Podle vědců jsou lidé čím dál tím hloupější. Kdo za to může?


18:08 • 31. března 2018

Tagy: vzdělání, věda, umělá inteligence

Ve 20. století zažíval vyspělý svět enormní hospodářský růst, což přirozeně umožnilo závratně zvýšit životní úroveň obyvatelstva. A jak říká tzv. Flynnův efekt, pojmenovaný po profesorovi Jamesi Flynnovi, také průměrné hodnoty IQ se v lidské populaci v čase zvyšují, a sice zhruba o 3 procentní body každých 10 let. To může být částečně způsobeno lepší výživou od útlého věku, která kladně působí na vývoj mozku, ale i intenzivnějším vzděláváním.

To, že se zvyšují hodnoty IQ, ovšem podle řady vědců nemusí nutně znamenat, že se lidé v čase v průměru stávají chytřejší. IQ, tzv. inteligenční kvocient, je jistá standardizovaná metoda, která se snaží určitým způsobem kvantifikovat úroveň inteligence. A tak jako v každé metodě se i zde mohou vyskytnout určité problémy.

Metodologie testování IQ se v čase měnila, což přirozeně snižuje porovnatelnost výsledků v různých dobách. Dalším často zmiňovaným problémem je to, že se lidé v čase stávají více obeznámení s metodami testování inteligence, tudíž se na celý proces mohou lépe připravit. To pak přirozeně vede ke zlepšení dosahovaných výsledků. Jinými slovy, zdánlivě rostoucí inteligence lidské populace v čase může být výsledkem většího povědomí o způsobech jejího měření, anebo dokonce pouhou nedokonalostí jejího měření.

Podpora vzdělání: Výnosnost investice klesá s věkem

Někteří vědci jsou pak dokonce přesvědčeni, že nejenže stoupající IQ na základě určitého měření může být pouhým důsledkem pochybně vytvářených statistik, ale že lidská inteligence v čase ve skutečnosti degraduje. Mezi takové patří například Richard Lynn a John Harvey, kteří ve svém paperu nazvaném „Úpadek světového IQ“ (The decline of the world‘s IQ) vyvozují toto tvrzení na základě rozsáhlých dat z let 1950 až 2000.

Podle autorů se světová lidská inteligence mezi těmito roky měřená pomocí IQ snížila o 0,86 bodu. Pro období 2000 až 2050 pak Lynn a Harvey odhadují, že dojde k poklesu dokonce o 1,28 bodu. Zajímavější je ovšem vysvětlení tohoto jevu. Jak píše píše server Vox, neurovědecké studie ukazují, že úroveň inteligence mohou významně ovlivnit věci jako vzdělání, výživa a zdravotní péče v raném věku dítěte. Jak již bylo zmíněno v úvodu, to jsou faktory, které se přirozeně zlepšovaly ruku v ruce rozvojem a bohatnutím společnosti.

 

Nicméně nikoho nepřekvapí, že velká část IQ jednotlivce je determinována jeho genetickými dispozicemi. Jak uvádí Vox, jde zhruba o 50 %. Jak ovšem upozorňují Lynn a Harvey, v lidské populaci existuje významná negativní korelace mezi inteligencí a počtem dětí (podle autorů dosahuje hodnoty –73 %). Jinými slovy, čím inteligentnější člověk, tím méně má potomků. A jelikož méně potomků přirozeně ústí v nižší šíření genů, závěr je tedy takový, že relativně „horší“ geny se v populaci v čase zachovávají ve stále větší a větší proporci k těm „lepším". 

Geny inteligentních jedinců tedy v populaci postupně slábnou, zatímco těch méně inteligentních posilují, čímž nevyhnutelně dochází k tomu, že průměrný člověk je stále hloupější a hloupější. Onen známý optimistický Flynnův efekt lze tudíž překřtít na pesimistický Lynnův efekt, který implikuje, že svět pomalu, ale jistě hloupne a Darwinův přirozený výběr tak v oblasti inteligence jaksi selhal.

Devět grafů, které ukazují, proč na IQ záleží

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.