Jak funguje jedno z největších mycích center Evropy


16:24 • 27. listopadu 2019

Tagy: WELL PACK, Fundlift, Technologie, podnikání, logistika

Společnost WELL PACK provozuje jedno z největších mycích center pro vratné plastové obaly v Evropě. Nachází se v německém městě Lehrte. Na ploše 10 tisíc metrů čtverečních umyje každý rok okolo 70 milionů kusů těchto obalů. Provoz je plně automatizovaný, v depu jsou v provozu tři velkokapacitní průmyslové myčky s automatizačními stroji, které pracují v současnosti ve dvousměnném provozu. Jedná se o jedno z nejmodernějších dep, které společnost provozuje.

Před rokem 2017, kdy firma rozhodla o otevření a zprovozněním depa, stála společnost před několika důležitými rozhodnutími a s nimi spojenými riziky. Jednak před rizikem včasného a efektivního spuštění, zadruhé před rizikem velké a jedinečné investice do automatizačních strojů a zatřetí před novým způsobem financování ve formě soukromého investora, který vkládal nemalé prostředky do nákupu investic, říká Radek Hyjánek, manažer německé společnosti WELL PACK Deutschland GmbH.

Proč se WELL PACK rozhodl otevřít mycí depo v Německu?

Byla to výzva, která přišla po našich předešlých angažmá v Německu v Crailsheimu a Duisburgu, kde jsme se starali o částečný outsourcing dep provozovaných naším současným zákazníkem. Tam jsme získali vysoké renomé přímo v zakladatelské zemi společnosti IFCO, která je našim zákazníkem.

Současně se jednalo o projev velké důvěry od společnosti IFCO v naše schopnosti. Po výhře v tendru jsme v první fázi přebrali depo v Langenhagen u Hannoveru, které bylo v nevyhovující kondici z důvodu plně manuálně obsluhovaných myček týmem 110 pracovníků. Tam jsme prováděli mycí služby a připravovali jsme stěhováni depa do nové lokality.

Jaké byl harmonogram a investiční náklady v obou případech? A s jakými problémy jste se ze začátku potýkali?

Budování haly u města Lehrte započalo v lednu 2017 a hotovo bylo v říjnu téhož roku. Halu nám vybudoval developer přímo na míru, protože v okolí nebyla žádná vhodná hala z hlediska dostatečné velikosti, připojení na elektřinu, plyn atd. Zpočátku nabíhal proces mytí v manuálním režimu, na který jsme byli zvyklí z provozů v jiných zemích, například v Rakousku. Během loňského roku jsme začali s kompletní automatizaci depa. To nás prověřilo v organizačních a technologických dovednostech, kde jsme přes mnoho rozličných zátěžových situací dosáhli stabilizace provozu a nastavení nových standardů pro podstatné zefektivnění provozu.

Hlavní úskalí byla dvě. Jednak vícenáklady na celý přesun a zprovoznění nového provozu, zadruhé zpoždění automatizačních dílů, které způsobily delší přechodné období mezi manuálním a automatizovaným režimem. Celkové investiční náklady přesahovaly 175 milionů korun a zahrnovaly náklady na odkup původních myček, náklady na jejich modernizaci, dále nákup automatizačních strojů pro všechny mycí linie a nemalé instalační náklady.

Jakým způsobem se zvyšovala efektivita při zavádění automatizačních strojů?

Bylo to ve čtyřech krocích. Zaprvé modernizace starých myček a jejich následné zrychlení tak, aby dosahovaly vyšší hodinové produkce při současném zachování stejné kvality. Zde jsme vycházeli ze zkušenosti našich techniků z jiných našich provozů. Následovalo postupné zautomatizování provozu. Nejdříve jsme instalovali takzvané zavírače a sortýrovače. Ty jsou instalovány za myčku, kde po umytí zavřou přepravku a roztřídí ji podle velikosti do štosů. Tato fáze byla první v pořadí, protože šetřila nejvíce pracovních sil.

Dále jsme provedli automatizaci výstupu, tzv. paletizaci. Ta probíhá na úplném konci procesu, kdy jsou naštosované přepravky automaticky vkládány na paletu, dále jsou svázány páskou a připraveny k odběru zákazníkovi. Tato práce byla v manuálním režimu velmi fyzicky náročná. Poslední fází byla automatizace na vstupu, kdy jsou štosy špinavých přepravek automaticky otevírány a vkládány na mycí pás.

Kdy se situace změnila a jaká je výkonnost mycích dep aktuálně ve srovnání s plány?

Nerad bych zmiňoval konkrétní čísla z provozu, jež jsou naší konkurenční výhodou. Uvedu ale alespoň některá. Vzhledem k tomu, že se jedná o kontinuální mytí, je klíčem k úspěchu rychlost mytí a eliminace výpadků mytí, tak aby každá linie mohla bez problému produkovat čisté přepravky. Rychlost a tím pádem i efektivita se zvyšovala postupně a celkový proces trval téměř rok a půl. Oproti manuálnímu mytí jsme automatizací zvýšili produktivitu o 38 procent, následně jsme dokázali zvýšit rychlost o dalších devět procent.

Celkově jsme tak zvýšili efektivitu o 52 procent oproti původní rychlosti při manuálním mytí, což nám umožnilo ukončit celou noční směnu a tím výrazně snížit personální náklady. Co se týká personálního obsazení, snížily se počty pracovníků o 60 procent. Aktuálně naše depo v Lehrte umyje na třech myčkách v průměru 10 tisíc kusů přepravek za hodinu.

Jaká jsou specifika zahraničních trhů oproti trhu v České republice?

Zahraniční trhy jsou rozvinutější, co se objemů používání omyvatelných přepravek týče. Ty jsou používané ve velikém spektru použití jako je ovoce, zelenina, maso, pečivo, automotive, e-ommerce, a další odvětví. S tím je spojena vyšší náročnost zákazníků na kvalitu a přesnost našich služeb nejen z pohledu čistoty mytí, ale i z hlediska flexibility, rychlosti expedice a kvality uskladnění.

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.