpověď – ne. Několik silných stránek Spojených států pramení totiž ještě z období před Trumpem.
Spojené státy mají ale i slabiny. Úplně nejhůře si vedly v pilíři zdraví obyvatelstva, kde se umístily až na 47.místě na světě. Slabší jsou i v adaptaci ICT a také v institucích.
Stejný žebříček by ale v příštím roce mohl vypadat pro USA úplně jinak, varuje WEF. Změny v celních tarifech, klesající důvěra v nezávislost soudního systému, rostoucí nerovnost příjmů a horší institucionální prostředí pro zahraniční talenty – to vše se začne v americkém souhrnném indexu promítat.
Jedno z klíčových zjištění ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti je, že úplně všechny země se mohou v určitých oblastech zlepšovat. Například Singapur, ačkoliv do budoucna je to skvěle připravená ekonomika, zaostává za Finskem v digitální vzdělanosti obyvatelstva.
Když odhlédneme od nejlépe umístěných zemí, středně a nízkopříjmové ekonomiky mohou použít technologie k nastartování růstu. Ze zprávy však vyplývá, že je důležité mít zvládnuté ty „staré“ pilíře jako například vládu, infrastrukturu a dovednosti obyvatel. Naneštěstí ze 140 zkoumaných zemí celkem 117 zaostává v kvalitě a efektivitě institucí, což ovlivňuje celkovou konkurenceschopnost zemí. A je nejvyšší čas s tím něco udělat, čtvrtá průmyslová revoluce už je za dveřmi.
