Karōshi aneb Když práce zabíjí


10:24 • 2. května 2019

Tagy: Japonsko, práce, zdraví

Zatímco napříč všemi vyspělými zeměmi zabíjí rakovina, srdeční choroby či dopravní nehody, v zemi vycházejícího slunce se stále častěji stává život ohrožující činností i to, co Evropané či Američané povětšinou vnímají jako rutinní záležitost či nutné zlo všedního dne. Pro Japonce je práce často nejen smyslem života, ale i něčím, za co jsou schopni umírat. A to bohužel doslova.

I když Japonsko není zemí s největší mírou sebevražd na světě (podle World Population Review je s 18,5 sebevraždami na 100 tisíc obyvatel ročně "až" na 14. místě), jistě může aspirovat na vítěze žebříčku podle frekvence sebevražd spojených s pracovními záležitostmi.

Zatímco u nás se často hovoří o problému pasti nezaměstnanosti, kdy zejména některé osoby bez kvalifikace raději zůstávají na sociálních dávkách, jelikož v práci by si o moc nepolepšili, v Japonsku je pracovat čest a naopak nepracovat fatální ostuda. Nepracující Japonec se tak na sebe pomalu nemůže podívat ani do zrcadla. Pracovní neúspěchy či dokonce vyhazov z práce jsou například sílící příčinou sebevražd u mladých lidí, což se ukázalo i při růstu nezaměstnanosti v souvislosti s finanční krizí 2008.

Sebevrazi z Wall Street. Když burzy padají, pohřebáci jásají

Pracovní neúspěchy či nezaměstnanost však nejsou jediným spouštěčem sebevražd, které jsou u mladých Japonců spojené s prací. Jak popisuje server Asahi, často si zde lidé vezmou život také pro to, že zkrátka nezvládají extrémní pracovní tempo a příliš dlouhou pracovní dobu. Server USA Today vypráví příběh čtyřiadvacetiletého zaměstnance největší japonské reklamní společnosti jménem Dentsu, který skočil z balkonu svého firemního bytu, a to poté, co měl za jediný měsíc na kontě 100 hodin přesčasů.

Rozsáhlé přesčasy ovšem v Japonsku nejsou nic výjimečného. Například v roce 2016 uvedla více než jedna pětina z 10 tisíc dotazovaných japonských pracovníků, že měsíčně odpracují minimálně 80 hodin přesčasů. Pracovní týden čítající 80 hodin či více je pak v Japonsku pro mnohé pracovníky standardem, uvádí server Forbes.

Hospodářský cyklus a sebevrazi. Recese nás stojí životy

A dokonce je to ještě horší; práce totiž v Japonsku zabíjí i daleko přímějším způsobem. Například v roce 2013 zemřela jednatřicetiletá novinářka Miwa Sado na selhání srdce poté, co v jednom měsíci pracovala 159 hodin přesčas, píše Business Insider. Fenomén "Karōshi", v překladu doslova "smrt z přepracování" (overwork dead), dohnal v roce 2017 podle dat serveru Asahi hrobníkovi na lopatu 190 Japonců. 

Zhruba polovinu z toho tvoří neúspěšné sebevraždy, druhou buď sebevraždy úspěšné, anebo úmrtí způsobená přímo vyčerpáním z práce. I když to vzhledem k 126milionové japonské populaci s mírou úmrtnosti pohybující se kolem 10,8 na 1000 obyvatel ročně není příliš významné číslo, přesto dává poměrně depresivní obrázek o tom, jak se v zemi vycházejícího slunce žije pracující třídě. 

V přílišném důrazu na kariéru, nadměrném pracovním vytížení a nedostatku času lze spatřovat také jednu z příčin, proč Japonci ztrácí zájem o sex. Pak se zřejmě nelze divit tomu, že Japonsko ruku v ruce se stárnoucí populací a velmi nízkou porodností nevyhnutelně směřuje k demografické katastrofě.

Řešení japonské sexuální krize? Nechat ženy pracovat

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.