Finanční deprese aneb Civilizační choroba 21. století


15:21 • 30. dubna 2019

Tagy: Finance, Behaviorální ekonomie, zdraví

Rok 2008 byl nejen rokem, kdy naplno propukla zatím poslední významná globální finanční krize, ale také rokem, kdy psychologové začali hojně hovořit o tzv. úzkostné peněžní poruše (money anxiety disorder), a to zejména v souvislosti s tím, že mnoho lidí tehdy přišlo o své celoživotní úspory či majetek. A nejen ve spojení s finančními krizemi, ale také se sílícím trendem zadlužování domácností se otázka vlivu finanční situace na psychiku člověka jeví jako stále důležitější.

Úzkostná peněžní porucha se může projevovat celou řadou forem, které jsou často dosti protichůdné. Na jedné straně se jedná o nadměrné utrácení, ale na straně druhé také o přílišné spoření, čili "hromadění" peněz, uvádí server Experian. Podle webu SF Money Coach pak téma financí některé lidi stresuje natolik, že o nich zcela odmítají hovořit či je jakkoliv řešit. Úzkostná peněžní porucha tak souvisí i s popíráním či odmítáním peněz.

Finanční stres podle studie Evropské společnosti pro kardiologii (European Society of Cardiology) zvyšuje riziko infarktu zhruba třináctkrát. A výzkum z Princetonské univerzity pak říká, že pokud vás obavy o finance přímo nezabijí, alespoň vám nedovolí žít šťastný život. Na vzorku čítajícího tisíc amerických žen různého věku a příjmů se totiž ukázalo, že v otázce spokojenosti se životem je úroveň obav spojená s penězi stejně důležitá jako výše příjmu.

"I když vyděláte sto tisíc dolarů ročně, avšak stále se bojíte, že budete propuštěni, přijdete o zdravotní pojištění anebo si prostě nejste jisti tím, že něco finančně zvládnete, nemůžete být šťastní," citoval server Futurity Talyu Miron-Shatz, hlavní autorku výzkumu. Jinými slovy, přílišná fixace na finance systematicky ničí vaše subjektivně pociťované štěstí.

 

Horší situace však nastává, pokud obavy o peníze nejsou dílem finanční obsese či něčeho, co lze nazývat poruchou, ale reálnými finančními problémy. K finančnímu stresu jsou přirozeně nejvíce náchylní chroničtí dlužníci. O to víc z toho důvodu, že zadlužení je v naší společnosti vnímáno jako osobní selhání. "Lidem, kteří jsou uvězněni v chudobě, je vyčítán nedostatek žádoucích vlastností, včetně motivace a vloh," vysvětlil serveru Science Daily Qiyan Ong z National University of Singapore.

Ong je zároveň jedním z autorů studie, která upozorňuje na mechanismus, kdy snížení počtu dluhů snižuje duševní zátěž chudých, čímž se zlepšuje jejich psychická a kognitivní výkonnost. "Naše studie ukazuje, že vzhledem k tomu, že dluh zhoršuje psychické fungování a rozhodování, bylo by velmi náročné i pro motivované a talentované lidi uniknout chudobě," je přesvědčen Ong.

Z tohoto důvodu je tak závěr autorů takový, že odpouštění dluhů, ač je vnímáno jako kontroverzní a demotivující pro dlužníky, kteří se snaží svou situaci řešit, není kontraproduktivní, ale naopak efektivní pomocí. "Být chudý je těžší, než jsme si mysleli," nechal se slyšet Ong. Pokud však zlepšení kognitivních funkcí díky snížení dluhového zatížení povede ke zlepšení rozhodování, a potažmo ke snazšímu vymanění z dluhové pasti, pak jde o výhodnou intervenci nejen pro dlužníka, ale i pro společnost obecně.

Feminizace chudoby. Je finanční krize sexistická?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.